1Poučný žalm Etana Ezrachejského. I.2Hospodine, o tvé lásce chci zpívat napořád, navěky chci svými ústy tvou věrnost zvěstovat!3Tvrdím, že tvá láska má věčné základy, nebesa jsou potvrzením tvé věrnosti!4Ty přece řekl jsi: „Se svým vyvoleným vstupuji do smlouvy, svému služebníku Davidovi slibuji:5Tvé potomstvo ustanovím navěky, po všechna pokolení tvůj trůn upevním.“[1] séla II.6Nebesa, Hospodine, slaví tvé zázraky, shromáždění svatých tvou věrnost velebí.7Rovná se Hospodinu někdo v oblacích? Kdo z Božích synů je jako Hospodin?8Velikou bázeň Bůh v radě svatých vzbuzuje, je mnohem hroznější než všichni kolem něj.9Hospodine Bože zástupů, kdo je jako ty – mocný Hospodin? Za všech okolností věrný jsi!10Ty sám jsi vládcem nad mořem bouřícím, vzedmutí jeho vln dovedeš ukrotit.11Ty jsi netvora jak mrtvolu rozdrtil, svou mocnou paží jsi soky rozptýlil.12Nebe i země tobě náleží, svět se vším, co je v něm, ty jsi založil.13Sever i jih – stvořil jsi obojí, Tábor i Hermon v tvém jménu jásají.14Mocná je paže tvá, silná ruka tvá, pravice tvá se pozvedá.15Právo a spravedlnost jsou tvého trůnu opora, láska a věrnost předchází tvoji tvář!16Blaze národu, jenž umí Hospodina velebit; ve světle tvé tváře takoví smějí žít.17Ve tvém jménu radují se celé dny, tvá spravedlnost jim dává vítězství.18Sláva jejich síly jsi přece ty sám, díky tvé milosti se náš roh pozvedá.19Hospodinu patří naše pavéza, Svatému izraelskému náš král! III.20Ve vidění jsi kdysi promluvil, tehdy jsi řekl věrným svým: „Hrdinovi jsem pomoc udělil, vybraného z lidu jsem vyvýšil.21Našel jsem svého služebníka Davida, svým svatým olejem jsem ho pomazal.22Má ruka jej bude podpírat, má paže mu bude síly dodávat.23Nebude jej moci vydírat nepřítel, nebude přemožen žádným zlosynem.24Jeho protivníky před ním rozdrtím, ty, kdo jej nenávidí, porazím.25Má věrnost a láska bude s ním, jeho roh se v mém jménu vyvýší.26Jeho ruku vložím na moře, na řekách spočine jeho pravice.27‚Ty jsi můj Otec‘ – tak mě osloví – ‚ty jsi můj Bůh, skála mé záchrany!‘28A tak jej prvorozeným učiním, nejvyšším bude z králů na zemi.29Svou lásku k němu zachovám navěky, má smlouva s ním se nikdy nezmění.30Jeho potomstvo ustavím navždycky, dokud potrvá nebe, jeho trůn obstojí.31Jeho synové když však můj Zákon opustí a nebudou se řídit mými pravidly,32má ustanovení jestliže poruší a nedodrží mé příkazy –33holí potrestám jejich poklesky a jejich provinění ranami.34Svou lásku však od něj neodvrátím, svou vlastní věrnost nezradím,35svou smlouvu nikdy neporuším, co vyšlo z mých úst, to nezměním!36Jednou jsem ve své svatosti přísahal – copak bych zklamal Davida?37Jeho potomstvo navěky potrvá, jeho trůn přede mnou bude jak slunce stát,38bude jak měsíc upevněn navěky – ten věrný svědek v oblacích!“ séla IV.39Teď jsi jej ale zavrhl, zapudil, na svého pomazaného ses rozzuřil.40Smlouvu se svým služebníkem zrušil jsi, jeho korunu jsi na zem zahodil.41Všechny jeho hradby jsi prolomil, jeho opevnění jsi rozbořil.42Všichni kolemjdoucí jej drancují, svým sousedům je vydán k tupení!43Zvedl jsi pravici jeho nepřátel, rozveselil jsi všechny jeho soupeře.44Ostří jeho meče jsi otupil, nechtěls ho v boji podepřít.45Jeho nádheře jsi konec učinil, jeho trůn jsi k zemi povalil.46Dny jeho mládí jsi ukrátil, zahalil jsi ho pláštěm ostudy! séla47Jak dlouho se, Hospodine, budeš ukrývat? Napořád? Musí tvá zuřivost jak oheň plát?48Jak krátký je můj život – vzpomeň si! K jaké marnosti lidstvo stvořil jsi?49Kdo může žít, smrt nikdy nespatřit? Kdo zachrání svůj život z moci podsvětí? séla50Kam se tvá první láska, Pane, poděla? Na svoji věrnost jsi Davidovi přísahal!51Pamatuj, Pane, jak je tvůj služebník pohrdán! Urážky všech těch národů mi padly do klína!52Jak jen se, Hospodine, tví nepřátelé rouhali! Tvému pomazanému se rouhali a jeho šlépějím!53Hospodin ať je požehnán navěky! Amen! Amen!
Žalm 89
Český ekumenický překlad
O HOSPODINOVĚ MILOSRDENSTVÍ CHCI ZPÍVAT VĚČNĚ
1 Poučující, pro Étana Ezrachejského. 2 O Hospodinově milosrdenství chci zpívat věčně, svými ústy v známost uvádět tvou věrnost po všechna pokolení. 3 Pravím: Tvoje milosrdenství je zbudováno navěky, v nebesích jsi pevně založil svou věrnost, 4 řekls : „Uzavřel jsem smlouvu se svým vyvoleným, přísahal jsem Davidovi, svému služebníku: 5 Dám, že tvé potomstvo bude navěky stát pevně, já jsem zbudoval tvůj trůn pro všechna pokolení.“ -Sela- 6 Nebesa ti, Hospodine, vzdávají za tvůj div chválu, shromáždění svatých velebí tvou věrnost. 7 Vždyť kdo v oblacích se může Hospodinu rovnat? Kdo z Božích synů se podobá Hospodinu? 8 Strašný je Bůh v kruhu svatých, nesmírný, budící bázeň ve všech kolem sebe. 9 Hospodine, Bože zástupů, kdo je jako ty? Jsi nepřemožitelný, Hospodine, a tvá věrnost tě provází všudy. 10 Umíš zvládnout zpupné moře, zkrotit jeho vzduté vlny. 11 Netvora jsi zdeptal, jako bys ho proklál, mocnou paží jsi rozprášil svoje nepřátele. 12 Tvá jsou nebesa, tvá je i země, založil jsi svět a všechno, co je na něm. 13 Ty jsi stvořil jih isever, i Tábor a Chermón plesají v tvém jménu. 14 V své paži máš bohatýrskou sílu, tvá ruka je mocná, tvá pravice pozdvižená. 15 Spravedlnost a právo jsou pilíře tvého trůnu, před tebou jde milosrdenství a věrnost. 16 Blaze lidu, který zná vítězný hlahol, který chodí ve světle tvé tváře, Hospodine. 17 Budou jásat každý den v tvém jménu, pozvedá je tvoje spravedlnost, 18 neboť ty jsi leskem jejich moci; tvou přízní se náš roh zvedá. 19 Štít náš patří Hospodinu, náš král Svatému Izraele. 20 Ve vidění promluvil jsi jednou ke svým věrným. Řekls: „Poskytl jsem bohatýru pomoc, povýšil jsem vybraného z lidu. 21 Nalezl jsem Davida, svého služebníka, pomazal jsem ho svým olejem svatým. 22 Pevně bude moje ruka při něm, udatným ho učiní má paže. 23 Nepřítel ho nepřekvapí a bídák ho nepokoří. 24 Před ním potřu jeho protivníky, porazím ty, kdo ho nenávidí. 25 Bude s ním mé milosrdenství a věrnost, jeho roh se pozvedne v mém jménu. 26 I na moře vložím jeho ruku a jeho pravici na řeky. 27 On mě bude vzývat: ‚Tys můj Otec, můj Bůh, moje spásná skála,‘ 28 a já ho učiním prvorozeným, nejvyšším nad králi země. 29 Svoje milosrdenství mu zachovám věčně, věrně dodržím svou smlouvu. 30 Jeho potomstvu dám trvat navěky, jeho trůnu po všechny dny nebes. 31 Opustí-li jeho synové můj zákon, nebudou-li žít podle mých řádů, 32 budou-li má nařízení znesvěcovat, nebudou-li dbát mých přikázání, 33 ztrestám jejich nevěrnosti metlou a ranami jejich nepravosti, 34 ale svoje milosrdenství mu neodejmu, nezradím svou věrnost, 35 neznesvětím svoji smlouvu, nezměním, co splynulo mi ze rtů. 36 Jednou jsem přísahal na svou svatost. Cožpak bych lhal Davidovi? 37 Jeho potomstvo potrvá navěky, i jeho trůn přede mnou bude jako slunce, 38 pevně bude stát navěky jako měsíc, věrný svědek nad oblaky.“ -Sela- 39 Zanevřels však na něj, zavrhls ho, na svého pomazaného ses rozlítil. 40 Zrušil jsi smlouvu se svým služebníkem, jeho čelenku jsi znesvětil, srazil k zemi. 41 Všechny jeho zdi jsi zbořil, jeho pevnosti obrátils v trosky. 42 Plení ho všichni, kdo táhnou kolem, tupení svých sousedů je vydán. 43 Pozvedls pravici jeho protivníků, učinils všem jeho nepřátelům radost. 44 Otupil jsi ostří jeho meče, nedal jsi mu obstát v boji. 45 Posvátné čistoty jsi ho zbavil, jeho trůn jsi skácel na zem. 46 Zkrátil jsi dny jeho mládí, pokryl jsi ho hanbou. -Sela- 47 Dlouho ještě, Hospodine? Skryl ses natrvalo? Bude tvoje rozhořčení sálat jako oheň? 48 Pamatuj, co jsem. Vždyť co je lidský věk? Což šalebně jsi stvořil všechny lidi? 49 Který muž kdy žil a nedočkal se smrti? Z moci podsvětí kdo zachránil se? - Sela- 50 Kde zůstalo někdejší tvé milosrdenství, ó Panovníku, jež jsi odpřisáhl Davidovi na svou věrnost? 51 Panovníku, připomeň si potupu svých služebníků, kterou od všech možných národů v svém klíně nosím. 52 Tvoji nepřátelé, Hospodine, potupili, potupili každou stopu po tvém pomazaném! 53 Požehnán buď Hospodin navěky. Amen, amen.