od Biblion1Pro předního zpěváka, na strunné nástroje. Zpívaný žalm Asafův.2V Judsku se Bůh stal známým, v Izraeli své jméno oslavil.3Sálem[1] si za příbytek zvolil, na Sionu má své obydlí.4Právě tam zlámal ohnivé šípy, válečné zbraně, meč i štít. séla5Jak oslnivý jsi, jak vznešený na horách odvěkých![2]6Obráni o kořist jsou i nejudatnější, usnuli spánkem posledním. Bezmocní byli všichni bojovníci, rukama pohnout nemohli.7Bože Jákobův, když tys jim pohrozil, jezdec i s koněm do mrákot upadli!8Jak hrozný jsi – ano ty – před tvojí tváří kdo obstojí, když hněvem zahoříš?9Když z nebe vyhlašuješ svoje rozsudky, země vždy strachem oněmí.10Když Bůh povstane, aby soudil, všechny ponížené v zemi zachrání! séla11Slavit tě musí i lidský hněv a zbytkem hněvu se opášeš.12Hospodinu, svému Bohu, sliby skládejte a plňte, vy všichni v okolí, dary Hroznému přineste!13On přece vladařům bere dech, králové světa před ním děsí se!
1 Pro předního zpěváka. Za doprovodu strunných nástrojů. Žalm pro Asafa. Píseň. 2 V judské zemi je znám Bůh, má velké jméno v Izraeli. 3 V Šálemu je jeho stánek, jeho obydlí je na Sijónu. 4 Roztříštil tam střely ohnivé i s lukem, štíty, meče, válku. -Sela- 5 Vznešený, jak jasně záříš nad horami rozsápaných! 6 Zarputilci za kořist ti padli, dřímají svůj sen; všem válečníkům ochrnuly ruce. 7 Pohrozils, Jákobův Bože, a mrákota obestřela válečné vozy i koně. 8 Ty vzbuzuješ bázeň. Kdo před tebou obstojí, když vzplaneš hněvem? 9 Svou při jsi vyhlásil z nebe. Země žila hned v bázni a v míru, 10 když Bůh povstal k soudu pro záchranu všech pokorných v zemi. -Sela- 11 Rozhořčením stíháš lidi a je ti to k chvále, po svém rozhořčení opášeš se pozůstatkem lidu. 12 Učiňte slib a splňte jej Hospodinu, svému Bohu! Všichni kolem něho ať přinesou poctu tomu, jenž vzbuzuje bázeň, 13 tomu, který krotí ducha vojevůdců a vzbuzuje bázeň v králích země.