1A když pominula sobota, Maria Magdaléna a Maria Jakubova a Salome nakoupily vonných věcí, aby přijdouce, pomazaly Ježíše.2A velmi ráno vyšedše první den po sobotě, přišly k hrobu, an již slunce vzešlo.3I pravily vespolek: Kdo nám odvalí kámen ode dveří hrobových?4(A vzhlédše, uzřely odvalený kámen.) Byl zajisté veliký velmi.5A všedše do hrobu, uzřely mládence, an sedí na pravici, oděného rouchem bílým. I ulekly se.6Kterýžto řekl jim: Nebojte se. Ježíše hledáte Nazaretského ukřižovaného. Vstalť jest, neníť ho tuto; aj, místo, kdež jej byli položili.7Ale jděte, povězte učedlníkům jeho i Petrovi, žeť vás předejde do Galilee. Tam jej uzříte, jakož jest pověděl vám.8A ony vyšedše rychle, utekly od hrobu; nebo přišel na ně strach a hrůza. A aniž komu co řekly, nebo se bály.9Vstav pak Ježíš z mrtvých ráno v neděli, ukázal se nejprv Mariji Magdaléně, z nížto byl vyvrhl sedm ďáblů.10Ona pak šedši, zvěstovala těm, kteříž s ním bývali, lkajícím a plačícím.11A oni slyšavše, že by živ byl a vidín od ní, nevěřili.12Potom pak dvěma z nich jdoucím ukázal se v jiné způsobě, když šli přes pole.13A ti šedše, pověděli jiným. Ani těm nevěřili.14Nejposléze sedícím spolu jedenácti ukázal se, a trestal nedověru jejich a tvrdost srdce, že těm, kteříž jej viděli vzkříšeného, nevěřili.15A řekl jim: Jdouce po všem světě, kažte evangelium všemu stvoření.16Kdož uvěří a pokřtí se, spasen bude; kdož pak neuvěří, budeť zatracen.17Znamení pak ti, kteříž uvěří, tato míti budou: Ve jménu mém ďábly budou vymítati, jazyky novými mluviti.18Hady bráti; a jestliže by co jedovatého pili, neuškodíť jim; na nemocné ruce vzkládati budou, a dobře se míti budou.19Když pak jim odmluvil Pán, vzhůru vzat jest do nebe, a sedí na pravici Boží.20A oni šedše, kázali všudy, a Pán jim pomáhal, a slov jejich potvrzoval činěním divů.
1 Když uplynula sobota, Marie z Magdaly, Marie, matka Jakubova, a Salome nakoupily vonné masti, aby ho šly pomazat.2 Brzy ráno prvního dne po sobotě, sotva vyšlo slunce, šly k hrobu.3 Říkaly si mezi sebou: „Kdo nám odvalí kámen od vchodu do hrobu?“4 Ale když vzhlédly, viděly, že kámen je odvalen; a byl velmi veliký.5 Vstoupily do hrobu a uviděly mládence, který seděl po pravé straně a měl na sobě bílé roucho; i zděsily se.6 Řekl jim: „Neděste se! Hledáte Ježíše, toho Nazaretského, který byl ukřižován. Byl vzkříšen, není zde. Hle, místo, kam ho položili.7 Ale jděte, řekněte jeho učedníkům, zvláště Petrovi: ‚Jde před vámi do Galileje; tam ho spatříte, jak vám řekl.‘“8 Ženy vyšly a utíkaly od hrobu, protože na ně padla hrůza a úžas. A nikomu nic neřekly, neboť se bály.
— Závěr
9 Když Ježíš ráno prvního dne po sobotě vstal, zjevil se nejprve Marii z Magdaly, z níž kdysi vyhnal sedm démonů.10 Ona to šla oznámit těm, kteří bývali s ním a nyní truchlili a plakali.11 Ti, když uslyšeli, že žije a že se jí ukázal, nevěřili.12 Potom se zjevil v jiné podobě dvěma z nich cestou, když šli na venkov.13 Ti to šli oznámit ostatním; ale ani těm nevěřili.14 Konečně se zjevil samým jedenácti, když byli u stolu; káral jejich nevěru a tvrdost srdce, poněvadž nevěřili těm, kteří ho viděli vzkříšeného.15 A řekl jim: „Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření.16 Kdo uvěří a přijme křest, bude spasen; kdo však neuvěří, bude odsouzen.17 Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení: Ve jménu mém budou vyhánět démony a mluvit novými jazyky;18 budou brát hady do ruky, a vypijí-li něco smrtícího, nic se jim nestane; na choré budou vzkládat ruce a uzdraví je.“19 Když jim to Pán řekl, byl vzat vzhůru do nebe a usedl po pravici Boží.20 Oni pak vyšli, všude kázali; a Pán s nimi působil a jejich slovo potvrzoval znameními.