Sprüche 30 | Bible Kralická

1 Slova Agura, syna Jáke. Sepsání řečí muže toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi.

2 Jistě žeť jsem hloupější nad jiné, tak že rozumnosti člověka obecného nemám,

3 Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím.

4 Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li?

5 Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.

6 Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen.

7 Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru:

8 Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé,

9 Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého.

10 Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil.

11 Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.

12 Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto.

13 Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená.

14 Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě.

15 Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti:

16 Peklo a život neplodné, země též nebývá nasycena vodou, a oheň neříká: Dosti.

17 Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata.

18 Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám:

19 Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně.

20 Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti.

21 Pode třmi věcmi pohybuje se země, anobrž pod čtyřmi, jichž nemůž snésti:

22 Pod služebníkem, když kraluje, a bláznem, když se nasytí chleba;

23 Pod omrzalou, když se vdá, a děvkou, když dědičkou bývá paní své.

24 Čtyry tyto věci jsou malé na zemi, a však jsou moudřejší nad mudrce:

25 Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj;

26 Králíkové, lid nesilný, kteříž však stavějí v skále dům svůj;

27 Krále nemají kobylky, a však vycházejí po houfích všecky;

28 Pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských.

29 Tři tyto věci udatně vykračují, anobrž čtyry, kteréž zmužile chodí:

30 Lev nejsilnější mezi zvířaty, kterýž neustupuje před žádným;

31 Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává.

32 Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož.

33 Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár.

Public Domain

Český ekumenický překlad

Menší sbírky - SLOVA AGÚROVA

1 Slova Agúra, syna Jákeova. Výnos. Výrok toho muže k Ítielovi, k Ítielovi a Ukalovi.

2 Já jsem nejtupější z mužů a lidskou rozumnost nemám.

3 Moudrosti jsem se neučil ani jsem si neosvojil poznání Svatého.

4 Kdo vystoupil do nebe i sestoupil? Kdo si nabral vítr do hrstí? Kdo svázal vody do pláště? Kdo vytyčil všechny dálavy země? Jaké je jeho jméno a jaké je jméno jeho syna? Vždyť je znáš.

5 Všechna Boží řeč je protříbená, on je štítem těch, kteří se k němu utíkají.

6 K jeho slovům nic nepřidávej, jinak tě potrestá a budeš shledán lhářem.

7 O dvě věci tě prosím; neodpírej mi je, dříve než umřu:

8 Vzdal ode mne šálení a lživé slovo, nedávej mi chudobu ani bohatství! Opatřuj mě chlebem podle mé potřeby,

9 tak abych přesycen neselhal a neřekl: „Kdo je Hospodin?“ ani abych z chudoby nekradl a nezneuctil jméno svého Boha.

10 Nepomlouvej otroka před jeho pánem, aby ti nezlořečil a ty bys pykal za svou vinu.

11 Je pokolení, které zlořečí svému otci a své matce nežehná,

12 pokolení, které se pokládá za čisté, ale není umyto od své špíny,

13 pokolení, jež zvysoka hledí a přezíravě zvedá víčka,

14 pokolení, jehož zuby jsou meče a jehož špičáky jsou dýky, aby požíralo v zemi utištěné a ubožáky mezi lidmi.

ČÍSELNÁ PŘÍSLOVÍ

15 Upír má dvě dcery: „Dej! Dej!“ – Tyto tři věci se nenasytí a čtyři neřeknou: „Dost“:

16 podsvětí a neplodné lůno, země, která se nenasytí vodou, a oheň, jenž neřekne: „Dost!“

17 Oko, které se vysmívá otci a pohrdá poslušností matky, vyklovou havrani od potoka, nebo je sezobou supí mláďata.

18 Tyto tři věci mám za podivuhodné a čtyři nemohu pochopit:

19 cestu orla po nebi, cestu hada po skále, cestu lodi v srdci moře a cestu muže při dívce.

20 Stejně je tomu s cestou cizoložné ženy: pojí, otře si ústa a řekne: „Nedopustila jsem se ničemnosti.“

21 Pod třemi věcmi se chvěje země a čtyři nemůže unést:

22 otroka, který kraluje, blouda, který se přesytí chlebem,

23 vdanou ženu, která není milována, a služku, která vyžene svou paní.

24 Tito čtyři jsou na zemi nejmenší, a přece znamenití mudrci:

25 mravenci, národ bez síly, a přece si zajišťuje v létě pokrm;

26 damani, národ bez moci, a přece si staví obydlí v skalách;

27 kobylky, které nemají krále, a přece všechny vytáhnou válečně seřazeny;

28 ještěrka, kterou můžeš vzít do ruky, a přece bývá v královských palácích.

29 Tito tři pěkně vykračují a čtyři pěkně pochodují:

30 lev, bohatýr mezi zvířaty, před nikým neustoupí;

31 oř silných beder nebo kozel a král se svým válečným lidem.

32 Jsi bloud, vynášíš-li se; máš-li nějaký záměr, ruku na ústa!

33 Stloukáním smetany vznikne máslo, tlak na nos přivodí krvácení, tlak hněvu vyvolá spor.

© 2001 Česká biblická společnost