Marek 8,11-13 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

— Nasycení čtyř tisíců

1 Když s ním v těch dnech opět byl velký zástup a neměli co jíst, zavolal si učedníky a řekl jim: 2 „Je mi líto zástupu, neboť již tři dny jsou se mnou a nemají co jíst. 3 Když je pošlu domů hladové, zemdlí na cestě; vždyť někteří z nich jsou zdaleka.“ 4 Jeho učedníci mu odpověděli: „Odkud by kdo mohl tady na poušti vzít chléb, aby všecky nasytil?“ 5 Zeptal se jich: „Kolik chlebů máte?“ Řekli: „Sedm.“ 6 Nařídil tedy zástupu usednout na zem; vzal těch sedm chlebů, vzdal díky, lámal a dával svým učedníkům, aby je předkládali; oni je předložili zástupu. 7 Měli i několik rybiček; vzdal za ně díky a nařídil, aby je také předkládali. 8 I jedli, nasytili se a sebrali zbylých nalámaných chlebů sedm košů. 9 Těch lidí bylo asi čtyři tisíce. Pak je propustil. 10 Hned nato vstoupil se svými učedníky na loď a připlul do končin dalmanutských.

— Farizeové žádají znamení

11 Přišli farizeové a začali se s ním přít; žádali na něm znamení z nebe a tak ho pokoušeli. 12 V duchu si povzdechl a řekl: „Proč toto pokolení žádá znamení? Amen, pravím vám, tomuhle pokolení nebude dáno žádné znamení.“ 13 Odešel od nich, vstoupil opět na loď a odjel na druhý břeh.

— Varování před kvasem farizeů

14 Zapomněli si vzít s sebou chleby; na lodi měli jen jeden chléb. 15 Domlouval jim: „Hleďte se varovat kvasu farizeů a kvasu Herodova!“ 16 I začali mezi sebou rozmlouvat, že nemají chleba. 17 Když to Ježíš zpozoroval, řekl jim: „Proč mluvíte o tom, že nemáte chleba? Ještě nerozumíte a nechápete? Je vaše mysl zatvrzelá? 18 Oči máte, a nevidíte, uši máte, a neslyšíte! Nepamatujete se, 19 když jsem lámal těch pět chlebů pěti tisícům, kolik plných košů nalámaných chlebů jste sebrali?“ Řekli mu: „Dvanáct.“ 20 „A když sedm chlebů čtyřem tisícům, kolik plných košů nalámaných chlebů jste sebrali?“ Odpověděli mu: „Sedm.“ 21 Řekl jim: „Ještě nechápete?“

— Uzdravení slepého v Betsaidě

22 Přišli do Betsaidy. Přivedli k němu slepce a prosili jej, aby se ho dotkl. 23 I vzal toho slepého za ruku a vyvedl ho z vesnice; potřel mu slinou oči, vložil na něho ruce a ptal se ho: „Vidíš něco?“ 24 On pozvedl oči a řekl: „Vidím lidi, vypadají jako stromy, a chodí.“ 25 Potom mu znovu položil ruce na oči; slepý prohlédl, byl uzdraven a viděl všecko zcela zřetelně. 26 Ježíš ho poslal domů a přikázal mu: „Ale do vesnice nechoď!“

— Petrovo vyznání u Cesareje Filipovy

27 Ježíš se svými učedníky vyšel do vesnic u Cesareje Filipovy. Cestou se učedníků ptal: „Za koho mě lidé pokládají?“ 28 Řekli mu: „Za Jana Křtitele, jiní za Eliáše a někteří za jednoho z proroků.“ 29 Zeptal se jich: „A za koho mě pokládáte vy?“ Petr mu odpověděl: „Ty jsi Mesiáš.“ 30 I přikázal jim, aby nikomu o něm neříkali.

— První předpověď utrpení

31 A začal je učit, že Syn člověka musí mnoho trpět, být zavržen od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a po třech dnech vstát. 32 A mluvil o tom otevřeně. Petr si ho vzal stranou a začal ho kárat. 33 On se však obrátil, podíval se na učedníky a pokáral Petra: „Jdi mi z cesty, satane; tvé smýšlení není z Boha, ale z člověka!“

— Následování

34 Zavolal k sobě zástup s učedníky a řekl jim: „Kdo chce jít se mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne. 35 Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne a pro evangelium, zachrání jej. 36 Co prospěje člověku, získá-li celý svět, ale ztratí svůj život? 37 Zač by mohl člověk získat zpět svůj život? 38 Kdo se stydí za mne a za má slova v tomto zpronevěřilém a hříšném pokolení, za toho se bude stydět i Syn člověka, až přijde v slávě svého Otce se svatými anděly.“