1De David. Fais-moi justice, ô Eternel, ╵car la vie que je mène ╵est sans reproche. Je me confie en l’Eternel, ╵je ne faiblirai pas*.2Sonde-moi, Eternel, ╵éprouve-moi et examine ╵mon cœur et mes pensées.3Je garde ton amour ╵présent à mon esprit, et je conduis ma vie ╵selon ta vérité.4Je ne vais pas m’asseoir ╵avec les hommes fourbes. Je ne fréquente pas ╵les hypocrites.5Je hais la compagnie ╵de ceux qui font le mal, je ne vais pas m’asseoir ╵chez les méchants.6Je laverai mes mains ╵en signe d’innocence* avant de m’approcher ╵de ton autel, ô Eternel,7pour t’exprimer ╵ma gratitude, et raconter ╵tes œuvres merveilleuses.8O Eternel, ╵j’aime le lieu ╵où tu habites et où ta gloire* ╵a sa demeure!9Ne lie donc pas mon sort ╵à celui des pécheurs, ne m’ôte pas la vie ╵avec les assassins!10Ils ont commis ╵des actes criminels, ils se sont laissé acheter*.11Mais moi je veux mener ╵une vie sans reproche. Délivre-moi ╵et fais-moi grâce!12Je marche sur le droit chemin*. Oui, je veux te bénir, ╵ô Eternel, ╵au sein de l’assemblée.
Český ekumenický překlad
DOPOMOZ MI, HOSPODINE, K PRÁVU
1 Davidův. Dopomoz mi, Hospodine, k právu. Žil jsem bezúhonně, neochvějně doufal v Hospodina. 2 Hospodine, zkoumej mě a podrob zkoušce, protřib moje ledví a mé srdce! 3 Tvoje milosrdenství mám před očima, řídím se tvou pravdou. 4 Nesedávám s šalebníky, nescházím se s potměšilci. 5 Schůzky zlovolníků nenávidím, mezi svévolníky nezasednu. 6 Umývám si ruce v nevinnosti, při tvém oltáři se držím, Hospodine, 7 aby bylo slyšet mé hlasité díkůvzdání, abych vyprávěl o všech tvých divech. 8 Hospodine, zamiloval jsem si dům, v němž bydlíš, místo, kde má příbytek tvá sláva. 9 Nesmeť spolu s hříšníky mou duši a můj život s těmi, kdo krev prolévají, 10 kterým na rukou lpí mrzkost, jejichž pravice je plná úplatků. 11 Já přec žiji bezúhonně, vykup mě, smiluj se nade mnou! 12 Moje noha stojí na rovině, v shromážděních budu dobrořečit Hospodinu.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.