1Voici Bel a ployé et Nébo s’est courbé*, des animaux ╵et des bêtes de somme ╵emportent leurs images. Ces idoles que vous portiez chargent de tout leur poids ╵des bêtes fatiguées.2Ces dieux se sont courbés, ╵ils ont ployé ensemble, ils n’ont pas pu sauver ╵leur image qu’on transportait et ils s’en vont ╵eux-mêmes en captivité.3Ecoutez-moi, ╵gens de Jacob, vous tous qui subsistez ╵du peuple d’Israël, vous que j’ai pris en charge ╵dès avant la naissance, que j’ai portés ╵dès le sein maternel:4Je resterai le même ╵jusqu’à votre vieillesse et je vous soutiendrai ╵jusqu’à vos cheveux blancs. C’est moi qui vous ai soutenus, ╵et je vous porterai, oui, je vous soutiendrai ╵et vous délivrerai.5A qui me comparerez-vous? De qui me rendrez-vous l’égal? A qui m’assimilerez-vous pour que nous soyons comparables?6Ils prennent tout l’or de leur bourse, ils pèsent l’argent au fléau et ils paient un orfèvre pour qu’il en fasse un dieu devant lequel ils puissent ╵se prosterner et l’adorer.7Ils se le chargent sur l’épaule, ils le soutiennent, puis ils l’installent à sa place, ╵et il se tiendra là; de sa place, il ne bouge plus. On a beau l’invoquer, il ne répondra pas, il ne peut délivrer ╵personne du malheur.8Rappelez-vous cela et reprenez courage! Considérez ces choses, vous qui vous êtes révoltés.
L’Eternel est Dieu
9Rappelez-vous ╵les événements du passé, ╵survenus il y a bien longtemps, car c’est moi qui suis Dieu, il n’y en a pas d’autre. Oui, moi seul, je suis Dieu, et il n’existe rien ╵qui me soit comparable.10Dès le commencement, j’annonce l’avenir, et longtemps à l’avance ce qui n’est pas encore. C’est moi qui dis, ╵et mon dessein s’accomplira, oui, j’exécuterai ╵tout ce que je désire.11J’appelle de l’orient un oiseau de proie*, d’un pays éloigné, ╵l’homme prévu par mes desseins. Ce que j’ai déclaré, je le fais arriver, ce que j’ai résolu, je l’exécuterai.12Ecoutez-moi, ╵gens au cœur obstiné, vous si loin d’être justes*,13je vais bientôt faire justice et cela n’est pas loin, je ne tarderai pas ╵à faire venir le salut: je vais accorder à Sion ╵la délivrance, et ma splendeur à Israël.
Český ekumenický překlad
— Nemohoucnost model a všemohoucnost Boží - Modly nejsou nic, Hospodin jediný je Bohem, on svou vůli ohlašuje a také prosazuje.
1 Bél klesl, Nébo se zhroutil, jejich modlářské stvůry byly naloženy na zvěř a na dobytek, ten náklad, který jste nosili, to břímě k zemdlení. 2 Zvířata se zhroutila, klesla spolu, břímě nebyla s to zachránit; oni musí do zajetí. 3 „Slyšte mě, dome Jákobův, všichni, kdo jste zůstali domu Izraelovu, vy, kteří jste chováni již od života matky, od matčina lůna na rukou nošeni: 4 Já sám až do vašeho stáří, až do šedin vás budu nosit. Já jsem vás učinil a já vás ponesu, budu vás nosit a zachráním.“ 5 „Komu mě připodobníte, a s kým mě srovnáte, komu mě přirovnáte, abychom si byli podobni? 6 Z měšce sypou zlato a na váze odvažují stříbro, najmou si zlatníka, aby jim udělal boha a pak se hrbí a klanějí. 7 Nosí ho na rameni, přenášejí ho, postaví jej na podstavec, a on stojí, ze svého místa se nehne. Úpějí k němu, ale on se jim neozve, z jejich soužení je nezachrání. 8 Připomeňte si to, vzmužte se, vezměte si to k srdci, nevěrníci. 9 Pamatujte na to, co bylo na počátku od věků! Já jsem Bůh a jiného už není, jsem Bůh a nic není jako já. 10 Od počátku oznamuji, co se v budoucnu stane, od pradávna, co se ještě nestalo. Pravím: Moje rozhodnutí platí, a co se mi líbí, uskutečním. 11 Od východu povolávám dravce, ze vzdálené země muže své volby. Jak jsem slíbil, tak to uskutečním, jak jsem si předsevzal, tak to splním. 12 Naslouchejte mi, vy zarputilci, vzdálení od spravedlnosti: 13 Přiblížil jsem svoji spravedlnost, daleko už není, nebude už prodlévat má spása. Obdařím Sijón spásou, oslavím se v Izraeli.“
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.