Psalm 74 | Bible, překlad 21. století
1Poučný žalm Asafův. Proč jsi na nás, Bože, tolik zanevřel? Budeš se na své ovce hněvat bez konce?2Vzpomeň si na svůj lid, jenž kdysi získal jsi, na kmen, jenž vykoupils jako své dědictví, na horu Sion, kde bydlel jsi!3Zaveď své kroky k troskám bez konce – všechno ve svatyni zničil nepřítel!4Ve tvém stánku zněl nepřátelský řev, na znamení tam nechali své korouhve.5Jako dřevorubci se chovali, sekerami kolem sebe jak v lese máchali.6V jediné chvíli všechny rytiny rozbili sekerami a krumpáči.7Do základů vypálili tvoji svatyni, příbytek tvého jména zprznili.8V srdci si řekli: „Zničme je úplně!“ Všechny Boží stánky vypálili ze země.9Znamení nevídáme, proroky nemáme, nikdo z nás neví, jak dlouho to zůstane.10Jak dlouho se, Bože, smí rouhat protivník? Bude se tvému jménu vysmívat navěky?11Proč svoji ruku ještě zdržuješ? Copak svou pravici z klína nezvedneš?12Ty přece, Bože, jsi dávno mým králem, ty jsi původcem spásy na zemi!13Ty jsi svou silou rozdělil moře, vodním obludám jsi hlavy roztříštil.14Ty jsi rozdrtil hlavy leviatana,* nakrmil jsi jím smečku na poušti.15Ty jsi dal průchod pramenným vodám, mohutné řeky ty jsi vysušil.16Tobě patří den – i noc je tvá, měsíc* i slunce ty jsi umístil.17Ty jsi vymezil všechny zemské hranice, léto i zimu sám jsi vytvořil.18Vzpomeň si, Hospodine, na rouhání nepřátel, na to, jak národ bláznů tvé jméno urážel!19Nedávej šelmám duši své hrdličky, nikdy nezapomeň na život chudých svých!20Na svoji smlouvu se ohlédni, země je plná tmy, stala se doupětem násilí!21Ať už utlačení nejsou zahanbeni, ať chválí tvé jméno nuzní a ubozí!22Povstaň už, Bože, a veď svou při, vzpomeň, jak se ti blázni denně rouhají!23Nezapomínej na řev svých nepřátel, křik tvých protivníků stále vzmáhá se!
nuBibeln
Klagan över landets och templets förstörelse
1Maskil. Av Asaf.* Gud, varför har du förkastat oss för evigt? Varför brinner din vrede mot fåren på dina egna ängar?2Kom ihåg din församling som du en gång vann åt dig, ditt folk som du friköpte till din egendom, Sions berg, din boning.3Styr dina steg mot de eviga ruinerna. Fienden har ödelagt allting i helgedomen.4Dina fiender har skränat i ditt hus och ställt upp sina egna tecken där.5Det var som när man slår med yxor i en tät skog.6De slog sönder alla snidade paneler med yxor och bräckjärn.7De satte eld på din helgedom, så att den brann ner till grunden. De vanhelgade ditt namns boning.8De sa för sig själva: ”Vi ska krossa dem helt.” De brände ner alla gudstjänstplatser i landet.9Vi ser inte våra tecken. Profeterna är borta. Ingen av oss vet hur länge detta varar.10Gud, hur länge ska fienden få håna? Ska fienden för all framtid få dra ditt namn i smutsen?11Varför griper du inte in utan håller tillbaka din högra hand? Dra fram den ur din mantel och förgör dem!12Gud, sedan urminnes tid har du varit min kung. Du kommer med räddning till jorden.13Med din styrka besegrade du Havet. Du klöv havsodjurens huvuden,14du krossade Leviatans huvuden och gav honom till mat åt öknens varelser.*15Du öppnade källor och strömmar, du lät starka strömmar torka ut.16Både dag och natt är din egendom, och du satte dit både ljuset och solen.17Du har satt jordens gränser, och du skapade sommaren och vintern.18Men HERRE, tänk på hur fienden hånar och hur dåraktigt folk föraktar ditt namn.19Utlämna inte din turturduva* åt dessa rovdjur, glöm inte dina hjälplösa för alltid.20Kom ihåg ditt förbund! Landets mörka hörn är våldets boningar.21Låt inte den förtryckte dra sig undan i skam, låt de fattiga och förtryckta prisa ditt namn.22Res dig, Gud, och försvara din sak! Tänk på hur du dagen lång hånas av dårar.23Ha inte överseende med dina motståndares skrik och fienders larm som ständigt hörs.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.