1A cette époque, Ezéchias tomba malade. Il était près de mourir, et le prophète Esaïe, fils d’Amots, se rendit à son chevet. Il lui dit: Voici ce que l’Eternel déclare: Prends tes dispositions, car tu vas mourir, tu ne te rétabliras pas.2Alors Ezéchias tourna son visage du côté du mur et pria l’Eternel3en ces termes: De grâce, Eternel! Tiens compte de ce que je me suis conduit devant toi avec fidélité, d’un cœur sans partage, et que j’ai fait ce que tu considères comme bien. Et Ezéchias versa d’abondantes larmes.4Alors l’Eternel s’adressa à Esaïe en disant:5Va dire à Ezéchias: « Voici ce que déclare l’Eternel, le Dieu de David, ton ancêtre: J’ai entendu ta prière, et j’ai vu tes larmes. Eh bien, je vais prolonger ta vie de quinze années.6Je te délivrerai, toi et cette ville, du roi d’Assyrie, et je protégerai cette ville.7Voici le signe que l’Eternel t’accorde pour te confirmer qu’il accomplira cette promesse qu’il vient de te donner:8il va faire reculer de dix degrés l’ombre qui est déjà descendue sur le cadran solaire d’Ahaz. » Effectivement, le soleil recula de dix degrés sur le cadran solaire.
Cantique de reconnaissance
9Voici le poème écrit par Ezéchias, roi de Juda, à l’occasion de sa maladie dont il avait été guéri.10Je me disais: Mes jours sont désormais comptés, il faut que je m’en aille, pour passer par les portes du séjour des morts, privé du reste de mes ans.11Je me disais: ╵Je ne verrai plus l’Eternel, l’Eternel sur la terre des vivants, je ne verrai plus aucun homme parmi les habitants du monde.12Ma vie m’est arrachée, emportée loin de moi comme une tente de berger. La toile de ma vie ╵a été enroulée, ╵comme celle d’un tisserand. La chaîne en est coupée. Entre le matin et le soir, ╵tu m’auras achevé.13Jusqu’au matin, ╵je me suis contenu*. Comme ferait le lion, ╵il brisait tous mes os. Pendant le jour, avant la nuit, ╵tu m’auras achevé.14Je poussais des cris comme une hirondelle ╵ou une grue, ainsi que la colombe, je gémissais, mes yeux se sont lassés ╵à regarder en haut; Eternel, je suis dans l’angoisse: viens, secours-moi*!15Que puis-je dire? Il m’a parlé* et c’est lui qui agit. Je marcherai donc humblement ╵tout le temps de ma vie, à cause de mon affliction.16Seigneur, c’est grâce à ton action* ╵qu’on jouit de la vie, c’est grâce à elle ╵que je respire encore. Tu me rétabliras, ╵tu me feras revivre.17Ma profonde affliction ╵s’est transformée en paix car toi, dans ton amour, ╵tu m’as arraché à la tombe et tu as rejeté toutes mes fautes ╵derrière toi.18Personne ne te loue ╵dans le séjour des morts et ce n’est pas la mort ╵qui te célébrera. Ceux qui sont descendus ╵dans la tombe ne comptent plus sur ta fidélité.19Ce sont les vivants seuls ╵qui peuvent te louer comme moi aujourd’hui. Le père enseignera aux fils ╵combien tu es fidèle.20L’Eternel était là ╵pour venir me sauver: nous ferons résonner ╵nos instruments tous les jours de la vie dans le temple de l’Eternel.21Esaïe avait ordonné: Qu’on apporte une masse de figues, et qu’on la frotte sur l’ulcère du roi, qui se rétablira*.22Et Ezéchias avait dit: A quel signe saurai-je que je pourrai encore me rendre au temple de l’Eternel?
Český ekumenický překlad
— Chizkijášova nemoc a uzdravení - Věrnému Chizkijášovi přidává Hospodin patnáct let života a dotvrzuje to znamením.
1 V oněch dnech Chizkijáš smrtelně onemocněl. Přišel k němu prorok Izajáš, syn Amósův, a řekl mu: „Toto praví Hospodin: Udělej pořízení o svém domě, protože zemřeš, nebudeš žít.“2 Chizkijáš se otočil tváří ke zdi a takto se k Hospodinu modlil:3 „Ach, Hospodine, rozpomeň se prosím, že jsem chodil před tebou opravdově a se srdcem nerozděleným a že jsem činil, co je dobré v tvých očích.“ A Chizkijáš se dal do velikého pláče. 4 Tu se k Izajášovi stalo slovo Hospodinovo:5 „Jdi a vyřiď Chizkijášovi: Toto praví Hospodin, Bůh Davida, tvého otce: ‚Vyslyšel jsem tvou modlitbu, viděl jsem tvé slzy. Hle, přidám k tvým dnům patnáct let.6 Vytrhnu tebe i toto město ze spárů asyrského krále. Budu tomuto městu štítem.‘7 Toto ti bude znamením od Hospodina, že Hospodin splní to slovo, jež promluvil:8 Hle, o deset stupňů nazpět vrátím sluncem vržený stín, který sestoupil po stupních Achazových.“ A slunce se vrátilo o deset stupňů na stupních, po nichž sestoupilo. 9 Zápis Chizkijáše, krále judského, o jeho nemoci, a jak se ze své nemoci navrátil k životu: 10 Již jsem si říkal: „Uprostřed svých dnů se do bran podsvětí odeberu, je mi odečten zbytek mých let.“ 11 Říkal jsem si: „Nikdy už nespatřím Hospodina, Hospodina v zemi živých, člověka už nikdy nezahlédnu, přiřadím se k obyvatelům té říše zapomnění. 12 Moje obydlí je strženo a stěhuje se ode mne jak pastýřský stan. Svinul jsem svůj život jako tkadlec dílo. On sám odřízl mě od osnovy. Do dnešního večera jsi se mnou hotov! 13 Stavěl jsem si před oči až do jitra, že mi jako lev rozdrtí všechny kosti. Do dnešního večera jsi se mnou hotov. 14 Jako rorejs a jeřáb, tak sípám, kvílím jako holubice, zemdlely mé oči upírající se na výšinu. Panovníku, jsem v tísni, zasaď se o mne! 15 Proč bych dále mluvil? Vždyť to, co mi řekl, učiní bezpochyby. Doputuji veškerá svá léta s hořkostí své duše. 16 Panovníku, kvůli tomuhle se žije? Žil můj duch pro tohle vše, co zažil? Uzdrav mě a zachovej mi život! 17 Hle, ta hořkost přehořká mi byla ku pokoji. Ty sám vytrhl jsi z jámy zániku mou duši, za sebe jsi odhodil všechny mé hříchy. 18 Vždyť podsvětí nevzdává ti chválu, smrt tě nedovede chválit, ti, kdo sestoupili do jámy, už nevyhlížejí tvou věrnost. 19 Živý, jenom živý, vzdá ti chválu jako já dnes, otec seznámí s tvou věrností své syny. 20 Hospodine, buď mou spásou! Budeme hrát na strunné nástroje po všechny dny svého žití v Hospodinově domě.“ 21 Izajáš poručil: „Ať přinesou suché fíky, potřou mu vřed a zůstane naživu.“22 Chizkijáš se otázal: „Co bude znamením, že vstoupím do Hospodinova domu?“
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.