Jób 27

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

— Jób ujišťuje svou nevinou

1  Jób pak pokračoval v pronášení svých průpovědí takto:  

2  „Jakože živ je Bůh, on upírá mi právo, Všemocný naplnil hořkostí mou duši.  

3  Ale dokud budu dýchat, dokud Boží dech bude v mých chřípích,  

4  mé rty nevysloví podlost a můj jazyk nebude hovořit lstivě.  

5  Jsem dalek toho prohlásit vás za spravedlivé, dokud nezhynu, své bezúhonnosti se nevzdám,  

6  setrvám ve spravedlnosti a neochabnu, srdce nebude mě hanět za žádný můj den.  

7  Můj nepřítel však ať je na tom jako svévolník, a ten, kdo proti mně povstává, jako bídák.  

8  Jakou naději na zisk má rouhač, vezme-li mu Bůh život?  

9  Bude Bůh poslouchat jeho křik, až bude v tísni?  

10  Najde blaho ve Všemocném, bude přivolávat Boha v každém čase?  

— Jób varuje přátele

11  Chci vás poučit o Boží moci, netajit, jak tomu je s Všemocným.  

12  Hle, sami jste to všichni uzřeli, proč se tedy oddáváte přeludům?  

13  Toto je před Bohem úděl člověka svévolného, dědictví ukrutníků, jež dostanou od Všemocného:  

14  Rozmnoží-li se jejich synové, přijde na ně meč, jejich potomci se nenasytí chlebem;  

15  ty, co vyváznou, ty pohřbí smrt, jejich vdovy nebudou je oplakávat.  

16  Kdyby někdo nakupil stříbra jak prachu a navršil oděvů jak hlíny,  

17  co navrší, to oblékne spravedlivý a stříbro připadne nevinnému.  

18  Svůj dům postavil jako mol, jako chatrč, kterou si udělal hlídač.  

19  Boháč ulehne a už se nesebere, než rozevře oči, nebude tu.  

20  Hrůzy ho dostihnou jako příval vod, vichřice ho zachvátí v noci,  

21  odnese ho východní vítr a bude pryč, vichr jej odvane z jeho místa.  

22  Tím ho Bůh postihne nelítostně, před jeho rukou bude marně prchat.  

23  Budou nad ním tleskat rukama a ušklíbnou se nad místem, kde býval.“  

© 2001 Česká biblická společnost