1Tehdy zpíval Mojžíš se syny Izraele tuto píseň Hospodinu: „Zazpívám Hospodinu, slavně se vyvýšil: Koně i s jezdcem smetl do moře!2Má síla, má píseň je Hospodin, to on se stal mým spasením. Toto je můj Bůh a já ho chci chválit, Bůh mého otce, chci ho velebit.3Hospodin je udatný bojovník, jeho jméno zní: Hospodin.4Faraonovy vozy i s jeho vojskem do moře svrhl, nejlepší z jeho jezdců v Rudém moři ztonuli.5Propast je pohřbila, jako kámen klesli do hlubin.6Tvá pravice, Hospodine, je velkolepá v moci, tvá pravice, Hospodine, nepřítele drtí!7Svou mohutnou vznešeností své protivníky ničíš. Když vypouštíš svůj hněv, jak strniště je sežehne!8Dechem tvého chřípí se vody nakupily, proudy vod stály jako hromady, v nitru moře ztuhly propasti.9Nepřítel řekl: ‚Stíhat je budu, doženu je, kořist uchvátím, svou chtivost jimi nasytím, vytasím meč, má ruka si je podrobí!‘10Svým dechem zavál jsi, moře je přikrylo, jak olovo klesli do mohutných vod.11Kdo je jako ty mezi bohy, Hospodine? Kdo je jako ty – mohutný ve svatosti, úžasný ve chvalách, konající divy?12Napřáhls pravici, země je pohltila.13Lid, jejž jsi vykoupil, však láskou provázíš, svou silou zvolna vedeš jej až k příbytku své svatosti.14Národy roztřesou se, až to uslyší, filištínský lid úzkost zachvátí.15Tehdy se zhrozí kmeny edomské, moábských siláků se zmocní děs, všichni obyvatelé Kanaánu už se potácí!16Hrůza a strach je přepadne, pro velikost paže tvé zmlknou jak kámen, než přejde tvůj lid, Hospodine, než přejde lid, jejž sis vytvořil.17Přivedeš je a zasadíš na hoře, jež je tvým dědictvím, na místě, jež svým sídlem, ó Hospodine, učiníš, ve svatyni, kterou tvé ruce, ó Pane, upevní!18Hospodin bude kralovat na věky věků.“19Když faraonovi koně i s vozy a jezdci vešli do moře, Hospodin je zavalil spoustou vod, ale synové Izraele prošli prostředkem moře suchou nohou.20Áronova sestra, prorokyně Miriam, tehdy vzala do ruky tamburínu a všechny ženy s tamburínami šly za ní a tančily.21Miriam jim předzpěvovala: „Zpívejte Hospodinu, slavně se vyvýšil: Koně i s jezdcem smetl do moře!“
Hořkost
22Když Mojžíš odvedl Izrael od Rudého moře, vydali se k poušti Šur. Tři dny šli pouští, aniž nalezli vodu.23Když potom přišli do Mary, nemohli místní vodu pít, neboť byla hořká. (A proto se jmenuje Mara, Hořkost.)24Tehdy lid reptal proti Mojžíšovi. „Co máme pít?“ říkali.25Mojžíš tedy volal k Hospodinu a Hospodin mu ukázal kus dřeva. Když jej hodil do vody, voda zesládla. Tam dal Hospodin lidu ustanovení a řád a tam jej vyzkoušel.26Řekl: „Budeš-li opravdu poslouchat Hospodina, svého Boha, činit, co on považuje za správné, řídit se jeho přikázáními a zachovávat všechna jeho ustanovení, pak na tebe nedopustím žádnou nemoc, kterou jsem dopustil na Egypt – neboť já jsem Hospodin, tvůj lékař.“27A tak přišli do Elimu, kde bylo dvanáct vodních pramenů a sedmdesát palem; tam se utábořili u vody.
English Standard Version
The Song of Moses
1Then Moses and the people of Israel sang this song to the Lord, saying, “I will sing to the Lord, for he has triumphed gloriously; the horse and his rider* he has thrown into the sea.2The Lord is my strength and my song, and he has become my salvation; this is my God, and I will praise him, my father’s God, and I will exalt him.3The Lord is a man of war; the Lord is his name.4“Pharaoh’s chariots and his host he cast into the sea, and his chosen officers were sunk in the Red Sea.5The floods covered them; they went down into the depths like a stone.6Your right hand, O Lord, glorious in power, your right hand, O Lord, shatters the enemy.7In the greatness of your majesty you overthrow your adversaries; you send out your fury; it consumes them like stubble.8At the blast of your nostrils the waters piled up; the floods stood up in a heap; the deeps congealed in the heart of the sea.9The enemy said, ‘I will pursue, I will overtake, I will divide the spoil, my desire shall have its fill of them. I will draw my sword; my hand shall destroy them.’10You blew with your wind; the sea covered them; they sank like lead in the mighty waters.11“Who is like you, O Lord, among the gods? Who is like you, majestic in holiness, awesome in glorious deeds, doing wonders?12You stretched out your right hand; the earth swallowed them.13“You have led in your steadfast love the people whom you have redeemed; you have guided them by your strength to your holy abode.14The peoples have heard; they tremble; pangs have seized the inhabitants of Philistia.15Now are the chiefs of Edom dismayed; trembling seizes the leaders of Moab; all the inhabitants of Canaan have melted away.16Terror and dread fall upon them; because of the greatness of your arm, they are still as a stone, till your people, O Lord, pass by, till the people pass by whom you have purchased.17You will bring them in and plant them on your own mountain, the place, O Lord, which you have made for your abode, the sanctuary, O Lord, which your hands have established.18The Lord will reign forever and ever.”19For when the horses of Pharaoh with his chariots and his horsemen went into the sea, the Lord brought back the waters of the sea upon them, but the people of Israel walked on dry ground in the midst of the sea.20Then Miriam the prophetess, the sister of Aaron, took a tambourine in her hand, and all the women went out after her with tambourines and dancing.21And Miriam sang to them: “Sing to the Lord, for he has triumphed gloriously; the horse and his rider he has thrown into the sea.”
Bitter Water Made Sweet
22Then Moses made Israel set out from the Red Sea, and they went into the wilderness of Shur. They went three days in the wilderness and found no water.23When they came to Marah, they could not drink the water of Marah because it was bitter; therefore it was named Marah.*24And the people grumbled against Moses, saying, “What shall we drink?”25And he cried to the Lord, and the Lord showed him a log,* and he threw it into the water, and the water became sweet. There the Lord* made for them a statute and a rule, and there he tested them,26saying, “If you will diligently listen to the voice of the Lord your God, and do that which is right in his eyes, and give ear to his commandments and keep all his statutes, I will put none of the diseases on you that I put on the Egyptians, for I am the Lord, your healer.”27Then they came to Elim, where there were twelve springs of water and seventy palm trees, and they encamped there by the water.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.