1Dne dvadcátého čtvrtého, měsíce šestého, léta druhého Daria krále.2Měsíce sedmého, dvadcátého prvního dne téhož měsíce, stalo se slovo Hospodinovo skrze Aggea proroka, řkoucí:3Mluv nyní k Zorobábelovi synu Salatielovu, knížeti Judskému, a Jozue synu Jozadakovu, knězi nejvyššímu, i k ostatkům lidu, řka:4Kdo jest mezi vámi pozůstalý, ješto viděl dům ten v slávě jeho první? A jaký vy jej nyní vidíte? Zdaliž není proti onomu jako nic před očima vašima?5A však nyní posilň se Zorobábeli, praví Hospodin, posilň se i Jozue synu Jozadakův, kněže nejvyšší, a posilň se všecken lide země této, praví Hospodin, a dodělejte; nebo já s vámi jsem, praví Hospodin zástupů,6Podlé slova, jímž jsem smlouvu učinil s vámi, když jste vycházeli z Egypta. Duch také můj stane u prostřed vás, nebojtež se.7Nebo takto praví Hospodin zástupů: Po malém času, aj, já ještě jednou pohnu nebem i zemí, a mořem i suchostí.8Pohnu, pravím, všemi národy, a přijdou k Žádoucímu všechněm národům, i naplním dům tento slávou, praví Hospodin zástupů.9Méť jest stříbro a mé jest zlato, praví Hospodin zástupů.10Větší bude sláva domu tohoto posledního, než onoho prvního, praví Hospodin zástupů; nebo na tomto místě způsobím pokoj, praví Hospodin zástupů.11Dvadcátého čtvrtého dne, devátého měsíce, léta druhého Daria, stalo se slovo Hospodinovo skrze Aggea proroka, řkoucí:12Takto praví Hospodin zástupů: Vzeptej se nyní kněží na zákon, řka:13Ej, kdyby někdo nesl maso svaté v křídle sukně své, aneb dotkl by se křídlem svým chleba, neb vaření, neb vína, neb oleje, neb jakéžkoli krmě, zdali bude posvěcen? I odpověděli kněží a řekli: Nikoli.14Tedy řekl Aggeus: Jestliže někdo jsa nečistý od těla mrtvého, dotkl by se něčeho z těch věcí, bude-li nečisté? I odpověděli kněží a řekli: Nečisté bude.15Tedy odpovídaje Aggeus, řekl: Tak lid tento a tak národ tento před tváří mou, praví Hospodin, a tak všecko dílo rukou jejich, i cožkoli obětovali tam, nečisté bylo.16Nyní tedy přiložte medle srdce své od tohoto dne až do onoho, jakž přestal kladen býti kámen na kameni v domě Hospodinově,17Od toho času, když přišel někdo k hromadě dvadcíti, bylo jen deset; když přišel k kádi, aby nabral padesáte z presu, bylo jen dvadcet.18Bil jsem vás suchem a rzí, i krupobitím všecko dílo rukou vašich, však žádný z vás neobrátil se ke mně, praví Hospodin.19Přiložte již srdce své od tohoto dne až do onoho, ode dne dvadcátého čtvrtého, měsíce devátého, až do dne, v kterémž založen byl chrám Hospodinův, (přiložte srdce své).20Zdali již jest semeno v obilnici? Anobrž ani vinný kmen, ani fík, ani strom jablek zrnatých, ani strom olivový nevydal ovoce. Od tohoto dne požehnám.21Potom stalo se slovo Hospodinovo po druhé k Aggeovi, dvadcátého čtvrtého dne téhož měsíce, řkoucí:22Mluv k Zorobábelovi knížeti Judskému, řka: Já pohnu nebem i zemí,23A podvrátím stolici království, a zkazím sílu království pohanských; podvrátím, pravím, vůz i ty, kteříž na něm jezdí, a sejdou koni i jezdci jejich jeden každý od meče bratra svého. [ (Haggai 2:24) V ten den, praví Hospodin zástupů, vezmu tebe, Zorobábeli synu Salatielův, služebníče můj, praví Hospodin, a učiním tě jako pečetní prsten; nebo jsem tě vyvolil, praví Hospodin zástupů. ]
ZASLÍBENÍ O SLÁVĚ CHRÁMU - Prorok povzbuzuje budovatele chrámu zaslíbením, že nový chrám bude slavnější než první.
1 Dvacátého prvního dne sedmého měsíce stalo se slovo Hospodinovo skrze proroka Agea:2 „Řekni judskému místodržiteli Zerubábelovi, synu Šealtíelovu, a veleknězi Jóšuovi, synu Jósadakovu, a pozůstatku lidu:3 Kdo zůstal mezi vámi z těch, kteří viděli tento dům v jeho prvotní slávě? A jaký jej vidíte nyní? Není ve vašich očích jen pouhé nic?4 Buď rozhodný, Zerubábeli, je výrok Hospodinův, buď rozhodný, veleknězi Jóšuo, synu Jósadakův, buď rozhodný, všechen lide země, je výrok Hospodinův. Dejte se do díla, neboť jsem s vámi, je výrok Hospodina zástupů,5 podle slova, kterým jsem se vám zavázal, když jste vyšli z Egypta. Můj duch stojí uprostřed vás. Nebojte se!“ 6 „Toto praví Hospodin zástupů: Ještě jednou, a bude to brzy, otřesu nebem i zemí, mořem i souší.7 Otřesu všemi pronárody, a přijdou s tím nejvzácnějším, co mají; a naplním tento dům slávou, praví Hospodin zástupů.8 Mé je stříbro, mé je zlato, je výrok Hospodina zástupů.9 Sláva tohoto nového domu bude větší nežli prvního, praví Hospodin zástupů. A na tomto místě budu udílet pokoj, je výrok Hospodina zástupů.“
VÝZVA K ZAMYŠLENÍ - Prorok volá lid k svatosti života a ohlašuje mu Boží požehnání.
10 Dvacátého čtvrtého dne devátého měsíce druhého roku vlády Dareiovy stalo se slovo Hospodinovo k proroku Ageovi.11 Toto praví Hospodin zástupů: „Požádej kněze o poučení.12 ‚Kdyby někdo nesl svaté maso v cípu svého šatu a dotkl by se tím cípem chleba, kaše, vína, oleje nebo jakéhokoli jídla, bude to tím posvěceno?‘“ Kněží odpověděli: „Nikoli.“13 I řekl Ageus: „Kdyby se někdo poskvrněný mrtvolou dotkl něčeho z těchto věcí, poskvrní se to tím?“ Kněží odpověděli: „Poskvrní.“14 Ageus nato pokračoval: „Tak je tomu přede mnou s tímto lidem, s tímto pronárodem, je výrok Hospodinův, i se vším dílem jejich rukou: cokoli sem přinášejí, je poskvrněné.15 Ale vezměte si k srdci, co bude od tohoto dne dál. Dříve než byl v Hospodinově chrámě kladen kámen ke kameni,16 co se dálo? Když někdo přišel k hromadě obilí pro dvacet měr, bylo na ní jen deset. Když někdo přišel k lisu, aby nabral z kádě padesát měr, bylo v ní jen dvacet.17 Bil jsem rzí, obilnou snětí a krupobitím vás i všechno dílo vašich rukou, a přece se nikdo z vás ke mně neobrátil, je výrok Hospodinův.18 Vezměte si k srdci, co bude od tohoto dne dál, od dvacátého čtvrtého dne devátého měsíce, ode dne, kdy byl znovu založen chrám Hospodinův! Vezměte si to k srdci.19 Ačkoli ještě není zrno na sýpce a vinná réva, fíkovník, granátovník a oliva nepřinesly dosud ovoce, od tohoto dne budu žehnat.“
ZASLÍBENÍ ZERUBÁBELOVI - Hospodin zničí pohanské mocnosti a zpečetí v potomku Davidově příchod svého království.
20 Dvacátého čtvrtého dne toho měsíce stalo se slovo Hospodinovo k Ageovi ještě jednou:21 „Řekni judskému místodržiteli Zerubábelovi: Otřesu nebem i zemí.22 Podvrátím trůny všech království a zlomím sílu království pronárodů, převrátím vůz i s těmi, kteří na něm jezdí, klesnou koně i s jezdci, každý padne mečem svého bratra.23 V onen den, je výrok Hospodina zástupů, vezmu tebe, svého služebníka, Zerubábeli, synu Šealtíelův, je výrok Hospodinův, a učiním tě pečetním prstenem, neboť jsem tě vyvolil, je výrok Hospodina zástupů.“