Jona 2 | Bible Kralická English Standard Version

Jona 2 | Bible Kralická
1 Nastrojil pak byl Hospodin rybu velikou, aby požřela Jonáše. I byl Jonáš v střevách té ryby tři dni a tři noci. 2 I modlil se Jonáš Hospodinu Bohu svému v střevách té ryby, 3 A řekl: Z ssoužení svého volal jsem k Hospodinu, a ozval se mi; z břicha hrobu křičel jsem, a vyslyšel jsi hlas můj. 4 Nebo jsi mne uvrhl do hlubiny, do prostřed moře, a řeka obklíčila mne; všecka vlnobití tvá i rozvodnění tvá na mne se svalila. 5 Bylť jsem již řekl: Vyhnán jsem od očí tvých, ale ještěť pohledím na tvůj svatý chrám. 6 Obklíčily mne vody až k duši, propast obklíčila mne, lekno otočilo se okolo hlavy mé. 7 Až k spodkům hor dostal jsem se, země závorami svými zalehla mi na věčnost, ty jsi však vysvobodil od porušení život můj, ó Hospodine Bože můj. 8 Když se svírala ve mně duše má, na Hospodina jsem se rozpomínal, i přišla k tobě modlitba má do chrámu svatého tvého. 9 Kteříž ostříhají marností pouhých, dobroty Boží se zbavují. 10 Já pak s hlasem díkčinění obětovati budu tobě; což jsem slíbil, splním. Hojné vysvobození jest u Hospodina. [ (Jonah 2:11) Rozkázal pak byl Hospodin rybě té, i vyvrátila Jonáše na břeh. ]

Public Domain

English Standard Version

Jonah’s Prayer

1 Then Jonah prayed to the Lord his God from the belly of the fish, 2 saying, “I called out to the Lord, out of my distress, and he answered me; out of the belly of Sheol I cried, and you heard my voice. 3 For you cast me into the deep, into the heart of the seas, and the flood surrounded me; all your waves and your billows passed over me. 4 Then I said, ‘I am driven away from your sight; yet I shall again look upon your holy temple.’ 5 The waters closed in over me to take my life; the deep surrounded me; weeds were wrapped about my head 6 at the roots of the mountains. I went down to the land whose bars closed upon me forever; yet you brought up my life from the pit, O Lord my God. 7 When my life was fainting away, I remembered the Lord, and my prayer came to you, into your holy temple. 8 Those who pay regard to vain idols forsake their hope of steadfast love. 9 But I with the voice of thanksgiving will sacrifice to you; what I have vowed I will pay. Salvation belongs to the Lord!” 10 And the Lord spoke to the fish, and it vomited Jonah out upon the dry land.