1I stalo se ke mně slovo Hospodinovo, řkoucí:2Synu člověčí, obrať tvář svou proti horám Izraelským, a prorokuj proti nim,3A rci: Hory Izraelské, slyšte slovo Panovníka Hospodina: Takto praví Panovník Hospodin horám a pahrbkům, prudkým potokům a údolím: Aj, já, já uvedu na vás meč, a zkazím výsosti vaše.4A tak zpustnou oltářové vaši, a ztroskotáni budou sluneční obrazové vaši, a rozmeci zbité vaše před ukydanými bohy vašimi.5Povrhu také mrtvá těla synů Izraelských před ukydanými bohy jejich, a rozptýlím kosti vaše okolo oltářů vašich.6Kdekoli bydliti budete, města zpuštěna budou, a výsosti zpustnou. Pročež popléněni budou a zpustnou i oltářové vaši, potroskotáni budou a přestanou ukydaní bohové vaši, a sluneční obrazové vaši zpodtínáni, a tak vyhlazena budou díla vaše.7I padnou zbití u prostřed vás, a zvíte, že já jsem Hospodin.8A pozůstavím některé z vás, kteříž by ušli meče, mezi pohany, když rozptýleni budete do zemí.9I budou se rozpomínati na mne, kteříž z vás zachováni budou mezi národy, mezi něž budou zajati, že jsem kormoucen byl srdcem jejich smilným, kteréž odstoupilo ode mne, a očima jejich, kteréž smilníce, chodily za ukydanými bohy svými, a tak sami se býti hodné ošklivosti seznají pro nešlechetnosti, kteréž páchali ve všech ohavnostech svých.10A zvědí, že já jsem Hospodin, a že jsem ne nadarmo mluvil, že na ně uvedu zlé toto.11Takto praví Panovník Hospodin: Tleskni rukou svou, a dupni nohou svou, a rci: Nastojte na dům Izraelský, že pro všecky ohavnosti nejhorší mečem, hladem a morem padnouti mají.12Ten, kdož daleko bude, morem umře, a kdo blízko, mečem padne, ostatní pak a obležený hladem umře, a tak docela vyleji prchlivost svou na ně.13A zvíte, že já jsem Hospodin, když budou zbití jejich u prostřed ukydaných bohů jejich vůkol oltářů jejich, na všelikém pahrbku vysokém, na všech vrších hor, a pod všelikým dřevem zeleným, i pod všelikým dubem hustým, na kterémkoli místě obětovávali vůni libou všelikým ukydaným bohům svým.14Nebo vztáhnu ruku svou na ně, a učiním zemi tuto zpustlou, zpustlejší než poušť Diblat, po všech obydlích jejich. I zvědí, že já jsem Hospodin.
— Vyhlazení modlářů - Místa poskvrněná modloslužbou budou zničena. Zahynou i modloslužebníci.
1 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:2 „Lidský synu, postav se proti izraelským horám a prorokuj proti nim.3 Řekni: Hory izraelské, slyšte slovo Panovníka Hospodina! Toto praví Panovník Hospodin horám a pahorkům, řečištím a údolím: Hle, já na vás přivedu meč a zničím vaše posvátná návrší.4 Vaše oltáře budou zpustošeny, vaše kadidlové oltáříky rozbity. Způsobím, že vaši skolení padnou před vaše hnusné modly.5 Mrtvá těla izraelských synů pohodím před jejich hnusné modly a vaše kosti rozmetám okolo vašich oltářů.6 Kdekoli sídlíte, budou města obrácena v trosky a posvátná návrší budou zpustošena, takže vaše oltáře budou ležet v troskách a sutinách, vaše hnusné modly budou roztříštěny a odstraněny, vaše kadidlové oltáříky skáceny a vaše výtvory zahlazeny.7 Skolení budou padat uprostřed vás, i poznáte, že já jsem Hospodin.8 Avšak ponechám vám mezi pronárody zbytek, ty, kdo vyváznou před mečem, až budete rozmetáni do různých zemí.9 Tu se ti z vás, kdo vyváznou, na mě rozpomenou mezi pronárody, kam budou odvlečeni do zajetí, až dopustím, aby bylo rozbito jejich smilné srdce, jež se ode mne odvrátilo, a oči smilně se dívající po jejich hnusných modlách. Tím se zhnusí sami sobě pro zlo, které všemi svými ohavnostmi napáchali.10 I poznají, že já jsem Hospodin; ne nadarmo jsem prohlásil, že jim způsobím tyto zlé věci.“ 11 Toto praví Panovník Hospodin: „Udeř do dlaně, dupni nohou a řekni: Běda izraelskému domu pro všechny zlé ohavnosti; padnou mečem, hladem a morem.12 Vzdálený zemře morem a blízký padne mečem, kdo zůstane a bude ušetřen, zemře hladem; tím se dovrší mé rozhořčení proti nim.13 I poznáte, že já jsem Hospodin, až budou skolení ležet mezi jejich hnusnými modlami okolo jejich oltářů na každém vysokém pahorku, na všech vrcholech hor i pod každým zeleným stromem a pod každým košatým posvátným stromem na místě, kde připravovali libovonné oběti všem svým hnusným modlám.14 Napřáhnu na ně svou ruku a obrátím zemi, kdekoli oni sídlí, ve zpustošený kraj, úděsnější, než je Diblatská poušť. I poznají, že já jsem Hospodin.“