1Méditation* d’Etân* l’Ezrahite.2Je veux chanter à jamais ╵les bontés de l’Eternel et proclamer d’âge en âge ╵sa fidélité.3En effet, je peux le dire: ╵ta bonté est établie ╵pour l’éternité. Dans les cieux tu as ancré ╵ta fidélité.4Tu as déclaré: ╵« J’ai contracté une alliance ╵avec mon élu; à David, mon serviteur, ╵j’ai fait un serment:5J’affermis ta descendance ╵pour l’éternité, et j’établirai ton trône ╵aux siècles des siècles*. » Pause6O Eternel, les cieux chantent ╵tes prodiges. L’assemblée des saints célèbre ╵ta fidélité.7Qui dans les nuées ╵est égal à l’Eternel? Qui est comparable à l’Eternel ╵parmi les êtres célestes?8Car c’est un Dieu redoutable ╵au conseil des saints*, il est grand, impressionnant ╵au-dessus de tous ceux qui l’entourent.9Qui, ô Eternel, ╵ô Dieu des armées célestes, ╵qui est puissant comme toi? ╵Qui, ô Eternel? Ta fidélité rayonne ╵tout autour de toi.10Oui, c’est toi seul qui maîtrises ╵l’orgueil de la mer. Quand ses vagues se déchaînent, ╵toi, tu les apaises.11C’est toi qui as écrasé Rahav, ╵le dragon d’Egypte, ╵le blessant à mort*. Par ton bras puissant ╵tu as dispersé tes ennemis.12A toi appartient le ciel ╵et à toi la terre, le monde avec tout ce qui s’y trouve, ╵c’est toi qui les as fondés.13Le nord et le sud, ╵tu les as créés. Le mont Thabor et l’Hermon*, ╵avec joie, t’acclament.14Ton bras est armé de force, ta main est puissante, ╵tu as levé ta main droite*.15Les assises de ton trône ╵sont justice et droit. L’amour et la vérité ╵marchent devant toi.16Oh! qu’il est heureux, le peuple ╵qui sait t’acclamer. Eternel, à ta lumière, ╵il chemine.17Grâce à toi, ╵il se réjouit sans cesse, grâce à ta justice, ╵il s’élève!18Car c’est toi qui fais ╵sa gloire et sa force, et c’est grâce à ta faveur ╵que nous triomphons.19Oui, de l’Eternel dépend ╵notre protecteur, notre roi est dans la main ╵du Saint d’Israël.20Autrefois, tu as parlé ╵dans une révélation ╵à ceux qui sont attachés à toi. ╵Tu as dit: « J’ai prêté secours ╵à un homme valeureux; au milieu du peuple, ╵j’ai élevé un jeune homme ╵à une haute fonction:21j’ai trouvé mon serviteur David*; de mon huile sainte, ╵je lui ai donné l’onction*.22Je le soutiendrai ╵de ma forte main, et mon bras le rendra fort.23Ses ennemis ne pourront ╵jamais le surprendre, aucun homme inique ╵ne pourra le maltraiter.24J’écraserai devant lui ╵tous ses adversaires, et je frapperai ╵ceux qui le haïssent.25Toujours mon fidèle amour ╵l’accompagnera. Grâce à moi, ╵il relèvera le front.26J’étendrai jusqu’à la mer ╵sa domination. J’établirai son empire ╵jusque sur les fleuves*.27Il m’invoquera ╵par ces mots: ╵“Toi, tu es mon Père, et mon Dieu, ╵le rocher ╵où je trouve le salut.”28Et moi, je ferai de lui ╵mon fils premier-né, le plus élevé ╵des rois de la terre*.29Je lui garderai toujours ╵toute ma faveur, et maintiendrai fermement ╵mon alliance avec lui.30Je ferai subsister pour toujours ╵sa postérité, et son trône durera ╵autant que les cieux.31S’il arrivait que ses fils ╵délaissent ma Loi, s’ils ne se conduisaient plus ╵selon mes décrets,32s’ils venaient à transgresser ╵mes commandements, et s’ils n’obéissaient plus ╵à mes ordonnances,33je châtierais leur péché ╵avec le bâton, et leur faute par des coups.34Mais je ne renierai pas ╵mon amour pour lui. Je ne démentirai pas ╵ma fidélité;35non, car je ne trahirai ╵jamais mon alliance et je ne reviendrai pas ╵sur ce que j’ai dit.36Un jour, j’ai fait le serment ╵par ma sainteté: Non, je ne pourrai jamais ╵mentir à David.37Sa lignée subsistera ╵éternellement, et son trône devant moi ╵sera comme le soleil.38Comme la lune, à toujours, ╵il se maintiendra. Là-haut, le témoin céleste ╵en est le garant. » Pause39Pourtant, tu l’as délaissé, ╵tu l’as rejeté, et tu t’es mis en colère ╵contre celui qui avait reçu ╵l’onction de ta part.40Tu as dédaigné l’alliance ╵faite avec ton serviteur, et tu as profané sa couronne, ╵la jetant à terre.41Tu as fait de larges brèches ╵dans tous ses remparts, et ses fortifications, ╵tu les as détruites.42Tous les passants l’ont pillé, ses voisins le raillent.43Tu as affermi ses adversaires et tu as rempli de joie ╵tous ses ennemis.44Tu as même fait dévier ╵les coups de son glaive. Tu ne l’as pas soutenu ╵pendant le combat.45Tu as éteint sa splendeur, jeté bas son trône,46tu as abrégé ╵sa jeunesse, et tu l’as couvert de honte. Pause47Jusques à quand, Eternel, ╵te cacheras-tu sans cesse et laisseras-tu flamber ╵ta fureur?48Veuille tenir compte ╵de la brièveté de ma vie, as-tu donc créé ╵pour le néant tous les hommes?49Quel homme vivra ╵sans voir le trépas? Qui échappera ╵au séjour des morts? Pause50Seigneur, où donc sont restées ╵tes faveurs d’antan que, dans ta fidélité, ╵tu avais promises ╵par un serment à David?51Pense, Seigneur, à l’opprobre ╵de tes serviteurs*, et pense à ces nombreux peuples ╵dont je suis chargé*.52Pense, Eternel, aux outrages ╵de tes ennemis, aux outrages qu’ils déversent ╵sur les pas de l’homme ╵qui a reçu l’onction de ta part.53Béni soit l’Eternel pour l’éternité! Amen et amen!
Český ekumenický překlad
O HOSPODINOVĚ MILOSRDENSTVÍ CHCI ZPÍVAT VĚČNĚ
1 Poučující, pro Étana Ezrachejského. 2 O Hospodinově milosrdenství chci zpívat věčně, svými ústy v známost uvádět tvou věrnost po všechna pokolení. 3 Pravím: Tvoje milosrdenství je zbudováno navěky, v nebesích jsi pevně založil svou věrnost, 4 řekls : „Uzavřel jsem smlouvu se svým vyvoleným, přísahal jsem Davidovi, svému služebníku: 5 Dám, že tvé potomstvo bude navěky stát pevně, já jsem zbudoval tvůj trůn pro všechna pokolení.“ -Sela- 6 Nebesa ti, Hospodine, vzdávají za tvůj div chválu, shromáždění svatých velebí tvou věrnost. 7 Vždyť kdo v oblacích se může Hospodinu rovnat? Kdo z Božích synů se podobá Hospodinu? 8 Strašný je Bůh v kruhu svatých, nesmírný, budící bázeň ve všech kolem sebe. 9 Hospodine, Bože zástupů, kdo je jako ty? Jsi nepřemožitelný, Hospodine, a tvá věrnost tě provází všudy. 10 Umíš zvládnout zpupné moře, zkrotit jeho vzduté vlny. 11 Netvora jsi zdeptal, jako bys ho proklál, mocnou paží jsi rozprášil svoje nepřátele. 12 Tvá jsou nebesa, tvá je i země, založil jsi svět a všechno, co je na něm. 13 Ty jsi stvořil jih isever, i Tábor a Chermón plesají v tvém jménu. 14 V své paži máš bohatýrskou sílu, tvá ruka je mocná, tvá pravice pozdvižená. 15 Spravedlnost a právo jsou pilíře tvého trůnu, před tebou jde milosrdenství a věrnost. 16 Blaze lidu, který zná vítězný hlahol, který chodí ve světle tvé tváře, Hospodine. 17 Budou jásat každý den v tvém jménu, pozvedá je tvoje spravedlnost, 18 neboť ty jsi leskem jejich moci; tvou přízní se náš roh zvedá. 19 Štít náš patří Hospodinu, náš král Svatému Izraele. 20 Ve vidění promluvil jsi jednou ke svým věrným. Řekls: „Poskytl jsem bohatýru pomoc, povýšil jsem vybraného z lidu. 21 Nalezl jsem Davida, svého služebníka, pomazal jsem ho svým olejem svatým. 22 Pevně bude moje ruka při něm, udatným ho učiní má paže. 23 Nepřítel ho nepřekvapí a bídák ho nepokoří. 24 Před ním potřu jeho protivníky, porazím ty, kdo ho nenávidí. 25 Bude s ním mé milosrdenství a věrnost, jeho roh se pozvedne v mém jménu. 26 I na moře vložím jeho ruku a jeho pravici na řeky. 27 On mě bude vzývat: ‚Tys můj Otec, můj Bůh, moje spásná skála,‘ 28 a já ho učiním prvorozeným, nejvyšším nad králi země. 29 Svoje milosrdenství mu zachovám věčně, věrně dodržím svou smlouvu. 30 Jeho potomstvu dám trvat navěky, jeho trůnu po všechny dny nebes. 31 Opustí-li jeho synové můj zákon, nebudou-li žít podle mých řádů, 32 budou-li má nařízení znesvěcovat, nebudou-li dbát mých přikázání, 33 ztrestám jejich nevěrnosti metlou a ranami jejich nepravosti, 34 ale svoje milosrdenství mu neodejmu, nezradím svou věrnost, 35 neznesvětím svoji smlouvu, nezměním, co splynulo mi ze rtů. 36 Jednou jsem přísahal na svou svatost. Cožpak bych lhal Davidovi? 37 Jeho potomstvo potrvá navěky, i jeho trůn přede mnou bude jako slunce, 38 pevně bude stát navěky jako měsíc, věrný svědek nad oblaky.“ -Sela- 39 Zanevřels však na něj, zavrhls ho, na svého pomazaného ses rozlítil. 40 Zrušil jsi smlouvu se svým služebníkem, jeho čelenku jsi znesvětil, srazil k zemi. 41 Všechny jeho zdi jsi zbořil, jeho pevnosti obrátils v trosky. 42 Plení ho všichni, kdo táhnou kolem, tupení svých sousedů je vydán. 43 Pozvedls pravici jeho protivníků, učinils všem jeho nepřátelům radost. 44 Otupil jsi ostří jeho meče, nedal jsi mu obstát v boji. 45 Posvátné čistoty jsi ho zbavil, jeho trůn jsi skácel na zem. 46 Zkrátil jsi dny jeho mládí, pokryl jsi ho hanbou. -Sela- 47 Dlouho ještě, Hospodine? Skryl ses natrvalo? Bude tvoje rozhořčení sálat jako oheň? 48 Pamatuj, co jsem. Vždyť co je lidský věk? Což šalebně jsi stvořil všechny lidi? 49 Který muž kdy žil a nedočkal se smrti? Z moci podsvětí kdo zachránil se? - Sela- 50 Kde zůstalo někdejší tvé milosrdenství, ó Panovníku, jež jsi odpřisáhl Davidovi na svou věrnost? 51 Panovníku, připomeň si potupu svých služebníků, kterou od všech možných národů v svém klíně nosím. 52 Tvoji nepřátelé, Hospodine, potupili, potupili každou stopu po tvém pomazaném! 53 Požehnán buď Hospodin navěky. Amen, amen.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.