Přihlaste se zdarma

Sírachovec 50

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost
1 Velekněz Šimeón, syn Oniasův, opravil za svého života dům, za svých dnů opevnil chrám.  2 On dal položit základy pro hradby dvojnásob vysoké a navršit val kolem chrámového okrsku.  3 Za jeho dnů byla vykopána vodní nádrž, cisterna rozlehlá jako moře.  4 Staral se o svůj lid, aby nepropadl zkáze, a opevnil město pro případ obležení.  5 Jak se skvěl slávou, když obklopen lidem vycházel z velesvatyně!  6 Byl jako jitřenka mezi mraky, jako měsíc ve dnech úplňku,  7 jako slunce zářící nad chrámem Nejvyššího, jako duha třpytící se v oblacích slávy.  8 Byl jako květ růží v jarních dnech, jako lilie u pramene vod, jako bujný porost na svazích Libanónu v letních dnech,  9 jako oheň a kadidlo v kadidelnici, jako nádoba z ryzího zlata ozdobená množstvím drahokamů,  10 jako oliva obsypaná plody, jako cypřiš tyčící se do oblak.  11 Takový byl, když na sebe bral slavnostní roucho, a oděl se v dokonalost hodnou chlouby. Když vystupoval ke svatému oltáři, dodával lesk celému okrsku svatyně.  12 Když z rukou kněží přijímal části obětí a sám se postavil k ohništi oltáře, s věncem bratří kolem sebe, byl jako statný cedr na Libanónu, obklopený palmami.  13 Všichni ti synové Áronovi stáli ve své slávě, s obětinami Hospodinu ve svých rukou, před celým shromážděním Izraele.  14 Když dokončil svou službu u oltáře a připravil obětní dar Nejvyššímu, Všemohoucímu,  15 vztáhl svou ruku k obětní misce a vykonal úlitbu z červené šťávy hroznů. Vylil ji k základům oltáře jako příjemnou vůni Nejvyššímu, Králi veškerenstva.  16 Nato vykřikli synové Áronovi a zatroubili na polnice z tepaného stříbra; vydali dobře slyšitelný mocný hlas na připomínku před Nejvyšším.  17 Tu všechen lid ihned společně padl na tvář k zemi a klaněl se svému Hospodinu, všemohoucímu Bohu nejvyššímu.  18 Zpěváci vzdávali chvály svými hlasy, mnohohlasně zněl lahodný zpěv.  19 Lid prosil Hospodina, Nejvyššího, modlil se před Milosrdným, dokud neskončily obřady k poctě Hospodina a probíhala bohoslužba.  20 Potom velekněz sestoupil a vztáhl ruce nad celým shromážděním synů Izraele, aby svými ústy udělil Hospodinovo požehnání a směl vyslovit jeho jméno.  21 A opět se klaněli, aby přijali požehnání od Nejvyššího.  22 Dobrořečte nyní Bohu nás všech, který všude činí veliké věci, povznáší naše dny od zrození z lůna matky a jedná s námi podle svého milosrdenství.  23 Kéž nám dá radostné srdce, a způsobí, aby byl v Izraeli pokoj v našich dnech i po všechny časy.  24 Ať věrně zůstává s námi jeho milosrdenství a ať nás za našich dnů vykoupí.  25 Ke dvěma pronárodům měla má duše odpor – a ten třetí není ani pronárodem:  26 K těm, kteří sedí na hoře samařské, k Pelištejcům a k hlupákům, kteří přebývají v Šekemu.  27 Rozumné a vzdělavatelné poučení vypsal v této knize Jéšua, syn Síracha, syna Eleazarova z Jeruzaléma, který vylil moudrost svého srdce.  28 Blaze tomu, kdo se tím bude zabývat, a kdo to uloží do svého srdce, ten se stane moudrým.  29 Bude-li to činit, zmůže všechno, poněvadž Hospodinovo světlo bude osvěcovat jeho stezku.