1Když ale Rechoboám pevně uchopil královskou moc a stal se silným, opustil Hospodinův zákon a celý Izrael[1] ho následoval.2Protože zradili Hospodina, v pátém roce Rechoboámova kralování vytáhl proti Jeruzalému egyptský vládce Šišak.3Měl 1200 vozů, 60 000 jezdců a nesčíslné vojsko, které s ním táhlo z Egypta: Libyjci, Sukité a Habešané.4Dobyl opevněná města v Judsku a pronikl až k Jeruzalému.5Rechoboáma i judské velitele, kteří se před Šišakem stáhli do Jeruzaléma, navštívil prorok Šemajáš a oznámil jim: „Tak praví Hospodin: Vy jste zanechali mě, i já tedy zanechávám vás v rukou Šišakových.“6Izraelští vůdcové i král se tehdy pokořili a řekli: „Hospodin je spravedlivý!“7Hospodin viděl, že se pokořili. Šemajáš proto dostal slovo Hospodinovo: „Pokořili se, a tak je nezničím. Nevyliji skrze Šišaka svůj hněv na Jeruzalém, nechám je o vlásek uniknout.8Stanou se ale jeho služebníky, aby poznali, jaké je to sloužit mně a jaké sloužit královstvím světa.“9Egyptský vládce Šišak potom přitáhl k Jeruzalému a pobral poklady Hospodinova chrámu i poklady královského paláce. Vzal všechno; vzal i všechny zlaté štíty, které zhotovil Šalomoun.10Místo nich potom král Rechoboám zhotovil bronzové štíty a svěřil je velitelům stráže, která hlídala vchod do královského paláce.11Kdykoli král chodíval do Hospodinova chrámu, šly s ním stráže, vynášely ty štíty a pak je opět vracely do strážní komory.12Protože se však pokořil, Hospodinův hněv se od něj odvrátil a nezničil je úplně. V Judsku se totiž našlo i leccos dobrého.13Král Rechoboám vládl v Jeruzalémě pevnou rukou. Stal se králem v jedenačtyřiceti letech a sedmnáct let kraloval v Jeruzalémě, ve městě, které Hospodin vyvolil ze všech izraelských kmenů, aby tam zůstávalo jeho jméno. Rechoboámova matka, Amonka, se jmenovala Naama.14Jednal zle a nijak netoužil hledat Hospodina.15Rechoboámovy skutky jsou, jak známo, od počátku až do konce sepsány spolu s rodokmeny ve Slovech proroka Šemajáše a vidoucího[2] Ida. Mezi Rechoboámem a Jeroboámem trvala neustálá válka.16Rechoboám pak ulehl ke svým otcům a byl pochován ve Městě Davidově. Na jeho místě začal kralovat jeho syn Abiáš.
— Vpád Šíšakův - Egyptský král Šíšak vpadá do Judska a vyplení dům Hospodinův i dům královský.
1 Když se Rechabeámovo království upevnilo a utvrdilo, opustil Hospodinův zákon a celý Izrael s ním. 2 V pátém roce vlády krále Rechabeáma vytáhl Šíšak, král egyptský, proti Jeruzalému, protože se zpronevěřili Hospodinu,3 s tisícem a dvěma sty vozů a se šedesáti tisíci jezdců. Lid, který s ním přišel z Egypta, Lúbijce, Sukejce a Kúšijce, nebylo možno spočítat.4 Dobyl opevněná města, která byla v Judsku, a přitáhl až k Jeruzalému. 5 Tu přišel prorok Šemajáš k Rechabeámovi a judským velitelům, kteří se před Šíšakem stáhli do Jeruzaléma. Řekl jim: „Toto praví Hospodin: ‚Vy jste opustili mne a já teď opouštím vás a ponechám vás v moci Šíšakově.‘“6 Izraelští velitelé i král se pokořili a řekli: „Hospodin je spravedlivý.“7 Když Hospodin viděl, že se pokořili, stalo se slovo Hospodinovo k Šemajášovi: „Pokořili se, neuvedu na ně zkázu, ale dám jim brzy možnost úniku; mé rozhořčení na Jeruzalém nebude vylito skrze Šíšaka.8 Stanou se však jeho otroky, aby poznali, co znamená sloužit mně a co otročit královstvím zemí.“ 9 Šíšak, král egyptský, vytáhl proti Jeruzalému a pobral poklady domu Hospodinova i poklady domu královského; pobral všechno. Pobral i zlaté štíty, které pořídil Šalomoun.10 Místo nich pořídil král Rechabeám štíty bronzové a svěřil je velitelům běžců, kteří střežili vchod do královského domu.11 Kdykoli král vcházel do Hospodinova domu, přicházeli běžci a přinášeli je a zase je odnášeli do místnosti pro běžce.12 Že se tak pokořil, Hospodinův hněv se od něho odvrátil a nezničil ho úplně, neboť i v Judsku bylo leccos dobrého.
— Konec vlády Rechabeámovy - Rechabeám se nedržel cele Hospodina.
13 Král Rechabeám pevně vládl v Jeruzalémě. Bylo mu jedenačtyřicet let, když začal kralovat, a kraloval sedmnáct let v Jeruzalémě, v městě, které Hospodin vyvolil ze všech izraelských kmenů, aby tam spočinulo jeho jméno. Jeho matka se jmenovala Naama; byla to Amónka.14 Dopouštěl se toho, co je zlé, neboť se nedotazoval Hospodina upřímným srdcem. 15 O příbězích Rechabeámových, prvních i posledních, se píše, jak známo, v příbězích proroka Šemajáše a vidoucího Ida, kde se uvádí rodokmen. Mezi Rechabeámem a Jarobeámem byly po všechna ta léta války.16 I ulehl Rechabeám ke svým otcům a byl pohřben v Městě Davidově. Po něm se stal králem jeho syn Abijáš.