1V galilejské vesnici Káně se za tři dny konala svatba a byla tam Ježíšova matka Marie.2Mezi svatebními hosty byl Ježíš a jeho učedníci.3Docházelo jim víno a Marie o tom řekla Ježíšovi.4„Proč mi to říkáš?“ odpověděl Ježíš. „Moje chvíle ještě nepřišla.“5Marie vyzvala obsluhující: „Udělejte všechno, co vám můj syn přikáže.“6Na chodbě stálo šest kamenných – asi hektolitrových – nádob, kterých se používalo k obřadnímu umývání.7Ježíš poručil sloužícím, aby je naplnili vodou.8Když to udělali, vyzval je: „Dejte z toho ochutnat správci hostiny.“9Nic netušící správce ochutnal vodu, kterou Ježíš proměnil ve víno, zavolal ženicha10a řekl mu: „To víno je vynikající. Obvykle se začíná lepším a končí horším. Ale tobě vydrželo dobré víno až do konce.“11Zázrakem v Káni Ježíš poprvé projevil svou božskou moc. A jeho učedníci v něho uvěřili.12Potom Ježíš se svou matkou, bratry a učedníky strávil několik dní v Kafarnaum.
Ježíš obnovuje pořádek v chrámu
13Blížily se židovské velikonoční svátky, a tak se Ježíš vydal na cestu do Jeruzaléma.14Na nádvoří Jeruzalémského chrámu našel směnárníky peněz, prodavače obětních býčků, ovcí a holubů.15Upletl si z provázků důtky a z chrámového nádvoří prodavače i s dobytkem vyhnal. Směnárníkům zpřevracel stoly a rozházel peníze.16„Pryč s tím odtud. Nedělejte z domu mého Otce tržiště!“ volal za nimi.17V té chvíli si učedníci vzpomněli na starozákonní proroctví: „Stravuje mne horlivost pro Boží dům.“18Židé se ho hněvivě ptali: „Jak si můžeš dovolit takto jednat? Máš-li pověření od Boha, dokaž je nějakým zázrakem!“19„Dobře,“ odpověděl Ježíš, „zbořte tento chrám, a já ho ve třech dnech znovu postavím.“20„Co je to za nesmysl?“ posmívali se mu Židé. „Vždyť chrám stavěli plných čtyřicet šest let, a ty bys ho chtěl vystavět ve třech dnech?“21Židé Ježíšova slova nepochopili. Nemluvil totiž o chrámu, ale o svém těle.22I učedníci tomu porozuměli až po jeho zmrtvýchvstání.23Během Velikonoc vykonal Ježíš v Jeruzalémě řadu zázraků, a tak v něj mnozí uvěřili.24-25Věděl o každém všechno, nepotřeboval se na nikoho vyptávat. Sám však zůstával pro mnohé hádankou.
1 Třetího dne byla svatba v Káně Galilejské. Byla tam Ježíšova matka;2 na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci.3 Když se nedostávalo vína, řekla Ježíšovi jeho matka: „Už nemají víno.“4 Ježíš jí řekl: „Co to ode mne žádáš! Ještě nepřišla má hodina.“5 Matka řekla služebníkům: „Udělejte, cokoli vám nařídí.“6 Bylo tam šest kamenných nádob, určených k židovskému očišťování, každá na dvě až tři vědra.7 Ježíš řekl služebníkům: „Naplňte ty nádoby vodou!“ I naplnili je až po okraj.8 Pak jim přikázal: „Teď z nich naberte a doneste správci hostiny!“ Učinili tak.9 Jakmile správce hostiny ochutnal vodu proměněnou ve víno – nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří vodu nabírali, to věděli – zavolal si ženicha10 a řekl mu: „Každý člověk podává nejprve dobré víno, a teprve když už se hosté napijí, víno horší. Ty jsi však uchoval dobré víno až pro tuto chvíli.“11 Tak učinil Ježíš v Káně Galilejské počátek svých znamení a zjevil svou slávu. A jeho učedníci v něho uvěřili. 12 Potom odešel Ježíš, jeho matka, bratři i učedníci do Kafarnaum a zůstali tam několik dní.
— Očištění chrámu
13 Byly blízko židovské Velikonoce a Ježíš se vydal na cestu do Jeruzaléma.14 V chrámu našel prodavače dobytka, ovcí a holubů i penězoměnce, jak sedí za stoly.15 Udělal si z provazů bič a všecky z chrámu vyhnal, i s ovcemi a dobytkem, směnárníkům rozházel mince, stoly zpřevracel16 a prodavačům holubů poručil: „Pryč s tím odtud! Nedělejte z domu mého Otce tržiště!“17 Jeho učedníci si vzpomněli, že je psáno: ‚Horlivost pro tvůj dům mne stráví.‘ 18 Židé mu řekli: „Jakým znamením nám prokážeš, že to smíš činit?“19 Ježíš jim odpověděl: „Zbořte tento chrám, a ve třech dnech jej postavím.“20 Tu řekli Židé: „Čtyřicet šest let byl tento chrám budován, a ty jej chceš postavit ve třech dnech?“21 On však mluvil o chrámu svého těla.22 Když byl pak vzkříšen z mrtvých, rozpomenuli se jeho učedníci, že to říkal, a uvěřili Písmu i slovu, které Ježíš pověděl. 23 Když byl v Jeruzalémě o velikonočních svátcích, mnozí uvěřili v jeho jméno, protože viděli znamení, která činil.24 Ježíš jim však nesvěřoval, kdo je, poněvadž všechny lidi znal;25 nepotřeboval, aby mu někdo o někom říkal svůj soud. Sám dobře věděl, co je v člověku.