od Biblion1Kdo ctí Hospodina, ten to dokáže, kdo plní Zákon, moudrost nalezne.2Ona mu vyjde vstříc jako matka, přijme ho jako panenská nevěsta.3Chlebem rozumnosti ho nakrmí, napojí ho vodou moudrosti.4Opře se o ni a nezakolísá, spolehne na ni a nebude zahanben.5Ona ho vyvýší nad jeho druhy, uprostřed shromáždění mu ústa otevře.6Přinese mu potěšení a korunu radosti, věčný věhlas mu dá jako dědictví.7Hňupové ji ale nenajdou, hříšníci si jí ani nevšimnou.8Od pýchy je k ní totiž daleko, lháři si na ni ani nevzpomenou.9Ústům hříšníka chvála nesluší, Hospodin ji tam nevložil.10Chvála se přece má vzdávat s moudrostí – pak ji doprovodí sám Hospodin.
Lidská svoboda a zodpovědnost
11Neříkej: „Za mé pochybení může Hospodin,“ on přece nedělá, co se mu hnusí!12Neříkej: „Svedl mě na scestí,“ vždyť na co by mu byl hříšník!13Hospodinu se hnusí každá ohavnost a nelíbí se ani jeho ctitelům.14On na počátku stvořil člověka a nechal na něm, ať se rozhoduje za sebe.15Budeš-li chtít, dodržuj přikázání – věrnost záleží na dobré vůli.16Oheň a vodu položil před tebe – vztáhni ruku po tom, co si vybereš.17Život a smrt leží před člověkem – v čem najde zalíbení, to dostane!18Hospodinova moudrost je veliká, on je mocný vládce a vidí vše.19Jeho oči hledí na ty, kdo jej ctí, on rozpozná každý lidský skutek.20Nikomu nepřikázal, ať je bezbožný, a nikomu neschválil, ať hřeší.
1Kdo se bojí Hospodina, bude toto vše dělat; kdo se přidrží Zákona, získá moudrost. 2Ona mu vyjde vstříc jako matka, přijme ho jako mladá nevěsta. 3Nasytí ho chlebem rozumnosti a napojí vodou moudrosti. 4Opře se o ni a nezakolísá, spolehne na ni a nedojde pohanění. 5Vyvýší jej nad jeho bližní a uprostřed shromáždění otevře mu ústa. 6Rozjasní se veselím a ověnčí se jásotem a jako dědictví obdrží věčné jméno. 7Ale lidé nerozumní moudrost nezískají a hříšníci ji ani nespatří. 8Ona je daleko od pýchy a lháři na ni nevzpomenou. 9Chvalozpěv nepatří do úst hříšníka, protože nepochází od Hospodina. 10Jen v moudrosti může zaznět chvalozpěv a Hospodin jej bude provázet úspěchem. 11Neříkej: „Hospodin zavinil, že jsem odpadl,“ on přece nedělá to, co nenávidí. 12Neříkej: „On mne zavedl na scestí,“ hříšníka přece nepotřebuje. 13Hospodin má v nenávisti každou ohavnost, a nemají ji v lásce ani ti, kdo se ho bojí. 14On sám na počátku stvořil člověka a ponechal mu možnost vlastního rozhodování. 15Chceš-li, můžeš plnit přikázání a zachovávat věrnost podle libosti. 16Vodu i oheň položil před tebe, vztáhni svou ruku, po čem chceš. 17Před člověkem je život i smrt a bude mu dáno, co si vybere. 18Neboť nesmírná je moudrost Hospodinova, je silný svou mocí a vidí všechno. 19Jeho oči bdí nad těmi, kdo se ho bojí, žádný lidský skutek mu neunikne. 20Nikomu nenařídil jednat svévolně ani nedal nikomu povolení hřešit.