1Celé jejich shromáždění vstalo a odvedli ho k Pilátovi.2Začali ho obviňovat: „Zjistili jsme, že tento muž rozvrací náš národ. Je proti odvádění daní císaři a nazývá se králem, Mesiášem.“3Pilát se ho zeptal: „Tak ty jsi židovský král?“ „Sám to říkáš,“ odpověděl Ježíš.4Nato Pilát řekl vrchním kněžím a zástupům: „Podle mě je ten člověk nevinný.“5Oni však naléhali: „Bouří lid! Učí po celém Judsku! Začal v Galileji a došel až sem!“6Jakmile to Pilát uslyšel, zeptal se: „Takže ten člověk je Galilejec?“7A když se dozvěděl, že je z Herodova panství, poslal ho k Herodovi, který v těch dnech také pobýval v Jeruzalémě.
Před Herodem
8Když Herodes uviděl Ježíše, měl velikou radost. Už dávno se s ním toužil setkat, neboť o něm hodně slyšel, a těšil se, že ho uvidí udělat nějaký zázrak.9Kladl mu spoustu otázek, ale Ježíš mu vůbec neodpovídal.10Stáli tam však vrchní kněží a znalci Písma a usilovně ho obviňovali.11A tak jím Herodes se svými vojáky pohrdl. Když se mu dost naposmíval, oblékl ho do skvostného roucha a poslal ho zpátky k Pilátovi.12Toho dne se Herodes s Pilátem spřátelili; předtím totiž k sobě chovali nenávist.
Ukřižuj ho!
13Pilát svolal vrchní kněze, přední muže i lid14a řekl jim: „Přivedli jste mi tohoto člověka jako rozvraceče lidu. Hle, vyslechl jsem ho před vámi a neshledal jsem jej vinným v žádném bodě vaší obžaloby.15Dokonce ani Herodes ne, neboť jsem vás poslal k němu. Nespáchal nic, za co by zasloužil smrt.16[17] Dám ho zbičovat a propustím ho.“[1]18Všechen dav ale začal křičet: „Pryč s ním! Propusť nám Barabáše!“19(Ten byl uvězněn za nějakou vzpouru ve městě a za vraždu.)20Pilát k nim znovu promluvil, protože chtěl Ježíše propustit.21Oni ale křičeli: „Ukřižuj, ukřižuj ho!“22Promluvil k nim tedy potřetí: „Ale co udělal zlého? Nezjistil jsem u něj nic, za co by zasloužil smrt. Dám ho zbičovat a propustím ho!“23Oni však naléhali a s velikým křikem se dožadovali, aby byl ukřižován. Jejich hlasy stále sílily,24až se Pilát rozhodl jejich žádosti vyhovět.25Toho, který byl uvězněn za vzpouru a vraždu, propustil, jak žádali, ale Ježíše na jejich přání vydal na smrt.
Cesta k popravišti
26Když ho odváděli, chytili jistého Šimona Kyrénského, který se vracel z pole, a naložili mu kříž, aby ho nesl za Ježíšem.27Šlo za ním veliké množství lidu i mnoho žen, které nad ním plakaly a naříkaly.28Ježíš se k nim obrátil: „Dcery jeruzalémské, neplačte nade mnou, ale nad sebou a nad svými dětmi.29Hle, přicházejí dny, kdy lidé řeknou: ‚Blaze neplodným, jejichž lůna nerodila a jejichž prsy nekojily!‘30Tehdy řeknou horám: ‚Padněte na nás,‘ a kopcům: ‚Skryjte nás!‘[2]31Když se toto děje se zeleným stromem, co se stane se suchým?“
Golgota
32K popravě s ním vedli ještě další dva muže, zločince.33Když přišli na místo zvané Lebka, ukřižovali ho tam, i ty zločince – jednoho po pravici a druhého po levici.34Ježíš tehdy řekl: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co dělají!“[3] Vojáci zatím losovali o jeho šaty.[4]35Lid stál a díval se. Kromě jiných se mu vysmívali také vůdcové: „Jiné zachránil, tak ať zachrání sám sebe, když je to Mesiáš, ten Boží Vyvolený!“36Vojáci se mu posmívali také. Přistupovali, nabízeli mu ocet37a říkali: „Zachraň se, jestli jsi židovský král!“38Visel nad ním totiž nápis: TOTO JE JEŽÍŠ, ŽIDOVSKÝ KRÁL.39Jeden ze zločinců, kteří tam viseli, se mu vysmíval: „Když jsi Mesiáš, zachraň sebe i nás!“40Ten druhý ho však okřikl: „To se ani Boha nebojíš? Máš stejný trest jako on,41ale my dostáváme spravedlivou odplatu za své skutky, kdežto tenhle nic zlého neudělal!“42Potom řekl Ježíšovi: „Vzpomeň si na mě, až přijdeš do svého království.“43Ježíš mu odpověděl: „Amen, říkám ti, dnes budeš se mnou v ráji.“44Okolo poledne se po celé zemi setmělo až do tří hodin odpoledne.45Slunce se zatmělo a chrámová opona se roztrhla vpůli.46Ježíš hlasitě zvolal: „Otče, do tvých rukou svěřuji svého ducha!“[5] Po těch slovech vydechl naposled.47Když setník uviděl, co se stalo, vzdal slávu Bohu a řekl: „Ten člověk byl jistě spravedlivý!“48Všichni v zástupu, který se sešel k té podívané, se při pohledu na to, co se stalo, bili do prsou a odcházeli pryč.49Všichni jeho přátelé, i ženy, které ho doprovázely z Galileje, stáli opodál a všechno to viděli.
Hrob ve skále
50Jeden člen Rady, dobrý a spravedlivý muž jménem Josef,51nesouhlasil s Radou a jejím činem. Byl z judského města Arimatie a také očekával Boží království.52Šel za Pilátem a vyžádal si Ježíšovo tělo.53Sňal je, zavinul do plátna a pochoval ho do vytesané hrobky, do níž ještě nebyl nikdo pochován.54Byl den příprav a blížil se začátek soboty.55Přidaly se k němu i ženy, které s Ježíšem přišly z Galileje. Viděly hrob i to, jak bylo tělo pochováno.56Vrátily se domů a připravily vonné oleje a masti. V sobotu ovšem zachovaly přikázání o odpočinku.
1 Tu povstalo celé shromáždění a odvedli ho k Pilátovi.2 Vznesli proti němu žalobu: „Podle našeho zjištění rozvrací tento člověk náš národ, brání odvádět císaři daně a prohlašuje se za Mesiáše krále.“3 Pilát mu položil otázku: „Ty jsi král Židů?“ On mu odpověděl: „Ty sám to říkáš.“4 Pilát řekl velekněžím a zástupům: „Já na tomto člověku žádnou vinu neshledávám.“5 Ale oni na něj naléhali: „Svým učením pobuřuje lid po celém Judsku; začal v Galileji a přišel až sem.“6 Jakmile to Pilát uslyšel, otázal se, zda je ten člověk z Galileje.7 Když se dověděl, že podléhá Herodově pravomoci, poslal ho k němu, protože Herodes byl právě v těch dnech také v Jeruzalémě.8 Když Herodes Ježíše spatřil, velmi se zaradoval; už dávno si ho totiž přál vidět, poněvadž o něm mnoho slyšel, a doufal, že uvidí, jak dělá nějaký zázrak.9 Kladl mu mnoho otázek, ale on mu na nic neodpovídal.10 Byli přítomni i velekněží a zákoníci a neústupně na něj žalovali.11 Tu se od něho Herodes se svými vojáky pohrdavě odvrátil, vysmál se mu, dal ho obléci ve slavnostní šat a poslal ho zase k Pilátovi.12 Toho dne se Herodes a Pilát stali přáteli; předtím totiž bylo mezi nimi nepřátelství. 13 Pilát svolal velekněze, členy rady i lid14 a řekl jim: „Přivedli jste přede mne tohoto člověka, že pobuřuje lid; já jsem ho, jak vidíte, před vámi vyslechl a neshledal jsem na něm nic, z čeho jej obviňujete.15 Ani Herodes ne; vždyť nám ho poslal zpět. Je zřejmé, že nespáchal nic, proč by zasluhoval smrt.16 Dám ho na místě potrestat a pak ho propustím.“17 Musel jim totiž o svátcích propustit vždy jednoho člověka. 18 Ale oni všichni najednou křičeli: „Pryč s ním! Propusť nám Barabáše!“19 To byl člověk, kterého uvrhli do vězení pro jakousi vzpouru ve městě a vraždu.20 Tu k nim Pilát znovu promluvil, neboť chtěl Ježíše propustit.21 Avšak oni křičeli: „Na kříž, na kříž s ním!“22 Promluvil k nim potřetí: „Čeho se vlastně dopustil? Neshledal jsem na něm nic, proč by měl zemřít. Dám ho zbičovat a pak ho propustím.“23 Ale oni na něm s velkým křikem vymáhali, aby ho dal ukřižovat; a jejich křik se stále stupňoval.24 A tak se Pilát rozhodl jim vyhovět.25 Propustil toho, který byl vsazen do vězení pro vzpouru a vraždu a o kterého žádali; Ježíše vydal, aby se s ním stalo, co chtěli.
— Ukřižování
26 Když jej odváděli, zastavili nějakého Šimona z Kyrény, který šel z pole, a vložili na něho kříž, aby jej nesl za Ježíšem.27 Za ním šel veliký zástup lidu; ženy nad ním naříkaly a oplakávaly ho.28 Ježíš se k nim obrátil a řekl: „Dcery jeruzalémské, nade mnou neplačte! Plačte nad sebou a nad svými dětmi;29 hle, přicházejí dny, kdy budou říkat: ‚Blaze neplodným, blaze těm, které nikdy nerodily a nekojily!‘30 Tehdy ‚řeknou horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikryjte nás!‘31 Neboť děje-li se toto se zeleným stromem, co se stane se suchým?“ 32 Spolu s ním byli vedeni na smrt ještě dva zločinci.33 Když přišli na místo, které se nazývá Lebka, ukřižovali jej i ty zločince, jednoho po jeho pravici a druhého po levici.34 Ježíš řekl: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí.“ O jeho šaty se rozdělili losem.35 Lid stál a díval se. Členové rady se mu vysmívali a říkali: „Jiné zachránil, ať zachrání sám sebe, je-li Mesiáš, ten vyvolený Boží.“36 Posmívali se mu i vojáci; chodili k němu, podávali mu ocet37 a říkali: „Když jsi židovský král, zachraň sám sebe.“38 Nad ním byl nápis: „Toto je král Židů.“ 39 Jeden z těch zločinců, kteří viseli na kříži, se mu rouhal: „To jsi Mesiáš? Zachraň sebe i nás!“40 Tu ho ten druhý okřikl: „Ty se ani Boha nebojíš? Vždyť jsi sám odsouzen k stejnému trestu.41 A my jsme odsouzeni spravedlivě, dostáváme zaslouženou odplatu, ale on nic zlého neudělal.“42 A řekl: „Ježíši, pamatuj na mne, až přijdeš do svého království.“43 Ježíš mu odpověděl: „Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji.“
— Ježíšova smrt
44 Bylo už kolem poledne; tu nastala tma po celé zemi až do tří hodin, protože se zatmělo slunce.45 Chrámová opona se roztrhla vpůli.46 A Ježíš zvolal mocným hlasem: „Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha.“ Po těch slovech skonal.47 Když setník viděl, co se stalo, velebil Boha a řekl: „Tento člověk byl vskutku spravedlivý.“48 A ti, kdo se v celých zástupech sešli na tu podívanou, když viděli, co se stalo, odcházeli bijíce se do prsou.49 Všichni jeho přátelé stáli opodál, i ženy, které Ježíše doprovázely z Galileje a všechno to viděly.
— Pohřeb Ježíšův
50 Členem židovské rady byl muž jménem Josef, člověk dobrý a spravedlivý,51 který nesouhlasil s jejich rozhodnutím a činem. Pocházel z židovského města Arimatie a patřil k těm, kdo očekávali království Boží.52 Ten přišel k Pilátovi a požádal ho o Ježíšovo tělo;53 sňal je z kříže, zavinul do plátna a položil do hrobu, vytesaného ve skále, kde ještě nikdo nebyl pochován.54 Byl pátek a začínala sobota. 55 Ženy, které přišly s Ježíšem z Galileje, šly za ním; viděly hrob i to, jak bylo tělo pochováno.56 Potom se vrátily, aby připravily vonné masti a oleje. Ale v sobotu zachovaly podle přikázání sváteční klid.