1Menaše se stal králem ve dvanácti letech a kraloval v Jeruzalémě padesát pět let. Jeho matka se jmenovala Chefciba.2Páchal, co je v Hospodinových očích zlé, podle ohavných způsobů těch národů, které Hospodin vyhnal před syny Izraele.3Znovu vystavěl obětní výšiny, které jeho otec Ezechiáš zničil. Postavil také oltáře Baalovi a vztyčil Ašeřin kůl, jako to dělal izraelský král Achab. Klaněl se všem nebeským zástupům a sloužil jim.4Nastavěl oltáře v Hospodinově chrámu, o kterém Hospodin prohlásil: „Svému jménu dám spočinout v Jeruzalémě.“5Na obou nádvořích Hospodinova chrámu nastavěl oltáře všem nebeským zástupům.6Dokonce provedl vlastního syna ohněm. Věštil, čaroval, zabýval se jasnovidectvím a vyvolával mrtvé. Napáchal v Hospodinových očích spoustu zla a popouzel ho k hněvu.7Nechal vyrobit modlu Ašery a vztyčil ji v chrámu, o kterém Hospodin Davidovi a jeho synu Šalomounovi řekl: „V tomto domě, v Jeruzalémě, který jsem vyvolil ze všech kmenů Izraele, dám navždy spočinout svému jménu.8Bude-li se Izrael pečlivě řídit vším, co jsem jim přikázal, a plnit celý Zákon, který jim svěřil můj služebník Mojžíš, nikdy nedopustím, aby museli prchat ze země, kterou jsem dal jejich předkům.“9Oni však neposlechli. Menaše je svedl, aby prováděli ještě horší věci než národy, které Hospodin před syny Izraele vyhubil.10Hospodin proto mluvil skrze své služebníky proroky:11„Judský král Menaše napáchal ještě horší ohavnosti, než jaké před ním páchali Emorejci, a svými hnusnými modlami svedl Judu k hříchu.12Nuže, tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Hle, dopustím na Jeruzalém a Judu takové neštěstí, že to nikomu, kdo o tom uslyší, nepřestane znít v obou uších.[1]13Přeměřím Jeruzalém touž mírou jako Samaří a touž olovnicí jako dům Achabův.[2] Vydrhnu Jeruzalém, jako se drhne mísa a po vytření se překlopí.14Co zbylo z mého dědictví, to opustím a vydám je do rukou jejich nepřátel. Stanou se lupem a kořistí všech svých nepřátel,15protože páchali, co je v mých očích zlé, a uráželi mě ode dne, kdy jejich otcové vyšli z Egypta, až dodnes.“16Menaše prolil tolik nevinné krve, že jí naplnil Jeruzalém od okraje po okraj – jako by nebylo dost na tom, že svedl Judu k hříchu, aby páchali, co je v Hospodinových očích zlé.17Ostatní Menašemovy skutky – co všechno vykonal a jaký hřích spáchal – o tom se, jak známo, píše v Kronice judských králů.18Pak Menaše ulehl ke svým otcům a byl pochován v Uzově zahradě svého paláce. Na jeho místě pak začal kralovat jeho syn Amon.
Amon, král judský
19Amon se stal králem v dvaadvaceti letech a kraloval v Jeruzalémě dva roky. Jeho matka se jmenovala Mešulemet, dcera Charuce z Jotby.20I on páchal, co je v Hospodinových očích zlé, tak jako jeho otec Menaše.21Ve všem se držel cest svého otce: sloužil hnusným modlám, kterým sloužil jeho otec, a klaněl se jim.22Opustil Hospodina, Boha svých otců, a nedržel se Hospodinových cest.23Amonovi dvořané se proti němu spikli a zabili krále v jeho vlastním domě.24Lid země ale všechny spiklence proti králi Amonovi pobil a na jeho místě prohlásili za krále jeho syna Jošiáše.25Ostatní Amonovy skutky – co všechno vykonal – o tom se, jak známo, píše v Kronice judských králů.26Pochovali ho do jeho hrobu v Uzově zahradě a na jeho místě začal kralovat jeho syn Jošiáš.
— Menaše – král judský - Menaše znovu připouští pohanskou modloslužbu v Judsku.
1 Menašemu bylo dvanáct let, když začal kralovat, a kraloval v Jeruzalémě padesát pět let. Jeho matka se jmenovala Chefsíbah.2 Dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očích, podle ohavností pronárodů, které Hospodin před Izraelci vyhnal.3 Znovu vybudoval posvátná návrší, která jeho otec Chizkijáš zničil, nastavěl oltáře Baalovi a udělal posvátný kůl, jak to činil Achab, král izraelský. Klaněl se veškerému nebeskému zástupu a sloužil mu.4 Zbudoval oltáře v Hospodinově domě, o němž Hospodin řekl: „V Jeruzalémě dám spočinout svému jménu.“5 Na obou nádvořích Hospodinova domu nastavěl oltáře veškerému nebeskému zástupu.6 Svého syna provedl ohněm, věštil z oblaků a obíral se hadačstvím, ustanovil vyvolávače duchů a jasnovidce; dopouštěl se mnohého, co je zlé v očích Hospodina, a tak ho urážel.7 Tesanou modlu Ašéry, kterou udělal, umístil do domu, o němž řekl Hospodin Davidovi a jeho synu Šalomounovi: „V tomto domě a v Jeruzalémě, který jsem vyvolil ze všech izraelských kmenů, dám navěky spočinout svému jménu.8 Už nikdy nedopustím, aby noha Izraele byla vyhnána z půdy, kterou jsem dal jejich otcům, jen když budou bedlivě činit všechno, jak jsem jim přikázal, podle celého zákona, který jim přikázal můj služebník Mojžíš.“9 Neposlechli. Menaše je svedl, že se dopouštěli horších věcí než pronárody, které Hospodin před Izraelem vyhladil. 10 Ale Hospodin mluvil skrze své služebníky proroky:11 „Protože se judský král Menaše dopouští těchto ohavností, horších, než jakých se dopouštěli před ním Emorejci, že svedl k hříchu svými hnusnými modlami též Judu,12 toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Hle, já uvedu zlo na Jeruzalém a na Judu. Každému, kdo o tom uslyší, bude znít v obou uších.13 Nad Jeruzalémem natáhnu měřicí šňůru jako nad Samařím a spustím olovnici jako na dům Achabův. Vydrhnu Jeruzalém, jako se vydrhne mísa, vydrhne se a překlopí.14 Pozůstatek svého dědictví zavrhnu, vydám je do rukou jeho nepřátel, v lup a plen všem jeho nepřátelům,15 protože se dopouštějí toho, co je zlé v mých očích, a urážejí mě ode dne, kdy vyšli jejich otcové z Egypta, až dodnes.“ 16 Také nevinné krve prolil Menaše velice mnoho, až jí naplnil Jeruzalém od jednoho konce k druhému. Navíc tu byl jeho hřích, kterým svedl k hříchu Judu, takže se dopouštěl toho, co je zlé v Hospodinových očích. 17 O ostatních příbězích Menašeho, o všem, co konal, i o jeho hříchu, jímž zhřešil, se píše, jak známo, v Knize letopisů králů judských.18 I ulehl Menaše ke svým otcům a byl pohřben v zahradě svého domu, v zahradě Uzově. Po něm se stal králem jeho syn Amón.
— Amón – král judský - Amón pokračuje v otcových šlépějích.
19 Amónovi bylo dvaadvacet let, když začal kralovat, a kraloval v Jeruzalémě dva roky. Jeho matka se jmenovala Mešulemet; byla to dcera Charúsova z Jotby.20 Dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očích, jako se toho dopouštěl jeho otec Menaše.21 Chodil po všech cestách, po nichž chodil jeho otec, sloužil hnusným modlám, jimž sloužil jeho otec, a klaněl se jim.22 Opustil Hospodina, Boha svých otců, a nechodil po cestě Hospodinově.23 Amónovi služebníci se proti němu spikli a usmrtili krále v jeho domě.24 Ale lid země pobil ty, kteří se proti králi Amónovi spikli. Lid země pak dosadil místo něho za krále jeho syna Jóšijáše. 25 O ostatních příbězích Amónových, o tom, co konal, se píše, jak známo, v Knize letopisů králů judských.26 Pohřbili ho v jeho hrobě v zahradě Uzově. Po něm se stal králem jeho syn Jóšijáš.