1Au chef de chœur. Psaume de David.2Heureux celui ╵qui se soucie du pauvre. Lorsque vient le malheur, ╵l’Eternel le délivre,3l’Eternel le protège ╵et préserve sa vie: il le rend heureux sur la terre et ne le livre pas ╵au désir de ses ennemis.4L’Eternel le soutient ╵sur son lit de souffrance, et quand il est malade ╵il lui refait sa couche*.5J’ai dit: « O Eternel, ╵aie compassion de moi, et veuille me guérir! ╵J’ai péché contre toi. »6Mes adversaires parlent ╵méchamment contre moi: « Quand donc va-t-il mourir? ╵Quand donc l’oubliera-t-on? »7Si l’un d’eux vient me voir, ╵il se met à mentir: il amasse en lui-même ╵un tas de médisances et sort pour les répandre.8Mes ennemis ╵chuchotent tous ensemble ╵à mon sujet, en formant des projets ╵pour mon malheur:9« Cette maladie qui le frappe, ╵quelle mauvaise affaire! Il a dû s’aliter, ╵il ne se relèvera plus! »10Et même mon ami, en qui j’avais confiance, ╵celui qui partageait mon pain, s’est tourné contre moi*.11Mais toi, ô Eternel, ╵aie compassion de moi, ╵et viens me relever: je leur rendrai leur dû.12Voici comment je reconnaîtrai ╵ton affection pour moi: c’est quand mon ennemi ╵cessera de clamer ╵qu’il triomphe de moi.13Pour prix de mon intégrité, ╵tu viens me soutenir. Tu me fais subsister ╵devant toi pour toujours.14Béni soit l’Eternel, ╵Dieu d’Israël, ╵depuis toujours ╵et pour toujours. Amen, Amen!
Český ekumenický překlad
BLAZE TOMU, KDO MÁ POCHOPENÍ PRO NUZNÉHO
1 Pro předního zpěváka. Žalm Davidův. 2 Blaze tomu, kdo má pochopení pro nuzného, Hospodin ho ve zlý den zachrání. 3 Hospodin ho bude ochraňovat, zachová mu život, bude mu na zemi blaze. Zvůli nepřátel ho nevydávej! 4 Hospodin ho podepře na loži v jeho mdlobách. V nemoci mu změníš celé lůžko! 5 Pravím: Hospodine, smiluj se nade mnou, uzdrav mě, neboť jsem proti tobě zhřešil. 6 Nepřátelé o mně škodolibě mluví: „Kdy už zemře? Kdy zanikne jeho jméno?“ 7 Přijde-li se kdo podívat, šalebně mluví, spřádá v srdci ničemnosti, vyjde ven a mluví. 8 Všichni, kdo mě nenávidí, šeptají si o mně, zlo mi strojí: 9 „Ať na něj dolehne slovo Ničemníka; ulehl, už nepovstane.“ 10 I ten, s nímž jsem žil v pokoji a jemuž jsem důvěřoval, ten, jenž můj chléb jedl, vypíná se nade mne a zvedá patu. 11 Ty však, Hospodine, smiluj se a dej mi povstat, abych jim to splatil. 12 Že sis mě oblíbil, poznám z toho, že nade mnou nezazní ryk nepřítele. 13 Ujal ses mne pro mou bezúhonnost, postavils mě navěky před svou tvář. 14 Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele, od věků na věky. Amen. Amen.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.