Gestalte mit uns ERF Bibleserver. Einfach an unserer Umfrage teilnehmen und gewinnen. Jetzt teilnehmen

Deine Anregungen und Wünsche bei der Weiterentwicklung von ERF Bibleserver sind uns wichtig! Einfach an unserer Umfrage teilnehmen und gewinnen. Jetzt teilnehmen

Váš prohlížeč je zastaralý. Pokud je ERF Bibleserver velmi pomalý, aktualizujte prosím svůj prohlížeč.

Přihlásit se
... a používejte všechny funkce!

  • Čtěte ji1. Mose 3
  • Poznámky
  • Štítky
  • Lajky
  • Historie
  • Slovníky
  • Plán četby
  • Grafika
  • Video
  • Zvláštní příležitosti
  • Přispět
  • Blog
  • Zpravodaj
  • Partner
  • Nápověda
  • Kontakt
  • Alexa Skill
  • Pro webmastery
  • Zásady ochrany osobních údajů
  • Prohlášení o přístupnosti
  • Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR)
  • Tiráž
  • Language: čeština
© 2025 ERF
Přihlaste se zdarma

Matouš 26

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

— Rozhodnutí velekněží

1  Když Ježíš dokončil všechna tato slova, řekl svým učedníkům: 2  „Víte, že za dva dny budou Velikonoce, a Syn člověka bude vydán, aby byl ukřižován.“  3  Tehdy se sešli velekněží a starší lidu ve dvoře velekněze, který se jmenoval Kaifáš, 4  a uradili se, že se Ježíše zmocní lstí a že ho zabijí. 5  Říkali: „Jen ne při svátečním shromáždění, aby se lid nebouřil.“  

— Pomazání v Betanii

6  Když byl Ježíš v Betanii v domě Šimona Malomocného, 7  přišla za ním žena, která měla alabastrovou nádobku drahocenného oleje, a vylila ji na jeho hlavu, jak seděl u stolu. 8  Když to viděli učedníci, hněvali se: „Nač taková ztráta? 9  Mohlo se to prodat za mnoho peněz a ty dát chudým!“ 10  Ježíš to zpozoroval a řekl jim: „Proč trápíte tu ženu? Vykonala na mně dobrý skutek. 11  Vždyť chudé máte stále kolem sebe, mne však nemáte stále. 12  Když vylila ten olej na mé tělo, učinila to k mému pohřbu. 13  Amen, pravím vám, všude po celém světě, kde bude kázáno toto evangelium, bude se mluvit na její památku o tom, co ona učinila.“  

— Úmluva Jidáše a velekněží

14  Tehdy šel jeden ze Dvanácti, jménem Jidáš Iškariotský, k velekněžím 15  a řekl: „Co mi dáte? Já vám ho zradím.“ Oni mu určili třicet stříbrných. 16  Od té chvíle hledal vhodnou příležitost, aby ho zradil.  

— Příprava velikonoční večeře

17  Prvního dne o svátcích nekvašených chlebů přišli učedníci za Ježíšem a řekli: „Kde chceš, abychom ti připravili velikonoční večeři?“ 18  On je poslal do města k jistému člověku, aby mu řekli: „Mistr vzkazuje: Můj čas je blízko, u tebe budu jíst se svými učedníky velikonočního beránka.“ 19  Učedníci učinili, jak jim Ježíš nařídil, a připravili velikonočního beránka.  

— Označení zrádce

20  Navečer usedl s Dvanácti ke stolu, 21  a když jedli, řekl jim: „Amen, pravím vám, že jeden z vás mě zradí.“ 22  Velice je to zarmoutilo a začali se ho jeden po druhém ptát: „Snad to nejsem já, Pane?“ 23  On odpověděl: „Kdo se mnou omočil ruku v míse, ten mě zradí. 24  Syn člověka sice odchází, jak je o něm psáno; ale běda tomu, který Syna člověka zrazuje. Pro toho by bylo lépe, kdyby se byl vůbec nenarodil!“ 25  Na to řekl Jidáš, který ho zrazoval: „Jsem to snad já, Mistře?“ Řekl mu: „Ty sám jsi to řekl.“  

— Ustanovení večeře Páně

26  Když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal, lámal a dával učedníkům se slovy: „Vezměte, jezte, toto jest mé tělo.“ 27  Pak vzal kalich, vzdal díky a podal jim ho se slovy: „Pijte z něho všichni. 28  Neboť toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé na odpuštění hříchů. 29  Pravím vám, že již nebudu pít z tohoto plodu vinné révy až do toho dne, kdy budu s vámi pít kalich nový v království svého Otce.“  

— Rozhovor cestou do Getsemane

30  Potom zazpívali chvalozpěv a vyšli na Olivovou horu. 31  Tu jim Ježíš řekl: „Vy všichni ode mne této noci odpadnete, neboť je psáno: ‚Budu bít pastýře a rozprchnou se ovce stáda.‘ 32  Po svém vzkříšení však vás předejdu do Galileje.“ 33  Na to mu řekl Petr: „Kdyby všichni od tebe odpadli, já nikdy ne!“ 34  Ježíš mu odpověděl: „Amen, pravím ti, že ještě této noci, dřív než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.“ 35  Petr prohlásil: „I kdybych měl s tebou umřít, nezapřu tě.“ Podobně mluvili všichni učedníci.  

— Modlitba v Getsemane

36  Tu s nimi Ježíš přišel na místo zvané Getsemane a řekl učedníkům: „Počkejte zatím zde, já půjdu dál, abych se modlil.“ 37  Vzal s sebou Petra a oba syny Zebedeovy; tu na něho padl zármutek a úzkost. 38  Tehdy jim řekl: „Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte se mnou!“ 39  Poodešel od nich, padl tváří k zemi a modlil se: „Otče můj, je-li možné, ať mne mine tento kalich; avšak ne jak já chci, ale jak ty chceš.“ 40  Potom přišel k učedníkům a zastihl je ve spánku. Řekl Petrovi: „To jste nemohli jedinou hodinu bdít se mnou? 41  Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení. Duch je odhodlán, ale tělo slabé.“ 42  Odešel podruhé a modlil se: „Otče můj, není-li možné, aby mne ten kalich minul, a musím-li jej pít, staň se tvá vůle.“ 43  A když se vrátil, zastihl je opět spící; nemohli oči udržet. 44  Nechal je, zase odešel a potřetí se modlil stejnými slovy. 45  Potom přišel k učedníkům a řekl jim: „Ještě spíte a odpočíváte? Hle, přiblížila se hodina, a Syn člověka je vydáván do rukou hříšníků. 46  Vstaňte, pojďme! Hle, přiblížil se ten, který mě zrazuje.“  

— Zatčení Ježíšovo

47  Ještě ani nedomluvil a přišel Jidáš, jeden z Dvanácti. Velekněží a starší s ním poslali zástup, ozbrojený meči a holemi. 48  Jeho zrádce s nimi domluvil znamení: „Koho políbím, ten to je; toho zatkněte.“ 49  A hned přistoupil k Ježíšovi a řekl: „Buď zdráv, Mistře,“ a políbil ho. 50  Ježíš mu odpověděl: „Příteli, konej svůj úkol!“ Tu přistoupili k Ježíšovi, vztáhli na něho ruce a zmocnili se ho. 51  Jeden z těch, kdo byli s ním, sáhl po meči, napadl veleknězova sluhu a uťal mu ucho. 52  Ježíš mu řekl: „Vrať svůj meč na jeho místo; všichni, kdo se chápou meče, mečem zajdou. 53  Či myslíš, že bych nemohl poprosit svého Otce, a poslal by mi ihned víc než dvanáct legií andělů? 54  Ale jak by se potom splnila Písma, že to tak musí být?“ 55  V té hodině řekl Ježíš zástupům: „Vyšli jste na mne jako na povstalce s meči a holemi, abyste mě zajali. Denně jsem sedával v chrámě a učil, a nezmocnili jste se mne. 56  Toto všechno se však stalo, aby se splnilo, co napsali proroci.“ A tu ho všichni učedníci opustili a utekli.  

— Ježíš před radou

57  Ti, kteří Ježíše zatkli, odvedli ho k veleknězi Kaifášovi, kde se shromáždili zákoníci a starší. 58  Petr šel za ním zpovzdálí až do veleknězova dvora; vstoupil dovnitř a posadil se mezi sluhy, aby viděl konec. 59  Velekněží a celá rada hledali křivé svědectví proti Ježíšovi, aby ho mohli odsoudit k smrti. 60  Ale nenalezli, ačkoli předstupovalo mnoho křivých svědků. Konečně přišli dva 61  a vypovídali: „On řekl: Mohu zbořit chrám a ve třech dnech jej vystavět.“ 62  Tu velekněz vstal a řekl mu: „Nic neodpovídáš na to, co tihle proti tobě svědčí?“ 63  Ale Ježíš mlčel. A velekněz mu řekl: „Zapřísahám tě při Bohu živém, abys nám řekl, jsi-li Mesiáš, Syn Boží!“ 64  Ježíš odpověděl: „Ty sám jsi to řekl. Ale pravím vám, od nynějška uzříte Syna člověka sedět po pravici Všemohoucího a přicházet s oblaky nebeskými.“ 65  Tu velekněz roztrhl svá roucha a řekl: „Rouhal se! Nač ještě potřebujeme svědky? Hle, teď jste slyšeli rouhání. 66  Co o tom soudíte?“ Jejich výrok zněl: „Je hoden smrti.“  67  Pak mu plivali do obličeje, bili ho po hlavě, někteří ho tloukli do tváře 68  a říkali: „Hádej, Mesiáši, kdo tě udeřil!“  

— Petrovo zapření

69  Petr seděl venku v nádvoří. Tu k němu přistoupila jedna služka a řekla: „I ty jsi byl s tím Galilejským Ježíšem!“ 70  Ale on přede všemi zapřel: „Nevím, co mluvíš.“ 71  Vyšel k bráně, ale uviděla ho jiná a řekla těm, kdo tam byli: „Tenhle byl s tím Nazaretským Ježíšem.“ 72  On znovu zapřel s přísahou: „Neznám toho člověka.“ 73  Ale zakrátko přistoupili ti, kdo tam stáli, a řekli Petrovi: „Jistě i ty jsi z nich, vždyť i tvé nářečí tě prozrazuje!“ 74  Tu se začal zaklínat a zapřísahat: „Neznám toho člověka.“ Vtom zakokrhal kohout; 75  tu se Petr rozpomněl na slova, která mu Ježíš řekl: ‚Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.‘ Vyšel ven a hořce se rozplakal.  

© 2001 Česká biblická společnost