Váš prohlížeč je zastaralý. Pokud je ERF Bibleserver velmi pomalý, aktualizujte prosím svůj prohlížeč.

Přihlásit se
... a používejte všechny funkce!

  • Čtěte ji1. Mose 3
  • Poznámky
  • Štítky
  • Lajky
  • Historie
  • Slovníky
  • Plán četby
  • Grafika
  • Video
  • Zvláštní příležitosti
  • Přispět
  • Blog
  • Zpravodaj
  • Partner
  • Nápověda
  • Kontakt
  • Alexa Skill
  • Pro webmastery
  • Zásady ochrany osobních údajů
  • Accessibility Statement
  • Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR)
  • Tiráž
  • Language: čeština
© 2025 ERF
Přihlaste se zdarma

Jób 4

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

PRVNÍ ŘEČ ELÍFAZOVA - — Připomínka Jóbovy zbožnosti

1 Na to navázal Elífaz Témanský slovy:  2  „Neponeseš těžce, zkusí-li to někdo s tebou mluvit? Kdo se však dokáže zdržet domluv?  3  Hle, tys napomínal mnohé, ruce ochablé jsi posiloval,  4  tvé domluvy pozvedaly klopýtajícího, podlomená kolena jsi utvrzoval.  5  Teď došlo na tebe a těžce to neseš, sotva tě to zasáhlo, hned naplněn jsi hrůzou.  6  Nedůvěřuješ už ve svou bohabojnost? Nedává ti naději tvůj bezúhonný život?  7  Jen se rozpomeň, kdo z nevinných kdy zhynul? Kde upadli přímí do záhuby?  8  Pokud jsem já viděl, jen ti, kdo se obírají ničemnostmi, ti, kdo rozsívají trápení, je také sklidí.  9  Hynou Božím dechem, když zavane jeho hněv, je s nimi konec.  10  Lev řve, kňučí mladý lvíček, lvíčatům jsou zuby vyraženy.  11  Bez úlovku hyne lev a lví mláďata se rozeběhnou.  

— Noční vidění

12  Cosi se ke mně přikradlo, mé ucho zachytilo šelest;  13  při přemítání o nočních viděních, když na lidi se snáší mrákota,  14  přepadl mě strach a třásl jsem se, všechny kosti se mi strachem chvěly,  15  když jakýsi duch mě míjel, chlupy se mi zježily po těle.  16  Stanul – ale jeho zjev jsem nerozeznal, jen podoba jakási stanula před mým zrakem a v tichu jsem slyšel hlas:  17  ‚Což je člověk spravedlivější než Bůh, čistší muž než jeho Učinitel?‘  18  Nemůže-li věřit vlastním služebníkům, shledává-li omylnost i na andělech,  19  tím spíš na těch, kteří přebývají ve hliněných domech a svým základem tkví v prachu; ty rozmáčkne snadněji než mola.  20  Než se setká ráno s večerem, už budou rozdrceni, nežli si to uvědomí, navždy zhynou.  21  Bývá s nimi vytrženo i jejich stanové lano; umírají, ale ne v moudrosti.  

© 2001 Česká biblická společnost