1Potom hlasitě zvolal: „Přistupte vy, kdo ztrestáte město! Každý přineste svou zhoubnou zbraň!“2A hle – od Horní brány, obrácené na sever, přišlo šest mužů, každý s ničivou zbraní v ruce, a s nimi jeden v plátěném rouchu a s písařským náčiním po boku. Přišli a stanuli u bronzového oltáře.3Sláva Boha Izraele se zatím zvedla ze svého místa nad cheruby[1] a přenesla se k prahu chrámu. Tehdy zavolal onoho muže oděného plátnem a s písařským náčiním po boku.4„Projdi to město, projdi Jeruzalém,“ řekl mu Hospodin, „a označ znamením na čele ty, kteří sténají a naříkají nad všemi ohavnostmi, které se ve městě páchají.“5Potom jsem ho slyšel říci těm ostatním: „Projděte městem za ním a bijte! Nemějte slitování, nešetřete je.6Staré i mladé, dívky, ženy i děti – všechny pobijte! K žádnému z těch, kdo nesou ono znamení, se ale nepřibližujte. Začněte od mé svatyně.“ Začali tedy od stařešinů před chrámem.7„Poskvrňte chrám!“ řekl jim. „Naplňte nádvoří mrtvolami. Jděte!“ A tak vyšli do města a pobíjeli.8Zatímco pobíjeli, zůstal jsem sám. Padl jsem na tvář a úpěl: „Ach ne, Hospodine, Pane můj! To chceš vyhubit celý pozůstatek Izraele, že vyléváš na Jeruzalém svůj hněv?“9Tehdy mi řekl: „Vina domu Izraele a Judy je veliká, příliš veliká. Země je plná krve a ve městě samá zvrácenost. Říkají si totiž: ‚Hospodin zemi opustil. Hospodin to nevidí.‘10Proto se neslituji a nebudu je šetřit. Obrátím jim jejich cesty na hlavy.“11A hle – ten muž oděný plátnem a s psacím náčiním po boku se vrátil se zprávou: „Provedl jsem, cos mi přikázal.“
— Trest začne od chrámu - Vidění muže v lněném šatě. Hospodinovi věrní jsou na čele označeni znamením, ostatní propadají záhubě.
1 I zavolal na mne mocným hlasem: „Blíží se ti, kteří budou trestat město; každý se svou zkázonosnou zbraní v ruce.“2 A hle, šest mužů přichází cestou od Horní brány, obrácené k severu, každý se svou ničivou zbraní v ruce. Jeden z nich je oděn lněným šatem a má na bedrech písařský kalamář. Když přišli, postavili se u bronzového oltáře.3 Tu se přenesla sláva Boha Izraele z cheruba, na němž spočívala, k prahu domu. Hospodin zavolal muže oděného lněným šatem, který měl na bedrech písařský kalamář,4 a poručil mu: „Projdi středem města, středem Jeruzaléma, a označ znamením na čele muže, kteří vzdychají a sténají nad všemi ohavnostmi, které se v něm páchají.“5 A slyšel jsem, jak ostatním poručil: „Procházejte městem za ním a bijte bez lítosti a bez soucitu.6 Starce, mladíka, pannu, děti i ženy zabíjejte, šiřte zkázu. Nepřistupujte však k nikomu z těch, na nichž je znamení. Začněte od mé svatyně!“ I začali od starších, kteří byli před domem.7 Nařídil jim: „Poskvrňte dům, naplňte nádvoří skolenými; jděte!“ I vyšli do města a pobíjeli.8 Když je pobíjeli a já zůstal sám, padl jsem na tvář a úpěl: „Běda, Panovníku Hospodine, chceš uvést zkázu na celý pozůstatek Izraele, že vyléváš na Jeruzalém své rozhořčení?“9 Řekl mi: „Nepravost domu izraelského i judského je nesmírně veliká. Země je plná prolité krve a město je plné křivd. Vždyť řekli: ‚Hospodin zemi opustil, Hospodin nic nevidí.‘10 Proto mi jich nebude líto a nebudu znát soucit. Jejich cestu obrátím na jejich hlavu.“11 A hle, muž oděný lněným šatem, s kalamářem na bedrech, podal zprávu: „Provedl jsem, co jsi mi přikázal.“