Váš prohlížeč je zastaralý. Pokud je ERF Bibleserver velmi pomalý, aktualizujte prosím svůj prohlížeč.

Přihlásit se
... a používejte všechny funkce!

  • Čtěte ji1. Mose 3
  • Poznámky
  • Štítky
  • Lajky
  • Historie
  • Slovníky
  • Plán četby
  • Grafika
  • Video
  • Zvláštní příležitosti
  • Přispět
  • Blog
  • Zpravodaj
  • Partner
  • Nápověda
  • Kontakt
  • Alexa Skill
  • Pro webmastery
  • Zásady ochrany osobních údajů
  • Accessibility Statement
  • Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR)
  • Tiráž
  • Language: čeština
© 2025 ERF
Přihlaste se zdarma

Matouš 17

Bible, překlad 21. století

od Biblion

Ježíš, Mojžíš a Eliáš

1 Po šesti dnech Ježíš k sobě vzal Petra, Jakuba a jeho bratra Jana, vyvedl je o samotě na vysokou horu 2 a proměnil se před nimi. Jeho tvář zazářila jako slunce a jeho šaty zbělely jako světlo. 3 A hle, uviděli Mojžíše a Eliáše, jak s ním rozmlouvají. 4 Petr na to Ježíšovi řekl: „Pane, dobře, že jsme tu! Jestli chceš, uděláme tu tři stánky – jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi.“ 5 Než to dořekl, náhle je zahalil zářící oblak. Vtom se z oblaku ozval hlas: „Toto je můj milovaný Syn, kterého jsem si oblíbil.[1] Jeho poslouchejte.“ 6 Když to učedníci uslyšeli, padli na tvář a hrozně se báli. 7 Ježíš přistoupil a dotkl se jich se slovy: „Vstaňte, nebojte se.“ 8 A když zvedli oči, neviděli už nikoho než samotného Ježíše. 9 Cestou zpět z hory jim Ježíš přikázal: „Nikomu o tom vidění neříkejte, dokud Syn člověka nevstane z mrtvých.“ 10 Učedníci se ho zeptali: „Proč tedy znalci Písma říkají, že nejdříve musí přijít Eliáš?“ 11 „Jistě, ‚přijde Eliáš a všechno napraví.‘“[2] odpověděl Ježíš. 12 „Já vám však říkám, že Eliáš už přišel, ale oni ho nepoznali a udělali s ním, co chtěli. Totéž od nich vytrpí i Syn člověka.“ 13 Tehdy učedníci pochopili, že jim to řekl o Janu Křtiteli. 

Víra přenáší hory

14 A když přišli k zástupu, přistoupil k němu jeden člověk, padl před ním na kolena 15 a řekl: „Pane, smiluj se nad mým synem. Má padoucnici a hrozně tím trpí. Často padá do ohně anebo do vody. 16 Přivedl jsem ho ke tvým učedníkům, ale nemohli ho uzdravit.“ 17 „Vy nevěřící a zvrácené pokolení!“ zvolal Ježíš. „Jak dlouho ještě budu s vámi? Jak dlouho vás budu snášet? Přiveďte mi ho sem.“ 18 Ježíš pak tomu démonovi pohrozil a on vyšel a chlapec byl v tu chvíli uzdraven. 19 Učedníci později přišli za Ježíšem a v soukromí se ho zeptali: „Proč jsme ho my nemohli vyhnat?“ 20 [21] „Kvůli své malověrnosti,“ odpověděl jim. „Amen, říkám vám, budete-li mít víru jako zrnko hořčice, řeknete téhle hoře: ‚Přejdi odsud tam,‘ a ona přejde a nic pro vás nebude nemožné.“[3] 

Synové jsou svobodní

22 Ještě když se zdržovali v Galileji, Ježíš jim řekl: „Syn člověka bude vydán do lidských rukou. 23 Zabijí ho, ale třetího dne bude vzkříšen.“ Učedníci z toho byli zdrceni. 24 Jakmile přišli do Kafarnaum, přistoupili k Petrovi výběrčí chrámové daně.[4] „Váš učitel neplatí daně?“ ptali se. 25 „Ale ano,“ odpověděl Petr. Když pak přišel domů, Ježíš ho předešel otázkou: „Co myslíš, Šimone, od koho vybírají pozemští králové daně a poplatky? Od vlastních synů, anebo od cizích?“ 26 „Od cizích,“ odpověděl Petr. „Synové jsou tedy svobodní!“ řekl mu Ježíš. 27 „Ale abychom je neurazili, jdi k jezeru a nahoď udici. V ústech první chycené ryby najdeš peníz.[5] Ten vezmi a dej jim ho za mě i za sebe.“ 

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s.
Version 2020.2.28

Matouš 17

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

— Proměnění na hoře

1  Po šesti dnech vzal s sebou Ježíš Petra, Jakuba a jeho bratra Jana a vyvedl je na vysokou horu, kde byli sami. 2  A byl proměněn před jejich očima; jeho tvář zářila jako slunce a jeho šat byl oslnivě bílý. 3  A hle, zjevil se jim Mojžíš a Eliáš, jak s ním rozmlouvají. 4  Nato promluvil Petr a řekl Ježíšovi: „Pane, je dobré, že jsme zde; chceš-li, udělám tu tři stany, jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi.“ 5  Ještě nedomluvil, a hle, světlý oblak je zastínil a z oblaku promluvil hlas: „To jest můj milovaný Syn, kterého jsem si vyvolil; toho poslouchejte.“ 6  Když to učedníci uslyšeli, padli tváří k zemi a velmi se báli. 7  Ale Ježíš přistoupil, dotkl se jich a řekl: „Vstaňte a nebojte se.“ 8  Oni pozvedli oči a neviděli už nikoho jiného než Ježíše samotného.  9  Když sestupovali z hory, přikázal jim Ježíš: „Nikomu o tom vidění neříkejte, dokud Syn člověka nebude vzkříšen z mrtvých.“ 10  Učedníci se ho ptali: „Jak to, že říkají zákoníci, že napřed musí přijít Eliáš?“ 11  On jim odpověděl: „Ano, Eliáš přijde a obnoví všecko. 12  Avšak pravím vám, že Eliáš již přišel, ale nepoznali ho a udělali s ním, co se jim zlíbilo; tak i Syn člověka bude od nich trpět.“ 13  Tehdy učedníci pochopili, že mluvil o Janu Křtiteli.  

— Uzdravení posedlého chlapce

14  Když přišli k zástupu, přistoupil k němu jeden člověk a na kolenou prosil: 15  „Pane, smiluj se nad mým synem, neboť je náměsíčný a je na tom zle: často padá do ohně a často do vody. 16  A přivedl jsem ho k tvým učedníkům, ale nemohli ho uzdravit.“ 17  Ježíš odpověděl: „Pokolení nevěřící a zvrácené, jak dlouho ještě budu s vámi? Jak dlouho vás mám ještě snášet? Přiveďte mi ho sem!“ 18  Ježíš mu pohrozil, a zlý duch z něho vyšel; a od té chvíle byl chlapec zdráv.  19  Když byli učedníci s Ježíšem sami, přistoupili k němu a řekli: „Proč jsme ho nemohli vyhnat my?“ 20  On jim řekl: „Pro vaši malověrnost! Amen, pravím vám, budete-li mít víru jako zrnko hořčice, řeknete této hoře: ‚Přejdi odtud tam‘, a přejde; a nic vám nebude nemožné.  21  Takový duch nevyjde jinak než modlitbou a postem.“  

— Druhá předpověď utrpení

22  Když byli spolu v Galileji, řekl jim Ježíš: „Syn člověka bude vydán do rukou lidí; 23  zabijí ho, a třetí den bude vzkříšen.“ Velice se zarmoutili.  

— Chrámová daň

24  Když přišli do Kafarnaum, přistoupili k Petrovi výběrčí chrámové daně a řekli: „Váš Mistr neplatí chrámovou daň?“ 25  On řekl: „Platí!“ Když přišel domů, ještě než promluvil, řekl mu Ježíš: „Co myslíš, Šimone, od koho vybírají pozemští králové poplatky a daně? Od svých synů nebo od cizích lidí?“ 26  Když odpověděl: „Od cizích“, pravil mu Ježíš: „Synové jsou tedy svobodni. 27  Ale abychom je nepohoršili, jdi k moři a hoď udici; vytáhni rybu, která se první chytí, otevři jí ústa a najdeš peníz; ten vezmi a dej jim za mne i za sebe.“  

© 2001 Česká biblická společnost