Website too slow? Load as basic HTML.

Acts 5

Český ekumenický překlad

1  Také nějaký muž, jménem Ananiáš, a jeho manželka Safira prodali svůj pozemek. 2  Ananiáš si však s vědomím své ženy dal nějaké peníze stranou, zbytek přinesl a položil apoštolům k nohám. 3  Ale Petr mu řekl: „Ananiáši, proč satan ovládl tvé srdce, že jsi lhal Duchu svatému a dal stranou část peněz za to pole? 4  Bylo tvé a mohl sis je přece ponechat; a když jsi je prodal, mohl jsi s penězi naložit podle svého. Jak ses mohl odhodlat k tomuto činu? Nelhal jsi lidem, ale Bohu!“ 5  Když to Ananiáš uslyšel, skácel se a byl mrtev; a na všechny, kteří to slyšeli, padla velká bázeň. 6  Mladší z bratří ho přikryli, vynesli a pohřbili. 7  Asi po třech hodinách vstoupila jeho žena, netušíc, co se stalo. 8  Petr se na ni obrátil: „Pověz mi, prodali jste to pole opravdu jen za tolik peněz?“ Ona řekla: „Ano, jen za tolik.“ 9  Petr jí řekl: „Proč jste se smluvili a tak pokoušeli Ducha Páně? Hle, za dveřmi je slyšet kroky těch, kteří pochovali tvého muže; ti odnesou i tebe.“ 10  A hned se skácela u jeho nohou a zemřela. Když ti mládenci vstoupili dovnitř, našli ji mrtvou. Vynesli ji a pohřbili k jejímu muži. 11  A velká bázeň padla na celou církev i na všechny, kteří o tom slyšeli.  12  Mezi lidem se rukama apoštolů dálo mnoho znamení a divů. Všichni se svorně scházeli v Šalomounově sloupoví 13  a nikdo jiný se neodvažoval k nim přidružit, ale lid je chválil a ctil. 14  A stále přibývalo mnoho mužů i žen, kteří uvěřili Pánu. 15  Dokonce vynášeli nemocné i na ulici a kladli je na lehátka a na nosítka, aby na některého padl aspoň Petrův stín, až půjde kolem. 16  Také z ostatních míst v okolí Jeruzaléma se scházelo množství lidí; přinášeli nemocné a sužované nečistými duchy a všichni byli uzdravováni.  17  Ale velekněz a jeho stoupenci, totiž saducejská strana, byli naplněni závistí; 18  chopili se apoštolů a vsadili je do městského vězení. 19  Anděl Páně však v noci otevřel dveře vězení, vyvedl apoštoly ven a řekl: 20  „Jděte znovu do chrámu a zvěstujte lidu ta slova života.“ 21  Oni poslechli, vešli na úsvitě do chrámu a učili. Jakmile se dostavil velekněz se svými lidmi, svolali veleradu a všechny starší izraelské a poslali pro apoštoly do vězení. 22  Když tam stráže došly, vězení bylo prázdné. Vrátili se tedy a hlásili: 23  „Dveře žaláře jsme našli pevně zavřené a stráže stály před nimi, ale když jsme otevřeli, nikoho jsme uvnitř nenašli.“ 24  Když ta slova uslyšel velitel chrámové stráže a velekněží, nedovedli si vysvětlit, co se to mohlo stát. 25  Tu přišel nějaký člověk a oznámil jim: „Ti muži, které jste vsadili do vězení, jsou v chrámě a učí lid.“ 26  Velitel a stráž tedy pro ně došli a vedli je, ale bez násilí; báli se totiž, aby je lid nezačal kamenovat. 27  Když je přivedli, postavili je před radu a velekněz je začal vyslýchat: 28  „Důrazně jsme vám zakázali učit o tom člověku, a vy jste tím svým učením naplnili celý Jeruzalém; a na nás byste chtěli svalit odpovědnost za jeho krev!“ 29  Petr a apoštolové odpověděli: „Boha je třeba víc poslouchat než lidi. 30  Bůh našich otců vzkřísil Ježíše, kterého vy jste pověsili na kříž a zabili; 31  toho Bůh vyvýšil jako vůdce a spasitele a dal mu místo po své pravici, aby přinesl Izraeli pokání a odpuštění hříchů. 32  My jsme svědkové toho všeho a s námi Duch svatý, kterého Bůh dal těm, kdo ho poslouchají.“  33  Když to velekněží slyšeli, rozlítili se a chtěli apoštoly zabít. 34  Tu vstal ve veleradě farizeus jménem Gamaliel, učitel zákona, kterého si vážil všechen lid; poručil, aby je na chvíli vyvedli ven, 35  a řekl: „Dobře si rozmyslete, Izraelci, co s těmi lidmi chcete udělat. 36  Před nedávnem povstal Theudas a tvrdil, že je Vyvolený; přidalo se k němu asi čtyři sta mužů. Když byl zabit, byli všichni jeho stoupenci rozprášeni a nakonec z toho nebylo nic. 37  Po něm povstal ve dnech soupisu Judas Galilejský a strhl za sebou lid; také on zahynul a jeho stoupenci byli rozehnáni. 38  Proto vám teď radím: Nechte tyto lidi a propusťte je. Pochází-li tento záměr a toto dílo z lidí, rozpadne se samo; 39  pochází-li z Boha, nebudete moci ty lidi vyhubit – nechcete přece bojovat proti Bohu.“ Dali mu za pravdu; 40  zavolali apoštoly, poručili je zbičovat, zakázali jim mluvit ve jménu Ježíšovu a pak je propustili. 41  A oni odcházeli z velerady s radostnou myslí, že se jim dostalo té cti, aby nesli potupu pro jeho jméno. 42  Dále učili den co den v chrámě i po domech a hlásali evangelium, že Ježíš je Mesiáš.