1Kdo miluje svého syna, bude ho často trestat, aby se z něj nakonec mohl radovat.2Kdo syna vychovává, tomu se to vyplatí, bude na něj hrdý před svými známými.3Kdo syna vyučuje, popudí nepřátele k závisti a bude jásat mezi přáteli.4Když otec zemře, jako by žil dál – vždyť tu nechal syna, jenž se mu podobá!5V životě se radoval z jeho blízkosti, nebude se nad ním rmoutit ani ve smrti.6Svým nepřátelům tu nechá mstitele a přátelům toho, kdo projevuje vděk.7Kdo syna rozmazlí, bude obvazovat rány, při každém výkřiku se mu srdce zastaví.8Nezkrocený kůň bude jančit, syn nechaný sám sobě zdivočí.9Hýčkej dítě a bude tě strašit, hraj si s ním a pak tě zarmoutí.10Nedováděj s ním, ať kvůli němu netrpíš, ať jednou neskřípeš zuby v zoufalství.11Nedávej mu v mládí příliš volnosti a nepřehlížej jeho chyby.[1]12Ohýbej mu šíji, dokud je mladý, dej mu na zadek, dokud nedospěl. Jinak se zatvrdí, bude neposlušný a naplní ti srdce bolestí.[2]13Vychovej svého syna, dej si s ním práci, jinak tě zahanbí svou drzostí.
Zdraví a spokojenost nade vše
14Lepší je být chudý, ale zdravý a silný, než bohatý, ale nemocný.15Zdraví a síla je nade všechno zlato a svěží duch[3] nad sebevětší bohatství.16Žádné bohatství není nad tělesné zdraví, žádný požitek nad radost v srdci.17Lepší je smrt než trpký život a věčný spánek než vleklá nemoc.18Lahůdky nabízené zavřeným ústům jsou jako oběti pokládané před modlu[4].19K čemu jsou modle oběti? Nesní je přece, ani k nim nepřivoní! Stejné je to s tím, koho stíhá Hospodin:20Hledí na to vše a vzdychá, vzdychá jako eunuch, když objímá pannu.21Nepropadej zármutku a netrap sám sebe chmurami.22Radostné srdce vlévá život do žil, veselost člověku život prodlouží.23Zabav[5] svou duši a potěš srdce, zármutek zažeň daleko od sebe. Zármutek už přece zničil mnohé a není z něj žádný užitek.24Závist a hněv zkracují život, předčasně se stárne kvůli starostem.[6]25Spokojené srdce přidává chuti, takový člověk se dobře nají.
1Kdo miluje svého syna, má na něho stále připraveny důtky, aby z něj měl nakonec radost. 2Kdo kárá svého syna, bude mít z něho prospěch a mezi známými se jím bude chlubit. 3Kdo učí svého syna, vzbuzuje závist nepřítele, ale před přáteli se bude z něho veselit. 4Skonal-li jeho otec, jako by nezemřel; vždyť po sobě zanechal sobě podobného. 5Za svého života ho viděl a radoval se, při svém skonu neměl zármutek. 6Zanechal po sobě toho, kdo vykoná pomstu nad nepřáteli a splatí dobrodiní přátelům. 7Kdo hýčká syna, bude si ovazovat rány, a jeho nitro zachvátí děs, kdykoli syn vykřikne. 8Nezkrocený kůň se stane neovladatelným, syn ponechaný sobě stane se tvrdohlavým. 9Mazli se s dítětem a nažene ti strach, hrej si s ním a způsobí ti zármutek. 10Nesměj se se synem, abys s ním neměl trápení a nakonec neskřípal zuby. 11Nedávej mu v mládí volnost 12a bij ho přes boky, dokud je nedospělý, aby se nestal neovladatelným a neposlušným. 13Vychovávej svého syna a pracuj na něm, abys nepřišel k úrazu pro jeho hanebnost.
Zdraví a radost
14Lepší je zdravý a zdatný chudák než boháč trápený neduhy těla. 15Zdraví a svěžest je lepší než všechno zlato a statné tělo lepší než nezměrný blahobyt. 16Není lepšího bohatství nad zdraví těla, ani potěšení nad radost srdce. 17Lepší je smrt než trpký život a věčný odpočinek než trvalá nemoc. 18Dobroty předložené před uzavřená ústa jsou jako pokrmy kladené na hrob. 19Co je platná oběť modle? Vždyť nemůže jíst a nemá čich. Tak je to s tím, kdo je nemocemi stíhán od Hospodina. 20Dívá se na dobroty a vzdychá, jako si posteskne kleštěnec, když objímá pannu. 21Nepoddávej se zármutku a netýrej se starostmi. 22Radost srdce je život člověka, veselí prodlužuje věk. 23Dopřávej si a potěš tak své srdce, daleko od sebe zapuď zármutek. Vždyť zármutek mnohé zahubil a žádný užitek z něho není. 24Závist a hněv ubírají dny a starost přivádí předčasně stáří. 25Rozjasněnému srdci dobře chutná, může plně vychutnat to, co jí.