1Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:2Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.3Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.4Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:5Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.6Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.7Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.8Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.9Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,10Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.11Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.12Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.13Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.14Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.15Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.16Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.17Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.18Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.19Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.20Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.21Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.22Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.23Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.24Lépe jest bydliti v koutě na střeše,nežli s ženou svárlivou v domě společném.25Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.26Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.27Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.28Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.
Přísloví Šalomounova - (Třetí sbírka, pořízená muži Chizkijášovými) - PRVNÍ ČÁST
1 Toto jsou rovněž přísloví Šalomounova, která sebrali mužové judského krále Chizkijáše. 2 Sláva Boží je věc ukrýt, sláva králů je věc prozkoumat. 3 Výšiny nebes, hlubiny země a srdce králů nelze prozkoumat. 4 Odstraní-li se ze stříbra struska, výrobek se zlatníkovi povede; 5 odstraní-li se svévolník z blízkosti krále, jeho trůn bude upevněn spravedlností. 6 Před králem se nevypínej a na místo velmožů se nestav. 7 Lépe bude, řekne-li ti: „Vystup sem,“ než když tě poníží před urozeným, jak na vlastní oči vídáš. 8 Nezačínej unáhleně spor; jinak co si nakonec počneš, až tě tvůj bližní zahanbí? 9 Veď svůj spor se svým bližním, ale nevyzraď tajemství jiného, 10 jinak tě bude tupit, kdo o tom uslyší, a nepřestanou tě pomlouvat. 11 Jako zlatá jablka se stříbrnými ozdobami je vhodně pronesené slovo. 12 Zlatý nosní kroužek či náhrdelník z třpytivého zlata je kárající mudrc slyšícímu uchu. 13 Jako chladný sníh o žních je spolehlivý vyslanec těm, kdo ho poslali. Občerství duši svého pána. 14 Oblaka s větrem, ale bez deště, to je muž, který klame slibováním darů. 15 Vůdce se dá přemluvit trpělivostí a měkký jazyk láme kosti. 16 Najdeš-li med, jez s mírou, jinak se jím přesytíš a zvrátíš jej. 17 Choď do domu svého bližního jen zřídka, jinak se tě přesytí a bude tě nenávidět. 18 Palcát a meč a naostřený šíp je ten, kdo vydává proti svému bližnímu křivé svědectví. 19 Jako vykotlaný zub a kulhavá noha je spoléhat se na věrolomného v den soužení. 20 Svlékat šaty v chladný den či nalévat do louhu ocet je zpívat písně srdci sklíčenému. 21 Hladoví-li ten, kdo tě nenávidí, nasyť jej chlebem, žízní-li, napoj ho vodou, 22 tím shrneš řeřavé uhlí na jeho hlavu a Hospodin ti odplatí. 23 Severní vítr přihání déšť a hněvivý obličej pokoutní řeči. 24 Lépe je bydlet na střeše v koutku než se svárlivou ženou ve společném domě. 25 Jak chladná voda znavené duši je dobrá zpráva z daleké země. 26 Zkalený pramen a zkažená studánka je spravedlivý kolísající před svévolníkem. 27 Není dobré jíst příliš mnoho medu a není slavné zkoumat slávu druhých. 28 Město se strženými hradbami je muž, který se neovládá.