1Tedy stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:2Synu člověčí, co jest dřevo révové proti všelijakému dřevu, aneb proti ratolestem dříví lesního?3Zdaliž vzato bude z něho dřevo k udělání něčeho? Zdaliž udělají z něho hřebík k zavěšování na něm všelijaké nádoby?4Aj, na oheň dává se k sežrání. Když oba konce jeho sežere oheň, a prostředek jeho obhoří, zdaž se k čemu hoditi může?5Aj, když byl celý, nic nemohlo býti z něho uděláno, ovšem když jej oheň sežral, a shořel, k ničemu se více hoditi nebude.6Protož takto praví Panovník Hospodin: Jakož jest dřevo révové mezi dřívím lesním, kteréž jsem oddal ohni k sežrání, tak jsem oddal obyvatele Jeruzalémské.7Nebo postavím tvář svou hněvivou proti nim. Z ohně jednoho vyjdou, a oheň druhý zžíře je. I zvíte, že já jsem Hospodin, když obrátím tvář svou hněvivou proti nim.8A obrátím zemi tuto v poušť, proto že se přestoupení dopouštěli, praví Panovník Hospodin.
— Neužitečná réva - Jako je neužitečné dřevo z vinné révy, tak jsou neužiteční i obyvatelé Jeruzaléma.
1 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 2 „Lidský synu, čím předčí dřevo vinné révy ostatní druhy dřeva, čím je její odnož mezi lesními stromy? 3 Bere se z něho dřevo ke zhotovení nějakého výrobku? Nebo z něho vezmou dřevo na kolík, na který se zavěšuje různé náčiní? 4 Hle, přikládá se na oheň a ten je pozře; když oba jeho konce pozře oheň a vzplane i jeho prostředek, hodí se k nějakému výrobku? 5 Ani dokud bylo celé, nedal se z něho zhotovit žádný výrobek, což teprv, když konce pozřel oheň a celé vzplane, dá se z něho ještě zhotovit nějaký výrobek?“ 6 Proto praví Panovník Hospodin toto: „Jako jsem vydal ohni k pozření dřevo vinné révy mezi lesními stromy, tak jsem vydal obyvatele Jeruzaléma. 7 Obrátil jsem proti nim svou tvář; dostali se z ohně, ale oheň je pozře. I poznáte, že já jsem Hospodin, až se proti nim postavím. 8 Učiním ze země zpustošený kraj za to, že se mi zpronevěřili, je výrok Panovníka Hospodina.“