Matthäus 27 | Bible Kralická

1 A když bylo ráno, vešli v radu všickni přední kněží a starší lidu proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali.

2 I svázavše jej, vedli, a vydali ho Pontskému Pilátovi hejtmanu.

3 Tedy vida Jidáš, zrádce jeho, že by odsouzen byl, želeje toho, navrátil zase třidceti stříbrných předním kněžím a starším,

4 Řka: Zhřešil jsem, zradiv krev nevinnou. Oni pak řekli: Co nám do toho? Ty viz.

5 A on povrh ty stříbrné v chrámě, odšel pryč, a odšed, oběsil se.

6 A přední kněží vzavše peníze, řekli: Neslušíť jich vložiti do pokladnice, nebo mzda krve jest.

7 A poradivše se, koupili za ně pole to hrnčířovo, ku pohřebu poutníků.

8 Protož nazváno jest pole to pole krve, až do dnešního dne.

9 A tehdy naplnilo se povědění skrze Jeremiáše proroka řkoucího: A vzali třidceti stříbrných, mzdu ceněného, kterýž šacován byl od synů Izraelských,

10 A dali je za pole hrnčířovo, jakož mi ustanovil Pán.

11 Ježíš pak stál před vladařem. A otázal se ho vladař, řka: Ty-li jsi ten král Židovský? Řekl jemu Ježíš: Ty pravíš.

12 A když na něj přední kněží a starší žalovali, nic neodpověděl.

13 Tedy dí mu Pilát: Neslyšíš-li, kteraké věci proti tobě svědčí?

14 Ale on neodpověděl jemu k žádnému slovu, takže se vladař tomu velmi divil.

15 Měl pak obyčej vladař v svátek propustiti lidu vězně jednoho, kteréhož by chtěli.

16 I měli v ten čas vězně jednoho znamenitého, kterýž sloul Barabbáš.

17 Protož když se lidé sešli, řekl: Kterého chcete, ať vám propustím? Barabbáše-li, čili Ježíše, jenž slove Kristus?

18 Neboť věděl, že jej z závisti vydali.

19 A když seděl na soudné stolici, poslala k němu žena jeho, řkuci: Nic neměj činiti s spravedlivým tímto, nebo jsem mnoho trpěla dnes ve snách pro něho.

20 Ale přední kněží a starší navedli lid, aby prosili za Barabbáše, Ježíše pak aby zahubili.

21 I odpověděv vladař, řekl jim: Kterého chcete ze dvou, ať vám propustím? A oni řekli: Barabbáše.

22 Dí jim Pilát: Co pak učiním s Ježíšem, jenž slove Kristus? Řekli mu všickni: Ukřižován buď.

23 Vladař pak řekl: I což jest zlého učinil? Oni pak více volali, řkouce: Ukřižován buď.

24 A vida Pilát, že by nic neprospěl, ale že by větší rozbroj byl, vzav vodu, umyl ruce před lidem, řka: Čist jsem já od krve spravedlivého tohoto. Vy vizte.

25 A odpověděv všecken lid, řekl: Krev jeho na nás i na naše syny.

26 Tedy propustil jim Barabbáše, ale Ježíše zbičovav, vydal, aby byl ukřižován.

27 Tedy žoldnéři hejtmanovi, vzavše Ježíše do radného domu, shromáždili k němu všecku svou rotu.

28 A svlékše jej, přiodíli ho pláštěm brunátným.

29 A spletše korunu z trní, vstavili na hlavu jeho, a dali třtinu v pravou ruku jeho, a klekajíce před ním, posmívali se jemu, řkouce: Zdráv buď, ó králi Židovský.

30 A plijíce na něho, brali třtinu a bili jej v hlavu.

31 A když se mu naposmívali, svlékli s něho plášť, a oblékli jej v roucho jeho. I vedli ho, aby byl ukřižován.

32 A vyšedše, nalezli člověka Cyrenenského, jménem Šimona. Toho přinutili, aby nesl kříž jeho.

33 I přišedše na místo, kteréž slove Golgata, to jest popravné místo,

34 Dali mu píti octa, smíšeného se žlučí. A okusiv ho, nechtěl píti.

35 Ukřižovavše pak jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, aby se naplnilo povědění proroka, řkoucího: Rozdělili sobě roucho mé, a o můj oděv metali los.

36 A sedíce, ostříhali ho tu.

37 I vstavili nad hlavu jeho vinu jeho napsanou: Totoť jest Ježíš, ten král Židovský.

38 I ukřižováni jsou s ním dva lotři, jeden na pravici a druhý na levici.

39 Ti pak, kteříž chodili tudy, rouhali mu se, ukřivujíce hlav svých,

40 A říkajíce: Hej, ty jako rušíš chrám Boží a ve třech dnech jej zase vzděláváš, pomoziž sám sobě. Jsi-li Syn Boží, sestupiž s kříže.

41 Tak podobně i přední kněží posmívajíce se s zákoníky a staršími, pravili:

42 Jiným pomáhal, sám sobě nemůž pomoci. Jestliže jest král Židovský, nechať nyní sstoupí s kříže, a uvěříme jemu.

43 Doufalť v Boha, nechať ho nyní vysvobodí, chce-liť mu; nebo pravil: Syn Boží jsem.

44 Takž také i lotři, kteříž byli s ním ukřižováni, utrhali jemu.

45 Od šesté pak hodiny tma se stala po vší té zemi až do hodiny deváté.

46 A při hodině deváté zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Eli, Eli, lama zabachtani? To jest: Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?

47 A někteří z těch, jenž tu stáli, slyšíce, pravili, že Eliáše volá tento.

48 A hned jeden z nich běžev, vzal houbu, naplnil ji octem a vloživ na tresť, dával jemu píti.

49 Ale jiní pravili: Nech tak, pohledíme, přijde-li Eliáš, aby ho vysvobodil.

50 Ježíš pak opět volaje hlasem velikým, vypustil duši.

51 A aj, opona chrámová roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů, a země se třásla a skálé se pukalo,

52 A hrobové se otvírali, a mnohá těla zesnulých svatých vstala jsou.

53 A vyšedše z hrobů, po vzkříšení jeho přišli do svatého města a ukázali se mnohým.

54 Tedy centurio a ti, kteříž s ním byli, ostříhajíce Ježíše, vidouce zemětřesení a to, co se dálo, báli se velmi, řkouce: Jistě Syn Boží byl tento.

55 Byly také tu ženy mnohé, zdaleka se dívajíce, kteréž byly přišly za Ježíšem od Galilee, posluhujíce jemu,

56 Mezi nimiž byla Maria Magdaléna a Maria, matka Jakubova a Jozesova, a matka synů Zebedeových.

57 A když byl večer, přišel jeden člověk bohatý od Arimatie, jménem Jozef, kterýž také byl učedlník Ježíšův.

58 Ten přistoupil ku Pilátovi a prosil za tělo Ježíšovo. Tedy Pilát rozkázal dáti tělo.

59 A vzav tělo Ježíšovo Jozef, obvinul je v plátno čisté,

60 A vložil do svého nového hrobu, kterýž byl vytesal v skále; a přivaliv kámen veliký ke dveřům hrobovým, odšel.

61 A byla tu Maria Magdaléna a druhá Maria, sedíce naproti hrobu.

62 Druhého pak dne, kterýž byl po velikém pátku, sešli se přední kněží a farizeové ku Pilátovi,

63 Řkouce: Pane, rozpomenuli jsme se, že ten svůdce řekl, ještě živ jsa: Po třech dnech vstanu.

64 Rozkažiž tedy ostříhati hrobu až do třetího dne, ať by snad učedlníci jeho, přijdouce v noci, neukradli ho, a řekli by lidu: Vstalť jest z mrtvých. I budeť poslední blud horší nežli první.

65 Řekl jim Pilát: Máte stráž; jděte, ostříhejte, jakž víte.

66 A oni šedše, osadili hrob strážnými, zapečetivše kámen.

Public Domain

Český ekumenický překlad

— Jidášův konec

1 Když bylo ráno, uradili se všichni velekněží a starší lidu proti Ježíšovi, že ho připraví o život.

2 Spoutali ho, odvedli a vydali vladaři Pilátovi.

3 Když Jidáš, který ho zradil, viděl, že Ježíše odsoudili, pocítil výčitky, vrátil třicet stříbrných velekněžím a starším

4 a řekl: „Zhřešil jsem, zradil jsem nevinnou krev!“ Ale oni odpověděli: „Co je nám po tom? To je tvoje věc!“

5 A on odhodil ty peníze v chrámě a utekl; šel a oběsil se.

6 Velekněží sebrali peníze a řekli: „Není dovoleno dát je do chrámové pokladny, je to odměna za krev.“

7 Uradili se tedy a koupili za ně pole hrnčířovo k pohřbívání cizinců.

8 Proto se to pole jmenuje ‚Pole krve‘ až dodnes.

9 Tak se splnilo, co je řečeno ústy proroka Jeremiáše: ‚Vzali třicet stříbrných, cenu člověka, na kterou ho ocenili synové Izraele;

10 a dali ji za pole hrnčířovo, jak jim přikázal Hospodin.‘

— Ježíš před Pilátem

11 A Ježíš byl postaven před vladaře. Vladař mu položil otázku: „Ty jsi král Židů?“ Ježíš odpověděl: „Ty sám to říkáš.“

12 Na žaloby velekněží a starších nic neodpovídal.

13 Tu mu řekl Pilát: „Neslyšíš, co všechno proti tobě svědčí?“

14 On mu však neodpověděl ani na jedinou věc, takže se vladař velice divil.

15 O svátcích měl vladař ve zvyku propouštět zástupu jednoho vězně, kterého si přáli.

16 Tehdy tam měli pověstného vězně, jménem Barabáš.

17 Když se zástupy shromáždily, řekl jim tedy Pilát: „Koho vám mám propustit, Barabáše, nebo Ježíše, zvaného Mesiáš?“

18 Věděl totiž, že mu ho vydali ze zášti.

19 Když seděl na soudné stolici, poslala k němu jeho žena se vzkazem: „Nezačínej si nic s tím spravedlivým! Dnes mě kvůli němu pronásledovaly zlé sny.“

20 Velekněží a starší však přiměli zástup, aby si vyžádali Barabáše, a Ježíše zahubili.

21 Vladař jim řekl: „Koho vám z těch dvou mám propustit?“ Oni volali: „Barabáše!“

22 Pilát jim řekl: „Co tedy mám učinit s Ježíšem, zvaným Mesiáš?“ Všichni volali: „Ukřižovat!“

23 Namítl jim: „Čeho se vlastně dopustil?“ Ale oni ještě víc křičeli: „Ukřižovat!“

24 Když Pilát viděl, že nic nepořídí, ale že pozdvižení je čím dál větší, omyl si ruce před očima zástupu a pravil: „Já nejsem vinen krví toho člověka; je to vaše věc.“

25 A všechen lid mu odpověděl: „Krev jeho na nás a na naše děti!“

26 Tu jim propustil Barabáše, Ježíše dal zbičovat a vydal ho, aby byl ukřižován.

— Výsměch vojáků

27 Vladařovi vojáci dovedli Ježíše do místodržitelství a svolali na něj celou setninu.

28 Svlékli ho a oblékli mu nachový plášť,

29 upletli korunu z trní a posadili mu ji na hlavu, do pravé ruky mu dali hůl, klekali před ním a posmívali se mu: „Buď zdráv, židovský králi!“

30 Plivali na něj, brali tu hůl a bili ho po hlavě.

31 Když se mu dost naposmívali, svlékli mu plášť a oblékli ho zase do jeho šatů. A odvedli ho k ukřižování.

— Ukřižování

32 Cestou potkali jednoho člověka z Kyrény, jménem Šimona; toho přinutili, aby nesl jeho kříž.

33 Když přišli na místo zvané Golgota, to znamená ‚Lebka‘,

34 dali mu napít vína smíchaného se žlučí; ale když je okusil, nechtěl pít.

35 Ukřižovali ho a losem si rozdělili jeho šaty;

36 pak se tam posadili a střežili ho.

37 Nad hlavu mu dali nápis o jeho provinění: „To je Ježíš, král Židů.“

38 S ním byli ukřižováni dva povstalci, jeden po pravici a druhý po levici.

39 Kolemjdoucí ho uráželi; potřásali hlavou

40 a říkali: „Když chceš zbořit chrám a ve třech dnech jej postavit, zachraň sám sebe; jsi-li Syn Boží, sestup s kříže!“

41 Podobně se mu posmívali i velekněží spolu se zákoníky a staršími. Říkali:

42 „Jiné zachránil, sám sebe zachránit nemůže. Je král izraelský – ať nyní sestoupí z kříže a uvěříme v něho!

43 Spolehl na Boha, ať ho vysvobodí, stojí-li o něj. Vždyť řekl: ‚Jsem Boží Syn!‘“

44 Stejně ho tupili i povstalci spolu s ním ukřižovaní.

— Ježíšova smrt

45 V poledne nastala tma po celé zemi až do tří hodin.

46 Kolem třetí hodiny zvolal Ježíš mocným hlasem: „Eli, Eli, lema sabachthani?“,to jest: ‚Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?‘

47 Když to uslyšeli, říkali někteří z těch, kdo tu stáli: „On volá Eliáše.“

48 Jeden z nich hned odběhl, vzal houbu, naplnil ji octem, nabodl na tyč a dával mu pít.

49 Ostatní však říkali: „Nech ho, ať uvidíme, jestli přijde Eliáš a zachrání ho!“

50 Ale Ježíš znovu vykřikl mocným hlasem a skonal.

51 A hle, chrámová opona se roztrhla vpůli odshora až dolů, země se zatřásla, skály pukaly,

52 hroby se otevřely a mnohá těla zesnulých svatých byla vzkříšena;

53 vyšli z hrobů a po jeho vzkříšení vstoupili do svatého města a mnohým se zjevili.

54 Setník a ti, kdo s ním střežili Ježíše, když viděli zemětřesení a všechno, co se dálo, velmi se zděsili a řekli: „On byl opravdu Boží Syn!“

55 Zpovzdálí přihlíželo mnoho žen, které provázely Ježíše z Galileje, aby se o něj staraly;

56 mezi nimi Marie z Magdaly, Marie, matka Jakubova i Josefova, a matka synů Zebedeových.

— Pohřeb Ježíšův

57 Když nastal večer, přišel zámožný člověk z Arimatie, jménem Josef, který také patřil k Ježíšovým učedníkům.

58 Ten přišel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo. Pilát přikázal, aby mu je dali.

59 Josef tělo přijal, zavinul je do čistého plátna

60 a položil je do svého nového hrobu, který měl vytesán ve skále; ke vchodu do hrobu přivalil veliký kámen a odešel.

61 Byla tam Marie z Magdaly a jiná Marie, které seděly naproti hrobu.

62 Nazítří, v den po pátku, shromáždili se velekněží a farizeové u Piláta

63 a řekli: „Pane, vzpomněli jsme si, že ten podvodník řekl ještě za svého života: ‚Po třech dnech budu vzkříšen.‘

64 Dej proto rozkaz, ať je po tři dny hlídán jeho hrob, aby nepřišli jeho učedníci, neukradli ho a neřekli lidu, že byl vzkříšen z mrtvých; to by pak byl poslední podvod horší než první.“

65 Pilát jim odpověděl: „Zde máte stráž, dejte hrob hlídat, jak uznáte za dobré.“

66 Oni šli, zapečetili kámen a postavili k hrobu stráž.

© 2001 Česká biblická společnost