Psalm 42 | Bible, překlad 21. století nuBibeln

Psalm 42 | Bible, překlad 21. století

Druhá kniha

1 Pro předního zpěváka. Poučný žalm synů Korachových.* 2 Jako laň prahne po proudící vodě, má duše prahne, Bože, po tobě! 3 Po Bohu, po živém Bohu, žízní duše má: Kdy už půjdu a spatřím Boží tvář? 4 Ve dne i v noci jsou mi slzy pokrmem, když mi říkají: „Tvůj Bůh? Kde je?!“ 5 Duše mě opouští, když na to vzpomínám, jak jsem se zástupy chodíval, do Božího domu se s nimi ubíral se zvučným jásotem a písní chval, když o svátku se zástup radoval. 6 Proč jsi sklíčená, duše má, proč jsi ve mně tak ztrápená? Spolehni na Boha – ještě mu budu děkovat, on je můj Bůh, má záchrana! 7 Duše má je ve mně sklíčená, proto na tebe vzpomínám v kraji Jordánu a Hermonu, na vršku Micaru. 8 Hlubina se ozývá hlubině ve hluku tvých peřejí, všechny tvé vlny a tvé příboje se valí přese mě. 9 Ve dne kéž Hospodin svou lásku ukáže, v noci kéž jeho píseň se mnou zůstane – tak zní má modlitba k Bohu mého života! 10 Zeptám se Boha, skály své: Proč jen jsi na mě zapomněl? Proč kvůli nepřátelským útokům mám chodit ve smutku? 11 V kostech mě drtí výsměch nepřátel, když mi říkají: „Tvůj Bůh? Kde je?!“ 12 Proč jsi sklíčená, duše má, proč jsi ve mně tak ztrápená? Spolehni na Boha – ještě mu budu děkovat; on je můj Bůh, má záchrana!

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s. Version 2020.2.28

nuBibeln

Klagopsalm, längtan efter Gud.

1 För körledaren. Maskil*. Av Korachs ättlingar*.* 2 Som hjorten längtar efter vattenbäckar, så längtar jag efter dig, min Gud. 3 Jag törstar efter Gud, den levande Guden. När får jag komma och träda fram inför Gud? 4 Mina tårar är min mat dag och natt, när man hela tiden frågar mig: ”Var är din Gud?” 5 Mina minnen kommer, och jag utgjuter min själ. Jag gick i folkhopen, ledde processionen till Guds hus, med glädjerop och tacksägelse i högtidsskaran. 6 Varför är jag så nedstämd, varför så orolig inom mig? Vänta på Gud! Jag ska åter prisa honom, min räddare och min Gud! 7 Ändå är jag nedstämd, min Gud, och därför tänker jag på dig, i Jordans land och på Hermons höjder, på Misars berg. 8 Djup ropar till djup vid dånet av dina vattenfall. Alla dina vågor och bränningar slår över mig. 9 HERREN sänder om dagen sin nåd, och om natten är hans lovsång hos mig, en bön till den levande Guden. 10 Jag säger till Gud, min klippa: ”Varför har du övergett mig? Varför måste jag gå sörjande, förtryckt av fienden?” 11 Det är som om mina ben krossas när mina fiender hånar mig, när de ständigt frågar mig: ”Var är din Gud?” 12 Varför är jag så nedstämd, varför så orolig inom mig? Vänta på Gud! Jag ska åter prisa honom, min räddare och min Gud!