od Biblion1Zpívaný žalm Davidův.2Mé srdce je, Bože, připraveno,[1] celou duší chci zpívat a hrát.3Probuď se konečně, loutno a citero, ať vzbudím ranní zář!4Chválit tě, Hospodine, chci mezi lidmi, chci ti hrát žalmy uprostřed národů:5Tvá láska sahá výše než k nebi, tvá věrnost vzhůru k oblakům.6Zvedni se, Bože, nad nebe, svou slávou přikryj celou zem!7Ať jsou zachráněni ti, jež miluješ, pomoz svou pravicí, vyslyš mě![2]8Bůh promluvil ve své svatosti: „Vítězně Šechem rozdělím, údolí Sukot si rozměřím.9Můj je Gileád, můj je Manases, Efraim je má helma, Juda žezlo mé,10Moáb za umyvadlo slouží mi, na Edom sandál odhodím, nad Filištíny vítězně zakřičím!“11Kdo mě doprovodí do hrazeného města? Kdo mě do Edomu povede?12Kdo jiný než ty, Bože, jenž zavrhls nás, ty, Bože, jenž s našimi šiky netáhneš?13Pomoz nám prosím proti nepříteli, záchrana od člověka je přece nicotná.14S Bohem však jistě udatně zvítězíme – on naše nepřátele rozdupá!
1 Píseň, žalm Davidův. 2 Mé srdce je připraveno, Bože, budu zpívat, prozpěvovat žalmy, rovněž moje sláva! 3 Probuď se už, citero a harfo, ať jitřenku vzbudím. 4 Hospodine, chci ti mezi lidmi vzdávat chválu, mezi národy ti budu zpívat žalmy; 5 vždyť tvé milosrdenství nad nebe sahá, až do mraků tvoje věrnost. 6 Povznes se až nad nebesa, Bože, a nad celou zemí ať je tvoje sláva! 7 Aby tvoji milí byli zachováni, pomoz svou pravicí, odpověz mi! 8 Bůh ve své svatyni promluvil: „S jásotem rozdělím Šekem, rozměřím dolinu Sukót. 9 Mně patří Gileád, mně patří Manases, Efrajim, přilba mé hlavy, Juda, můj palcát. 10 Moáb je mé umývadlo, na Edóm hodím svůj střevíc, proti Pelišteji válečný ryk spustím.“ 11 Kdože mě uvede do nepřístupného města? Kdo mě dovedl až do Edómu? 12 Což ne, Bože, ty, jenž zanevřel jsi na nás? Což s našimi zástupy bys nevytáhl, Bože? 13 Před protivníkem buď naše pomoc, je šalebné čekat spásu od člověka. 14 S Bohem statečně si povedeme, on rozšlape naše protivníky.