Psalm 105 | Bible, překlad 21. století

1 Oslavujte Hospodina, jeho jméno vzývejte,* jeho činy rozhlašujte mezi národy! 2 Zpívejte mu, hrajte mu, rozvažujte o všech jeho zázracích! 3 Jeho svatým jménem chlubte se, ze srdce ať se radují, kdo Hospodina hledají! 4 Po Hospodinu se ptejte, po jeho síle, jeho tvář vždycky hledejte. 5 Pamatujte, jaké divy provedl, jaké zázraky a co rozhodl. 6 Vy, símě Abrahama, jeho služebníka, jste jeho vyvolení, děti Jákoba. 7 On je Hospodin, Bůh náš, celá zem jeho soudu podléhá! 8 Na svoji smlouvu pamatuje věčně, na slovo tisíci pokolení svěřené, 9 na smlouvu, již uzavřel s Abrahamem, na přísahu, již složil před Izákem. 10 Jákobovi ten výrok potvrdil za věčnou smlouvu pro Izrael: 11 „Tobě dám kanaánskou zem, bude tvým dědičným údělem!“* 12 Přitom jich tenkrát bylo jen trochu, byli jenom hrstkou cizinců. 13 Z národu do národu když bloudili, od jednoho k jinému království, 14 nikoho nenechal, aby jim ublížil. I krále kvůli nim varoval: 15 „Mé pomazané nechte být! Mým prorokům nepůsobte žal!“ II. 16 Když potom přivolal na zem hlad a odřízl je od chleba, 17 poslal před nimi jistého Josefa, jehož prodali jako otroka. 18 Nohy měl sevřené v okovech, hrdlo uvězněné v železech. 19 Když se pak splnila jeho předpověď, když jej protříbila Hospodinova řeč, 20 král ho pak nechal propustit z okovů, vládce národů dal mu svobodu. 21 Správcem svého paláce jej učinil – vládl nade vším jeho bohatstvím! 22 Jeho dvořanům poroučel* podle libosti, jeho poradce vedl k moudrosti. 23 Do Egypta tenkrát přišel Izrael, Jákob byl hostem v zemi Chámově. 24 Svůj lid tam Hospodin velmi rozplodil, bylo jich víc, než jejich protivníci unesli! 25 Nechal je nenávidět jeho lid, na jeho služebníky aby vymýšleli lsti. III. 26 Poslal k nim svého služebníka Mojžíše se svým vyvoleným, Áronem. 27 Ti jim předváděli jeho znamení, v Chámově zemi konali zázraky! 28 Poslal tmu a přišlo zatmění, jeho příkazům se totiž vzepřeli.* 29 Jejich vody ve krev obrátil, zahubil všechny ryby v nich. 30 Jejich země se hemžila žabami – byly i v královských ložnicích! 31 Na jeho rozkaz mouchy přilétly, po celé říši byli komáři. 32 Místo deště je zasypal kroupami, nad jejich zemí se blesky míhaly. 33 Potloukl jejich révu i jejich fíkoví, po celé jejich říši stromy roztříštil! 34 Na jeho rozkaz přilétly kobylky, nemožné bylo spočítat housenky! 35 Sežraly jim v zemi všechny rostliny, pohltily vše, co půda urodí. 36 Všechno prvorozené pak v té zemi bil, všechen výkvět mládí jim zahubil. 37 Svůj lid pak vyvedl se stříbrem a zlatem, v žádném z jeho kmenů nikdo neumdlel! 38 Z jejich odchodu měli radost v Egyptě, strach z Izraele totiž svíral je! IV. 39 Rozestřel oblak, aby jim dal stín, noc jim svým ohněm prozářil. 40 Na jejich žádost dal jim křepelky, sytil je svým chlebem nebeským. 41 Otevřel skálu, vody vytryskly, proudem se valily po poušti! 42 Pamatoval na to, co svatě zaslíbil svému služebníku Abrahamovi.* 43 Svůj lid tehdy vyvedl s veselím, svoje vyvolené s jásáním! 44 Potom jim daroval země pohanů, dědičně získali úsilí národů, 45 aby se řídili jeho pravidly a dodržovali jeho zákony. Haleluja!

English Standard Version

Tell of All His Wondrous Works

1 Oh give thanks to the Lord; call upon his name; make known his deeds among the peoples! 2 Sing to him, sing praises to him; tell of all his wondrous works! 3 Glory in his holy name; let the hearts of those who seek the Lord rejoice! 4 Seek the Lord and his strength; seek his presence continually! 5 Remember the wondrous works that he has done, his miracles, and the judgments he uttered, 6 O offspring of Abraham, his servant, children of Jacob, his chosen ones! 7 He is the Lord our God; his judgments are in all the earth. 8 He remembers his covenant forever, the word that he commanded, for a thousand generations, 9 the covenant that he made with Abraham, his sworn promise to Isaac, 10 which he confirmed to Jacob as a statute, to Israel as an everlasting covenant, 11 saying, “To you I will give the land of Canaan as your portion for an inheritance.” 12 When they were few in number, of little account, and sojourners in it, 13 wandering from nation to nation, from one kingdom to another people, 14 he allowed no one to oppress them; he rebuked kings on their account, 15 saying, “Touch not my anointed ones, do my prophets no harm!” 16 When he summoned a famine on the land and broke all supply* of bread, 17 he had sent a man ahead of them, Joseph, who was sold as a slave. 18 His feet were hurt with fetters; his neck was put in a collar of iron; 19 until what he had said came to pass, the word of the Lord tested him. 20 The king sent and released him; the ruler of the peoples set him free; 21 he made him lord of his house and ruler of all his possessions, 22 to bind* his princes at his pleasure and to teach his elders wisdom. 23 Then Israel came to Egypt; Jacob sojourned in the land of Ham. 24 And the Lord made his people very fruitful and made them stronger than their foes. 25 He turned their hearts to hate his people, to deal craftily with his servants. 26 He sent Moses, his servant, and Aaron, whom he had chosen. 27 They performed his signs among them and miracles in the land of Ham. 28 He sent darkness, and made the land dark; they did not rebel* against his words. 29 He turned their waters into blood and caused their fish to die. 30 Their land swarmed with frogs, even in the chambers of their kings. 31 He spoke, and there came swarms of flies, and gnats throughout their country. 32 He gave them hail for rain, and fiery lightning bolts through their land. 33 He struck down their vines and fig trees, and shattered the trees of their country. 34 He spoke, and the locusts came, young locusts without number, 35 which devoured all the vegetation in their land and ate up the fruit of their ground. 36 He struck down all the firstborn in their land, the firstfruits of all their strength. 37 Then he brought out Israel with silver and gold, and there was none among his tribes who stumbled. 38 Egypt was glad when they departed, for dread of them had fallen upon it. 39 He spread a cloud for a covering, and fire to give light by night. 40 They asked, and he brought quail, and gave them bread from heaven in abundance. 41 He opened the rock, and water gushed out; it flowed through the desert like a river. 42 For he remembered his holy promise, and Abraham, his servant. 43 So he brought his people out with joy, his chosen ones with singing. 44 And he gave them the lands of the nations, and they took possession of the fruit of the peoples’ toil, 45 that they might keep his statutes and observe his laws. Praise the Lord!

Psalm 105 | Bible, překlad 21. století English Standard Version

Tell of All His Wondrous Works