Tóbijáš 11,18 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

Tóbit je uzdraven

1 Když se přiblížili ke Kaserínu, který leží naproti Ninive, řekl Refáel: 2 „Víš, v jakém stavu jsme opustili tvého otce. 3 Pospěšme napřed, před tvou ženou, a připravíme dům, než ostatní dojdou.“ 4 Vyrazili oba společně. Refáel řekl Tóbijášovi: „Vezmi s sebou tu žluč.“ Pes pak běžel s nimi, za Refáelem a Tóbijášem. 5 Chana seděla a vyhlížela na cestu, jíž odešel její syn. 6 Zpozorovala, že přichází, a řekla jeho otci: „Hle, tvůj syn přichází i ten člověk, který odešel s ním.“ 7 Refáel řekl Tóbijášovi, dříve než se přiblížil k otci: „Vím, že jeho oči budou otevřeny. 8 Potři rybí žlučí jeho oči! Ten lék vytáhne a odstraní z jeho očí bílý zákal. Tvůj otec bude opět vidět a uzří světlo.“ 9 Chana přiběhla, padla svému synu kolem krku a řekla mu: „Opět tě vidím, mé dítě. Teď už mohu zemřít.“ A dala se do pláče. 10 Tóbit vstal. Klopýtal, ale přece došel ke dveřím do nádvoří. 11 Tóbijáš k němu přikročil s rybí žlučí v ruce. Dýchl mu do očí, podepřel jej a řekl: „Buď dobré mysli, otče.“ Přiložil lék na jeho oči. 12 Pak jej oběma rukama z koutků očí odstranil. 13 Tu padl Tóbit synovi kolem krku, dal se do pláče a řekl: „Opět tě vidím, synu, světlo mých očí.“ 14 A pokračoval: „Požehnán buď Bůh a požehnané veliké jeho jméno. Požehnaní všichni jeho svatí andělé. Ať se jeho veliké jméno projeví na nás. Požehnáni buďte všichni andělé po všechny věky. Neboť on na mě seslal bolest, a hle, vidím svého syna Tóbijáše.“ 15 Tóbijáš vešel s radostí a z celého srdce dobrořečil Bohu. Otci oznámil, že měl na cestě zdar a že přinesl stříbro. Také jak si vzal za manželku Sáru, dceru Reúelovu, a ta že právě přichází a je už nablízku ninivské bráně. 16 Tóbit vyšel vstříc své snaše k ninivské bráně; radoval se a dobrořečil Bohu. Když jej spatřili ninivští měšťané, jak jde a kráčí v plné síle a že ho nikdo nevede za ruku, užasli. A Tóbit před nimi vyznal, že se nad ním Bůh slitoval a otevřel jeho oči. 17 Pak přistoupil Tóbit k Sáře, manželce svého syna, a požehnal jí slovy: „Kéž vejdeš ve zdraví, dcero. Požehnaný tvůj Bůh, že tě přivedl k nám, dcero. A požehnaný tvůj otec, požehnaný můj syn Tóbijáš a požehnaná ty, dcero. Vejdi do svého domu ve zdraví, s požehnáním a s radostí. Vejdi, dcero.“ 18 Toho dne nastala veliká radost všem židům žijícím v Ninive. 19 K Tóbitovi přišli také Achíkar a Nádab, jeho bratranci, a radovali se s ním.