Váš prohlížeč je zastaralý. Pokud je ERF Bibleserver velmi pomalý, aktualizujte prosím svůj prohlížeč.

Přihlásit se
... a používejte všechny funkce!

  • Čtěte ji1. Mose 3
  • Poznámky
  • Štítky
  • Lajky
  • Historie
  • Slovníky
  • Plán četby
  • Grafika
  • Video
  • Zvláštní příležitosti
  • Přispět
  • Blog
  • Zpravodaj
  • Partner
  • Nápověda
  • Kontakt
  • Alexa Skill
  • Pro webmastery
  • Zásady ochrany osobních údajů
  • Accessibility Statement
  • Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR)
  • Tiráž
  • Language: čeština
© 2025 ERF
Přihlaste se zdarma

Jan 6

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

— Nasycení pěti tisíců

1  Potom odešel Ježíš na druhý břeh Tiberiadského jezera v Galileji. 2  Šel za ním velký zástup, poněvadž viděli znamení, která činil na nemocných. 3  Ježíš vystoupil na horu a tam se posadil se svými učedníky. 4  Byly blízko židovské svátky velikonoční. 5  Když se Ježíš rozhlédl a viděl, že k němu přichází četný zástup, řekl Filipovi: „Kde nakoupíme chleba, aby se všichni najedli?“ 6  To však řekl, aby ho zkoušel; sám totiž věděl, co chce učinit. 7  Filip mu odpověděl: „Ani za dvě stě denárů chleba nepostačí, aby se na každého aspoň něco dostalo.“ 8  Řekne mu jeden z jeho učedníků, Ondřej, bratr Šimona Petra: 9  „Je tu jeden chlapec, který má pět ječných chlebů a dvě ryby; ale co je to pro tolik lidí!“ 10  Ježíš řekl: „Ať se všichni posadí!“ Na tom místě bylo mnoho trávy. Posadili se tedy, mužů bylo asi pět tisíc. 11  Pak vzal Ježíš chleby, vzdal díky a rozdílel sedícím; stejně i ryby, kolik kdo chtěl. 12  Když se nasytili, řekl svým učedníkům: „Seberte zbylé nalámané chleby, aby nic nepřišlo nazmar!“ 13  Sebrali je tedy a naplnili dvanáct košů nalámanými díly, které z těch pěti ječných chlebů po jídle zbyly. 14  Když lidé viděli znamení, které Ježíš učinil, říkali: „Opravdu je to ten Prorok, který má přijít na svět!“ 15  Když Ježíš poznal, že chtějí přijít a zmocnit se ho, aby ho provolali králem, odešel opět na horu, zcela sám.  

— Ježíš kráčí po moři

16  Když nastal večer, sestoupili jeho učedníci k moři, 17  vstoupili na loď a jeli na druhý břeh do Kafarnaum. Už se setmělo, a Ježíš s nimi stále ještě nebyl. 18  Moře se vzdouvalo mocným náporem větru. 19  Když veslovali asi pětadvacet nebo třicet stadií, spatřili Ježíše, jak kráčí po moři a blíží se k lodi; zmocnil se jich strach. 20  On však jim řekl: „Já jsem to, nebojte se!“ 21  Chtěli jej vzít na loď, a hned se loď ocitla u břehu, k němuž jeli.  

— O chlebu života

22  Zástup zůstal na protějším břehu moře. Druhého dne si uvědomili, že tam byl jen jeden člun a že Ježíš na něj nevstoupil společně se svými učedníky, ale že učedníci odjeli sami. 23  Jiné čluny z Tiberiady však přistály nedaleko místa, kde jedli chléb, nad nímž Pán vzdal díky. 24  Když tedy zástup shledal, že Ježíš ani jeho učedníci tam nejsou, vstoupili na ty čluny a jeli ho do Kafarnaum hledat. 25  Když jej na druhém břehu moře nalezli, řekli mu: „Mistře, kdy ses sem dostal?“ 26  Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám, hledáte mě ne proto, že jste viděli znamení, ale proto, že jste jedli chléb a nasytili jste se. 27  Neusilujte o pomíjející pokrm, ale o pokrm zůstávající pro život věčný; ten vám dá Syn člověka, jemuž jeho Otec, Bůh, vtiskl svou pečeť.“ 28  Řekli mu: „Jak máme jednat, abychom konali skutky Boží?“ 29  Ježíš jim odpověděl: „Toto je skutek, který žádá Bůh: abyste věřili v toho, koho on poslal.“ 30  Řekli mu: „Jaké znamení učiníš, abychom je viděli a uvěřili ti? Co dokážeš? 31  Naši otcové jedli na poušti manu, jak je psáno: ‚Dal jim jíst chléb z nebe.‘“ 32  Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám, chléb z nebe vám nedal Mojžíš; pravý chléb z nebe vám dává můj Otec. 33  Neboť Boží chléb je ten, který sestupuje z nebe a dává život světu.“  34  Řekli mu: „Pane, dávej nám ten chléb stále!“ 35  Ježíš jim řekl: „Já jsem chléb života; kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět, a kdo věří ve mne, nebude nikdy žíznit. 36  Ale řekl jsem vám: Viděli jste mě, a přece nevěříte. 37  Všichni, které mi Otec dává, přijdou ke mně; a kdo ke mně přijde, toho nevyženu ven, 38  neboť jsem sestoupil z nebe, ne abych činil vůli svou, ale abych činil vůli toho, který mě poslal; 39  a jeho vůle jest, abych neztratil nikoho z těch, které mi dal, ale vzkřísil je v poslední den. 40  Neboť to je vůle mého Otce, aby každý, kdo vidí Syna a věří v něho, měl život věčný; a já jej vzkřísím v poslední den.“  41  Židé proti němu reptali, že řekl: ‚Já jsem chléb, který sestoupil z nebe.‘ 42  A říkali: „Což tohle není Ježíš, syn Josefův? Vždyť známe jeho otce i matku! Jak tedy může říkat: ‚Sestoupil jsem z nebe‘!“ 43  Ježíš jim odpověděl: „Nereptejte mezi sebou! 44  Nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže ho nepřitáhne Otec, který mě poslal; a já ho vzkřísím v poslední den. 45  Je psáno v prorocích: ‚Všichni budou vyučeni od Boha.‘ Každý, kdo slyšel Otce a vyučil se u něho, přichází ke mně. 46  Ne že by někdo Otce viděl; jen ten, kdo je od Boha, viděl Otce. 47  Amen, amen, pravím vám, kdo věří, má život věčný. 48  Já jsem chléb života. 49  Vaši otcové jedli na poušti manu, a zemřeli. 50  Toto je chléb, který sestupuje z nebe: kdo z něho jí, nezemře. 51  Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe; kdo jí z tohoto chleba, živ bude navěky. A chléb, který já dám, je mé tělo, dané za život světa.“  52  Židé se mezi sebou přeli: „Jak nám ten člověk může dát k jídlu své tělo?“ 53  Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám, nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život. 54  Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den. 55  Neboť mé tělo je pravý pokrm a má krev pravý nápoj. 56  Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm. 57  Jako mne poslal živý Otec a já mám život z Otce, tak i ten, kdo mne jí, bude mít život ze mne. 58  To je ten chléb, který sestoupil z nebe – ne jako jedli vaši otcové, a zemřeli. Kdo jí tento chléb, živ bude navěky.“ 59  To řekl, když učil v synagóze v Kafarnaum.  

— Petrovo vyznání

60  Když to jeho učedníci slyšeli, mnozí z nich řekli: „To je hrozná řeč! Kdo to může poslouchat?“ 61  Ježíš poznal, že učedníci na to reptají, a řekl jim: „Nad tím se urážíte? 62  Co až uvidíte Syna člověka vystupovat tam, kde byl dříve? 63  Co dává život, je Duch, tělo samo nic neznamená. Slova, která jsem k vám mluvil, jsou Duch a jsou život. 64  Ale někteří z vás nevěří.“ Ježíš totiž od počátku věděl, kteří nevěří a kdo je ten, který ho zradí. – 65  A řekl: „Proto jsem vám pravil, že nikdo ke mně nemůže přijít, není-li mu to dáno od Otce.“  66  Od té chvíle ho mnoho jeho učedníků opustilo a už s ním nechodili. 67  Ježíš řekl Dvanácti: „I vy chcete odejít?“ 68  Šimon Petr mu odpověděl: „Pane, ke komu bychom šli? Ty máš slova věčného života. 69  A my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi ten Svatý Boží.“ 70  Ježíš jim odpověděl: „Nevyvolil jsem si vás dvanáct? A přece jeden z vás je ďábel.“ 71  Mínil Jidáše, syna Šimona Iškariotského. Ten ho totiž měl zradit, jeden z Dvanácti.  

© 2001 Česká biblická společnost