1 Můj synu, jestliže přijmeš mé výroky, uchováš-li mé příkazy ve svém nitru, 2 abys věnoval pozornost moudrosti a naklonil své srdce k rozumnosti, 3 jestliže přivoláš porozumění a hlasitě zavoláš na rozumnost, 4 budeš-li ji hledat jako stříbro a pátrat po ní jako po skrytých pokladech, 5 tehdy pochopíš, co je bázeň před Hospodinem, a dojdeš k poznání Boha. 6 Neboť moudrost dává Hospodin, poznání i rozumnost pochází z jeho úst. 7 Pro přímé má pohotovou pomoc, je štítem těm, kdo žijí bezúhonně, 8 chrání stezky práva a střeží cestu svých věrných. 9 Tehdy porozumíš spravedlnosti, právu a přímosti, všemu, co zanechává dobré stopy. 10 Neboť moudrost vejde do tvého srdce a poznání oblaží tvou duši. 11 Tvou stráží stane se důvtip, rozumnost tě bude chránit. 12 Ochrání tě před zlou cestou, před každým, kdo proradně mluví, 13 před těmi, kdo opouštějí přímé stezky a chodí po temných cestách, 14 kdo se radují, když páchají zlo, jásají nad zhoubnými proradnostmi, 15 jejichž stezky jsou křivolaké; jsou neupřímní na každém kroku. 16 Moudrost tě ochrání před cizí ženou, před cizinkou, která se lísá svými řečmi, 17 která opouští druha svého mládí, a na smlouvu svého Boha zapomíná. 18 Propadla smrti i se svým domem, její stopy směřují do říše stínů. 19 Nikdo z těch, kdo k ní vcházejí, se nevrátí, stezek života nedosáhne. 20 Kéž bys jen chodil po cestě dobrých a bedlivě dbal na stezky spravedlivých. 21 Neboť zemi budou obývat přímí a zůstanou v ní bezúhonní. 22 Ale svévolníci budou ze země vyťati, věrolomní budou z ní vyrváni.
1Mein Sohn, wenn du meine Rede annimmst und meine Gebote behältst,2sodass dein Ohr auf Weisheit achthat, und du dein Herz der Einsicht zuneigst,3ja, wenn du nach Vernunft rufst und deine Stimme nach Einsicht erhebst, (Jk 1,5)4wenn du sie suchst wie Silber und nach ihr forschst wie nach Schätzen,5dann wirst du die Furcht des HERRN verstehen und die Erkenntnis Gottes finden.6Denn der HERR gibt Weisheit, und aus seinem Munde kommt Erkenntnis und Einsicht. (Da 2,20)7Er lässt es den Aufrichtigen gelingen und beschirmt die Frommen. (Ž 7,11)8Er behütet, die recht tun, und bewahrt den Weg seiner Getreuen.9Dann wirst du verstehen Gerechtigkeit und Recht und Frömmigkeit und jeden guten Weg.10Denn Weisheit wird in dein Herz eingehen, und Erkenntnis wird deiner Seele lieblich sein, (1K 1,30)11Besonnenheit wird dich bewahren und Einsicht dich behüten, –12dich zu retten vor dem Weg der Bösen, vor den Leuten, die Falsches reden,13die da verlassen die rechte Bahn und gehen finstere Wege,14die sich freuen, Böses zu tun, und sind fröhlich über böse Ränke,15die krumme Wege gehen und auf Abwege kommen, –16dich zu retten vor der fremden Frau, einer Fremden, die glatte Worte gibt17und verlässt den Gefährten ihrer Jugend und vergisst den Bund ihres Gottes;18denn ihr Haus neigt sich zum Tode und ihre Wege zu den Schatten;19alle, die zu ihr eingehen, kommen nicht wieder und erreichen den Weg des Lebens nicht, –20dass du wandelst auf dem Wege der Guten und bleibst auf der Bahn der Gerechten;21denn die Aufrechten werden im Lande wohnen und die Frommen darin bleiben, (Ž 37,9; Mt 5,5)22aber die Gottlosen werden aus dem Land ausgerottet und die Treulosen daraus vertilgt. (Ž 37,10)