1Kněží, teď slyšte toto, lide Izraele, dávej pozor, královský dome, nakloň ucho! Tento soud je veden proti vám, neboť jste v Micpě byli past, na hoře Tábor jste byli nástraha,2v Šitimu jáma hloubená. Já je však všechny potrestám,3já přece Efraima znám a Izrael se mi neschová! Teď ses, Efraime, ke smilstvu obrátil a Izrael se poskvrnil.4Svých skutků se nevzdají, aby se ke svému Bohu vrátili; duch smilstva je totiž v nich, Hospodina už neznají.5Pýcha Izraele svědčí proti nim; Izrael, Efraim, se v hříchu potácí a Juda se potácí spolu s ním.6Se svými ovcemi a kravami se za Hospodinem vydají; budou ho hledat, ale nenajdou, neboť jim zmizel daleko.7Hospodinu byli nevěrní, někomu cizímu děti zplodili; teď je to jejich novoluní pohltí i s jejich pozemky.8V Gibeji na roh zatrubte, v Rámě ať zazní polnice, na poplach v Bet-avenu[1] zakřičte: „Benjamíne, jdou na tebe!“9Efraim bude zpustošen v ten soudný den. Pro všechny kmeny Izraele oznamuji, co jisté je.10Vůdcové Judy jsou jako ti, kdo posunují mezníky;[2] svou prchlivostí je zaplavím jako povodní.11Efraim bude poroben, soudem rozdrcen, neboť si usmyslel jít za Nesmyslem.12Pro Efraima jsem jako vřed, pro dům Judy jsem kostižer!13Když Efraim poznal, jak je nemocný, a Juda uviděl svá zranění, tehdy se Efraim k Asýrii obrátil, aby se od velkokrále dočkal pomoci. Ten vás však nebude moci uzdravit, nemůže vyléčit vaše zranění!14Já totiž budu pro Efraima lvem, pro dům Judy budu lvím samcem. Já sám rozsápu je na kusy, odvleču pryč a nebude jim pomoci.15Vrátím se zpět do svého doupěte, dokud jim jejich vina nedojde a nezačnou znovu hledat mě. Tehdy pak ve svých úzkostech mě budou hledat horlivě.