1 Žalm Davidův, když byl v Judské poušti. 2 Bože, tys Bůh můj! Hledám tě za úsvitu, má duše po tobě žízní. Mé tělo touhou po tobě hyne ve vyschlé, prahnoucí, bezvodé zemi. 3 Proto tě vyhlížím ve svatyni, chci spatřit tvoji sílu a slávu; 4 tvé milosrdenství je lepší než život, mé rty tě chválí zpěvem. 5 Proto ti dobrořečím po celý život, v tvém jménu pozvedám dlaně. 6 Má duše se sytí nejtučnější stravou, moje rty plesají, má ústa zpívají chválu. 7 Když si tě na lůžku připomínám, o tobě rozjímám za nočních hlídek, 8 že jsi mou pomocí býval, ve stínu křídel tvých plesám. 9 Má duše přilnula k tobě, tvá pravice mě pevně drží. 10 Ti, kdo mi chystají zkázu a o život ukládají, sestoupí v nejhlubší útroby země; 11 vydáni napospas meči za kořist šakalům padnou. 12 Král se však bude radovat; Bůh bude chloubou všech, kdo přísahají při něm, a budou zacpána ústa těm, kdo zrádně mluví.