1Žalm Davidův, když byl v Judské poušti.[1]2Ty jsi můj Bůh, tebe hledám, Bože, má duše žízní po tobě! Po tobě dychtí tělo mé jak suchá země prahnoucí po vodě.3Kéž bych tě ve svatyni znovu uviděl, tvou sílu a tvou slávu kéž bych zakoušel!4Lepší než život je láska tvá, mé rty tě proto budou opěvat.5Budu tě chválit po dobu života a ve tvém jménu ruce pozvedat.6Mou duši nasytí lahodná hostina, hlasitou písní tě slaví ústa má!7Když ležím na lůžku, na tebe pamatuji, při nočním bdění o tobě přemýšlím.8Vždycky jsi byl mou pomocí – zpívám ve stínu křídel tvých!9K tobě jsem přilnul celou svou duší, ty mě podpíráš svou pravicí.10Ti, kdo však usilují o zkázu mé duše, sami se propadnou hluboko do země.11Každý z nich zahyne ostřím meče, pokrmem šakalů stanou se!12Král se však v Bohu zaraduje, zajásá každý, kdo přísahá skrze něj, ústa lhářů až zavřou se!