1Také jeden muž jménem Ananiáš se svou manželkou Zafirou prodal pozemek;2část utržených peněz ale s vědomím své manželky ukryl. Zbytek přinesl a položil k nohám apoštolů.3Petr mu na to řekl: „Ananiáši, to tě tak ovládl satan, že jsi lhal Duchu svatému? Proč jsi ukryl část peněz za to pole?4Copak nebylo tvé? Nemusel jsi ho prodávat. A když jsi ho prodal, bylo jen na tobě, co s penězi uděláš. Jak tě mohla taková věc napadnout? Nelhal jsi lidem, ale Bohu!“5Když Ananiáš uslyšel ta slova, skácel se mrtev k zemi. Na všechny, kdo to slyšeli, padla veliká bázeň.6Několik mladíků vstalo, zabalili ho, odnesli ven a pohřbili.7Asi po třech hodinách pak přišla i jeho žena, která nevěděla, co se stalo.8Petr jí řekl: „Pověz mi, prodali jste to pole za tolik peněz?“ „Ano, za tolik,“ odpověděla.9„To jste se domluvili, že budete pokoušet Hospodinova Ducha?“ řekl jí na to Petr. „Poslouchej! Za dveřmi už se blíží kroky těch, kdo pohřbili tvého muže, a vynesou i tebe.“10Ihned se mu skácela mrtvá k nohám. Když mladíci vešli, nalezli ji mrtvou, a tak ji vynesli a pochovali vedle jejího muže.11Na celou církev i na všechny, kdo to slyšeli, tehdy padla veliká bázeň.12Rukama apoštolů se mezi lidmi dělo mnoho znamení a zázraků a všichni spolu svorně trávili čas v Šalomounově sloupoví.13Nikdo jiný se tam k nim neodvažoval připojit, ale lid si jich velmi vážil.14Množství mužů i žen se přidávalo k Pánu a věřících stále přibývalo.15Dokonce vynášeli nemocné na lůžkách a nosítkách a pokládali je na ulice, aby na některého z nich alespoň padl Petrův stín, až půjde kolem.16Množství lidí z okolních měst se scházelo do Jeruzaléma, přinášeli nemocné a trápené nečistými duchy a ti všichni byli uzdravováni.
Znovu před Veleradou
17Tehdy povstal velekněz a všichni jeho stoupenci, totiž sekta saduceů. Naplněni nenávistí18nechali apoštoly zatknout a vsadit do veřejné věznice.19Hospodinův anděl ale v noci otevřel dveře vězení a vyvedl je ven. Řekl jim:20„Jděte, postavte se v chrámu a předneste lidu všechna slova tohoto Života.“21Poslechli ho a za úsvitu přišli do chrámu a učili. Velekněz a jeho stoupenci zatím svolali Veleradu (totiž celé staršovstvo synů Izraele) a poslali pro apoštoly do vězení.22Když tam ale strážní přišli, ve vězení je nenašli. Vrátili se tedy s hlášením:23„Věznici jsme našli bezpečně uzamčenou, u dveří stály stráže, ale když jsme odemkli, uvnitř nikdo nebyl.“24Když ta slova uslyšel velitel chrámové stráže s vrchními kněžími, nemohli pochopit, co se to stalo.25Vtom někdo přišel s hlášením: „Hle, muži, které jste uvěznili, stojí v chrámu a učí lid!“26Velitel se stráží pro ně ihned šel a přivedl je bez násilí; báli se totiž, aby je lid neukamenoval.27Když je přivedli a postavili před Veleradu, velekněz se jich zeptal:28„Copak jsme vám přísně nezakázali učit o tom jménu? Jenže vy jste svým učením naplnili celý Jeruzalém a chcete nás činit zodpovědnými za krev toho člověka!“29Petr a apoštolové odpověděli: „Je třeba více poslouchat Boha než lidi.30Bůh vašich otců vzkřísil Ježíše, kterého jste vy přibili na kříž a zabili.31Právě jeho Bůh vyvýšil na svou pravici jako Vůdce a Spasitele, aby dal Izraeli pokání a odpuštění hříchů.32A my jsme svědky těchto věcí a rovněž tak Duch svatý, jehož Bůh udělil těm, kdo ho poslouchají.“33Když to uslyšeli, rozzuřili se a začali se radit, jak je zabít.34Tehdy vstal ve Veleradě jeden farizeus jménem Gamaliel, učitel Zákona ctěný vším lidem. Nechal ty muže na chvíli vyvést ven a35potom řekl: „Izraelité, rozmyslete si, co s těmi lidmi chcete udělat.36Před nedávnem povstal Teudas. Prohlašoval se za někoho velikého a připojilo se k němu okolo čtyř set mužů. Když byl zabit, všichni jeho přívrženci se rozutekli a nic z toho nebylo.37Po něm povstal Juda Galilejský během sčítání lidu a strhl za sebou spoustu lidí. Ale i jeho přívrženci se rozutekli, jakmile zahynul.38Proto vám říkám: Nechte ty lidi být a propusťte je. Je-li tento úmysl a toto dílo z lidí, nic z toho nebude.39Je-li však z Boha, nic proti tomu nezmůžete. Nechcete snad bojovat proti Bohu!“40A tak ho poslechli. Zavolali apoštoly, dali je zbičovat, a když jim zakázali mluvit v Ježíšově jménu, propustili je.41A tak odešli z Velerady s radostí, že se jim dostalo cti snášet pohrdání pro jeho jméno.42Každého dne pak nepřestávali v chrámu a po domech učit a prohlašovat Ježíše za Mesiáše.
English Standard Version
Ananias and Sapphira
1But a man named Ananias, with his wife Sapphira, sold a piece of property,2and with his wife’s knowledge he kept back for himself some of the proceeds and brought only a part of it and laid it at the apostles’ feet.3But Peter said, “Ananias, why has Satan filled your heart to lie to the Holy Spirit and to keep back for yourself part of the proceeds of the land?4While it remained unsold, did it not remain your own? And after it was sold, was it not at your disposal? Why is it that you have contrived this deed in your heart? You have not lied to man but to God.”5When Ananias heard these words, he fell down and breathed his last. And great fear came upon all who heard of it.6The young men rose and wrapped him up and carried him out and buried him.7After an interval of about three hours his wife came in, not knowing what had happened.8And Peter said to her, “Tell me whether you* sold the land for so much.” And she said, “Yes, for so much.”9But Peter said to her, “How is it that you have agreed together to test the Spirit of the Lord? Behold, the feet of those who have buried your husband are at the door, and they will carry you out.”10Immediately she fell down at his feet and breathed her last. When the young men came in they found her dead, and they carried her out and buried her beside her husband.11And great fear came upon the whole church and upon all who heard of these things.
Many Signs and Wonders Done
12Now many signs and wonders were regularly done among the people by the hands of the apostles. And they were all together in Solomon’s Portico.13None of the rest dared join them, but the people held them in high esteem.14And more than ever believers were added to the Lord, multitudes of both men and women,15so that they even carried out the sick into the streets and laid them on cots and mats, that as Peter came by at least his shadow might fall on some of them.16The people also gathered from the towns around Jerusalem, bringing the sick and those afflicted with unclean spirits, and they were all healed.
The Apostles Arrested and Freed
17But the high priest rose up, and all who were with him (that is, the party of the Sadducees), and filled with jealousy18they arrested the apostles and put them in the public prison.19But during the night an angel of the Lord opened the prison doors and brought them out, and said,20“Go and stand in the temple and speak to the people all the words of this Life.”21And when they heard this, they entered the temple at daybreak and began to teach. Now when the high priest came, and those who were with him, they called together the council, all the senate of the people of Israel, and sent to the prison to have them brought.22But when the officers came, they did not find them in the prison, so they returned and reported,23“We found the prison securely locked and the guards standing at the doors, but when we opened them we found no one inside.”24Now when the captain of the temple and the chief priests heard these words, they were greatly perplexed about them, wondering what this would come to.25And someone came and told them, “Look! The men whom you put in prison are standing in the temple and teaching the people.”26Then the captain with the officers went and brought them, but not by force, for they were afraid of being stoned by the people.27And when they had brought them, they set them before the council. And the high priest questioned them,28saying, “We strictly charged you not to teach in this name, yet here you have filled Jerusalem with your teaching, and you intend to bring this man’s blood upon us.”29But Peter and the apostles answered, “We must obey God rather than men.30The God of our fathers raised Jesus, whom you killed by hanging him on a tree.31God exalted him at his right hand as Leader and Savior, to give repentance to Israel and forgiveness of sins.32And we are witnesses to these things, and so is the Holy Spirit, whom God has given to those who obey him.”33When they heard this, they were enraged and wanted to kill them.34But a Pharisee in the council named Gamaliel, a teacher of the law held in honor by all the people, stood up and gave orders to put the men outside for a little while.35And he said to them, “Men of Israel, take care what you are about to do with these men.36For before these days Theudas rose up, claiming to be somebody, and a number of men, about four hundred, joined him. He was killed, and all who followed him were dispersed and came to nothing.37After him Judas the Galilean rose up in the days of the census and drew away some of the people after him. He too perished, and all who followed him were scattered.38So in the present case I tell you, keep away from these men and let them alone, for if this plan or this undertaking is of man, it will fail;39but if it is of God, you will not be able to overthrow them. You might even be found opposing God!” So they took his advice,40and when they had called in the apostles, they beat them and charged them not to speak in the name of Jesus, and let them go.41Then they left the presence of the council, rejoicing that they were counted worthy to suffer dishonor for the name.42And every day, in the temple and from house to house, they did not cease teaching and preaching that the Christ is Jesus.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.