1V té době Ezechiáš na smrt onemocněl. Prorok Izaiáš, syn Amosův, jej navštívil a řekl mu: „Toto praví Hospodin: Dej své věci do pořádku, protože umřeš; neuzdravíš se.“2Ezechiáš se obrátil tváří ke zdi a modlil se k Hospodinu:3„Ach Hospodine, pamatuj prosím, že jsem před tebou žil oddaně a s upřímným srdcem a že jsem dělal, co je v tvých očích správné.“ A Ezechiáš plakal a plakal.4Tehdy Izaiáš dostal slovo Hospodinovo:5„Jdi a řekni Ezechiášovi: Toto praví Hospodin, Bůh tvého otce Davida: Slyšel jsem tvou modlitbu a viděl jsem tvé slzy. Hle, přidám ti patnáct let života.6Kromě toho vysvobodím tebe i toto město z rukou asyrského krále a budu to město bránit.7Toto je znamení od Hospodina, že vykoná, co ti slíbil:8Hle, vrátím stín sestupující po Achazově schodišti o deset stupňů zpět.“ A slunce se na schodišti vrátilo o deset stupňů, po kterých předtím sestoupilo dolů.9Toto napsal judský král Ezechiáš poté, co se uzdravil ze své nemoci:10Říkal jsem si: Uprostřed života musím odejít, svá léta strávím v branách podsvětí!11Říkal jsem si: Hospodina už nespatřím na zemi mezi živými; neuvidím se s žádným člověkem, s nikým, kdo žije na světě.12Už je strženo mé obydlí, jako stan kočovníků stěhuje se pryč; jako tkadlec jsem svůj život zavinul, když odstřihls mě od stavu – než uplyne den s večerem, se mnou skoncuješ!13Do rána jsem křičel v bolestech, drtils mi kosti jako lev – než uplyne den s večerem, se mnou skoncuješ!14Kvílím jako drozd anebo rorejs, naříkám jako holubice, oči mi slábnou, jak vzhůru vyhlížím, stůj při mně, Pane, jsem sevřen úzkostí!15Co ale mohu říct? Co o mně řekl, učiní. Svá léta projdu krokem pomalým a s duší plnou hořkosti.16Člověk však přesto, Pane, může žít, pořád mi zůstal život a dýchání – ty jsi mě uzdravil a oživil!17Hle, ta má hořkost nejprudší se proměnila ve zdraví! Vytrhl jsi mě z jámy nicoty, všechny mé hříchy zahodil jsi pryč.18Není to hrob, kdo tě velebí, ani smrt tě chválit neumí; ti, kteří padli do jámy, nevzhlížejí k tvé věrnosti.19Živý, jen živý tě může velebit tak jako já v dnešním dni; otec své děti poučí o tvé věrnosti.20Hospodin je připraven k mé záchraně – zpívejme a hrajme na strunné nástroje po všechny dny, kdy žijeme, v Domě Hospodinově!21(Izaiáš tenkrát řekl: „Přineste hroudu fíků, přiložte ji na vřed, a bude uzdraven.“22Ezechiáš se ptal: „Jaké dostanu znamení, že znovu vejdu do Hospodinova domu?“)*
nuBibeln
Herren förlänger Hiskias liv
1Vid denna tid blev Hiskia dödligt sjuk, och profeten Jesaja, Amos son, kom till honom och sa: ”Så säger HERREN: ’Se om ditt hus, för du kommer att dö; du överlever inte detta.’ ”2Hiskia vände sig då mot väggen och bad till HERREN:3”HERRE, kom ihåg hur jag har levt inför dig troget och helhjärtat och gjort det som är gott i dina ögon.” Och han grät förtvivlat.4Då kom HERRENS ord till Jesaja:5”Gå till Hiskia och säg: ’Så säger HERREN, din förfader Davids Gud: Jag har hört din bön och sett dina tårar. Jag ska förlänga ditt liv med femton år.6Jag ska rädda dig och denna stad från den assyriske kungens makt. Jag ska försvara denna stad.*7Detta är för dig tecknet från HERREN på att han ska göra vad han har lovat:8Jag ska låta skuggan gå tillbaka de tio steg som solen redan gått ner på Achas trappa.’ ” Solen gick alltså tillbaka de tio steg som den redan gått neråt på trappan.9En skrift av kung Hiskia av Juda, efter att han varit sjuk och blivit frisk igen:10”Jag sa: Jag är i mina bästa år och måste gå bort, genom dödsrikets port. Jag berövas resten av mina år.11Jag sa: Jag får inte mer se HERREN, HERREN i de levandes land, aldrig mer se människor bland dem som bor i världen.12Min boning flyttas och tas ifrån mig som en herdes tält. Mitt liv rullas ihop som en vävares väv och skärs ner från vävbommen. Innan dagen omvandlas till natt gör du slut på mig.13Jag har väntat på morgonen,* men som ett lejon krossar han mina ben. Innan dagen omvandlas till natt gör du slut på mig.14Jag skriker som en svala, som en trana, och kuttrar som en duva. Med matta ögon ser jag längtansfullt upp mot höjden. Herre, jag är i nöd, hjälp mig!”15Vad ska jag säga? För det är ju han själv som har talat och gjort detta. Jag får vandra ödmjukt den tid jag har kvar, på grund av min bedrövelse.*16Herre, med allt detta får man leva, och också min ande hålls vid liv. Herre, hela mig, och låt mig få leva!17Det bittra var förvisso till mitt bästa, för i din kärlek räddade du mig från fördärvets grop. Du kastade alla mina synder bakom dig.18Dödsriket prisar dig inte, döden sjunger inte ditt lov, de som lagts i graven hoppas inte på din trofasthet.19De levande, bara de levande, prisar dig, som jag gör i dag. Från far till son berättar man om din trofasthet.20HERREN räddar mig! Vi vill sjunga lovsång till stränginstrument i HERRENS hus så länge vi lever.21Jesaja lät göra en kaka av fikon och lägga på svullnaden. Så blev Hiskia frisk.*22Hiskia frågade då: ”Vad är tecknet på att jag får gå upp till HERRENS hus?”
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.