1. Korintským 12

Bible, překlad 21. století

1 Pokud jde o duchovní dary, bratři, nechci, abyste zůstali v nevědomosti.2 Víte, že jste ještě jako pohané chodili k němým modlám, jak jste k tomu byli vedeni.3 Proto chci, abyste věděli, že nikdo, kdo mluví v Duchu svatém, nemůže zlořečit Ježíši, tak jako nikdo nemůže prohlásit „Ježíš je Pán,“ jedině v Duchu svatém.4 Jsou různé dary, ale tentýž Duch,5 jsou různé služby, ale tentýž Pán,6 jsou různá působení, ale všechno ve všech působí tentýž Bůh.7 Každý ovšem dostává projev Ducha ke společnému užitku:8 jednomu je skrze Ducha dáno slovo moudrosti, jinému od téhož Ducha slovo poznání,9 dalšímu víra v tomtéž Duchu, jinému dary uzdravování v tomtéž Duchu,10 jinému konání zázraků, jinému proroctví, jinému rozlišování duchů, jinému různé druhy jazyků, jinému výklad jazyků.11 To vše ale působí jeden a tentýž Duch, který obdarovává každého jednotlivě, jak sám chce.12 Tělo tvoří jeden celek, i když se skládá z mnoha částí; i když je všech těch částí mnoho, přece tvoří jedno tělo. A právě takové je to s Kristem.13 Ať už jsme totiž Židé či Řekové, otroci nebo svobodní, všichni jsme jedním Duchem pokřtěni do téhož těla a jeden Duch se nám všem stal nápojem.14 Tělo se přece neskládá z jedné části, ale z mnoha.15 Kdyby noha řekla: „Když nejsem ruka, nepatřím do těla,“ nepatří snad kvůli tomu do těla?16 A kdyby ucho řeklo: „Když nejsem oko, nepatřím do těla,“ nepatří snad kvůli tomu do těla?17 Kdyby bylo celé tělo okem, kam by se poděl sluch? Kdyby bylo celé sluchem, kam by se poděl čich?18 Bůh ale dal tělu různé části, každou jednotlivou tak, jak chtěl.19 Kdyby všichni byli jednou částí, kam by se podělo tělo?20 A tak je sice mnoho částí, tvoří však jedno tělo.21 Oko nemůže říci ruce: „Nepotřebuji tě,“ stejně jako hlava nemůže říci nohám: „Nepotřebuji vás.“22 Naopak! Mnohem spíše jsou potřebné ty části těla, které vypadají slabší.23 Těch částí těla, které považujeme za méně ctihodné, si o to více všímáme. Částem našeho těla považovaným za neslušné věnujeme o to větší pozornost,24 kterou ovšem ty slušné části nepotřebují. Bůh ale složil tělo tak, že dal větší pozornost těm podřadnějším,25 aby v těle nevládlo rozdělení, ale aby si jeho jednotlivé části navzájem prokazovaly stejnou péči.26 Vždyť trpí-li jedna část, všechny části trpí s ní, a je-li jedna část poctěna, všechny části se s ní radují.27 Vy jste tedy tělo Kristovo a jednotlivě jeho části.28 Bůh v církvi ustanovil jedny za apoštoly, druhé za proroky, třetí za učitele, potom zázraky, dary uzdravování, pomocné služby, vedení a různé druhy jazyků.29 Jsou snad všichni apoštolové? Jsou snad všichni proroci? Jsou snad všichni učitelé? Konají všichni zázraky?30 Mají všichni dary uzdravování? Mluví snad všichni jazyky? Vykládají snad všichni?31 Horlete po těch nejlepších darech. Ukážu vám však ještě mnohem vyšší cestu:

1. Korintským 12

Český ekumenický překlad

1  Pokud jde o duchovní dary, bratří, nechtěl bych vás nechat v nevědomosti.2  Pamatujete se, že když jste byli pohané, táhlo vás to neodolatelně k němým modlám.3  Proto vám zdůrazňuji, že žádný, kdo mluví z Ducha Božího, neřekne: „Ježíš buď proklet,“ a že nikdo nemůže říci: „Ježíš je Pán,“ leč v Duchu svatém. 4  Jsou rozdílná obdarování, ale tentýž Duch;5  rozdílné služby, ale tentýž Pán;6  a rozdílná působení moci, ale tentýž Bůh, který působí všecko ve všech.7  Každému je dán zvláštní projev Ducha ke společnému prospěchu.8  Jednomu je skrze Ducha dáno slovo moudrosti, druhému slovo poznání podle téhož Ducha,9  někomu zase víra v témž Duchu, někomu dar uzdravování v jednom a témž Duchu,10  někomu působení mocných činů, dalšímu zase proroctví, jinému rozlišování duchů, někomu dar mluvit ve vytržení, jinému dar vykládat, co to znamená.11  To všechno působí jeden a týž Duch, který uděluje každému zvláštní dar, jak sám chce. 12  Tak jako tělo je jedno, ale má mnoho údů, a jako všecky údy těla jsou jedno tělo, ač je jich mnoho, tak je to i s Kristem.13  Neboť my všichni, ať Židé či Řekové, ať otroci či svobodní, byli jsme jedním Duchem pokřtěni v jedno tělo a všichni jsme byli napojeni týmž Duchem.14  Tělo není jeden úd, nýbrž mnoho údů.15  Kdyby řekla noha: „Protože nejsem ruka, nepatřím k tělu,“ tím by ještě nepřestala být částí těla.16  A kdyby řeklo ucho: „Protože nejsem oko, nepatřím k tělu,“ tím by ještě nepřestalo být částí těla.17  Kdyby celé tělo nebylo než oko, kde by byl sluch? A kdyby celé tělo nebylo než sluch, kde by byl čich?18  Ale Bůh dal tělu údy a každému z nich určil úkol, jak sám chtěl.19  Kdyby všechno bylo jen jedním údem, kam by se podělo tělo?20  Ve skutečnosti však je mnoho údů, ale jedno tělo.21  Oko nemůže říci ruce: „Nepotřebuji tě!“ Ani hlava nemůže říci nohám: „Nepotřebuji vás!“22  A právě ty údy těla, které se zdají méně významné, jsou nezbytné,23  a které pokládáme za méně čestné, těm prokazujeme zvláštní čest, a neslušné slušněji zahalujeme,24  jak to naše slušné údy nepotřebují. Bůh zařídil tělo tak, že přehlíženým údům dal hojnější čest,25  aby v těle nedošlo k roztržce, ale aby údy shodně pečovaly jeden o druhý.26  Trpí-li jeden úd, trpí spolu s ním všechny. A dochází-li slávy jeden úd, všechny se radují spolu s ním. 27  Vy jste tělo Kristovo, a každý z vás je jedním z jeho údů.28  A v církvi ustanovil Bůh jedny za apoštoly, druhé za proroky, třetí za učitele; potom jsou mocné činy, pak dary uzdravování, služba potřebným, řízení církve, řeč ve vytržení.29  Jsou snad všichni apoštoly? Jsou všichni proroky? Jsou všichni učiteli? Mají všichni moc činit divy?30  Mají všichni dar uzdravovat? Mají všichni schopnost mluvit ve vytržení rozličnými jazyky? Dovedou je všichni vykládat?31  Usilujte o vyšší dary! A ukážu vám ještě mnohem vzácnější cestu: 

1. Korintským 12

Slovo na cestu

1 Co se týká projevů Božího Ducha, rád bych, abyste v té věci měli jasno.2-3 Sami víte, že modly, které jste nevšedními dary uctívali, byly mrtvé a němé. Teď se však setkáváte s lidmi, kteří o sobě prohlašují, že jejich ústy mluví Bůh. Jak si to můžete ověřit? Spolehlivým vodítkem je vždy toto: kdo pohrdá Kristem, nejedná z pověření Božího Ducha. A naopak: za Pána prohlašuje Krista jen ten, koho k tomu vede Boží Duch.4 Je mnoho rozmanitých obdarování, ale Duch je jenom jeden.5 Způsoby služby se mohou velice různit, Pán je však stále tentýž.6 Duch se projevuje rozmanitě případ od případu, ale vždycky v každém z nás jde o dílo téhož Boha.7 Jím obdarovaní jednotlivci mají každý svým způsobem sloužit celé církvi:8 jednomu Boží Duch dává schopnost moudře mluvit, jinému skvěle formulovat nejhlubší myšlenky.9 Jednomu dává tentýž Duch víru, která působí zázraky, jinému schopnost uzdravovat10 a jinému zase schopnost velkých činů. Někdo jeho prostřednictvím dovede tlumočit Boží poselství, jiný rozlišovat, z jakého ducha co pochází. A další je obdařen schopností mluvit jinými jazyky a další zase schopností takovou neznámou řeč vyložit srozumitelně.11 To vše je dílo jednoho a téhož Ducha, který každému jednotlivci přiděluje takové obdarování, jaké uzná za dobré.12 Křesťanské společenství se dá přirovnat k lidskému tělu, kde je také mnoho údů a orgánů, které tvoří jediný celek.13 Tak i každý z nás, ať žid nebo pohan, otrok nebo svobodný občan, byl při křtu začleněn do jednoho společného těla. Způsobil to jeden a týž Duch, kterého nyní společně sdílíme.14 Tělo – to přece není jediný orgán, nýbrž mnoho orgánů.15 Dejme tomu, že by noha řekla: „Já k tělu nepatřím, protože nejsem ruka.“ Proto však ještě nepřestává patřit k tělu.16 Nebo kdyby řeklo ucho: „Já k tělu nepatřím, když nejsem oko,“ přestává snad proto být částí těla?17 Kdyby celé tělo bylo okem, jak by mohlo slyšet? A kdyby bylo celé uchem, kde by byl čich?18 Bůh však určil každému orgánu zvláštní úlohu v těle, jak sám chtěl.19 Kdyby totiž celek byl jediným orgánem, nebylo by tu žádné tělo.20 Takto máme mnoho různých orgánů, ale všechny dohromady tvoří jediný organismus.21 Oko nemůže říci ruce: „Nepotřebuji tě,“ ani hlava noze: „Obejdu se bez tebe.“22 Spíš naopak: právě ty zdánlivě podřadné orgány jsou nepostradatelné23-25 a zrovna těm orgánům, za které se stydíme, věnujeme při oblékání zvláštní péči. Bůh zařídil naše tělo tak, aby se „důstojné“ údy staraly o „nedůstojné“, aby za ně nesly odpovědnost a aby tělo jako celek bylo jednotné.26 Když trpí jeden orgán, cítí to i všechny ostatní. Když je jeden z nich obdivován, radují se všechny.27 Vy jste nyní Kristovo tělo a každý z vás je údem či orgánem toho těla.28 V našem společenství ustanovil Bůh jedny jako své vyslance, druhé jako proroky, třetí jako učitele, dalším dal moc k podivuhodným činům, některým schopnost uzdravovat, jiným sílu sloužit potřebným nebo spravovat církev či mluvit jazyky.29 Jsme snad všichni apoštoly? Jsou všichni proroky, všichni učiteli? Mají všichni moc činit divy,30 uzdravovat, mluvit jazyky a vykládat je? On dává organizační schopnosti k vedení církve, ale umění sloužit v maličkostech je také jeho dar.31 Usilujte o ty dary, které jsou jiným nejprospěšnější.

1. Korintským 12

Bible Kralická

1 O duchovních pak dařích, bratří, nechci, abyste nevěděli.2 Víte, že jste byli pohané, kteříž k modlám němým, jakž jste bývali vedeni, tak jste chodili.3 Protož známoť vám činím, že žádný v Duchu Božím mluvě, nezlořečí Pánu Ježíši, a žádný nemůže říci Pán Ježíš, jediné v Duchu svatém.4 Rozdílníť pak darové jsou, ale tentýž Duch,5 A rozdílná jsou přisluhování, ale tentýž Pán,6 A rozdílné jsou moci, ale tentýž Bůh, jenžto působí všecko ve všech.7 Jednomu pak každému dáno bývá zjevení Ducha k užitku.8 Nebo někomu dána bývá skrze Ducha řeč moudrosti, jinému pak řeč umění podle téhož Ducha,9 Jinému víra v témž Duchu, jinému darové uzdravování v jednostejném Duchu,10 Někomu divů činění, jinému proroctví, jinému rozeznání duchů, jinému rozličnost jazyků, jinému vykládání jazyků.11 Ale to vše působí jeden a týž Duch, rozděluje jednomu každému obzvláštně, jakž ráčí.12 Nebo jakož tělo jedno jest a mnoho má údů, ale všickni ti jednoho těla údové, mnozí jsouce, však jedno tělo jsou: tak i Kristus.13 Skrze jednoho zajisté Ducha my všickni v jedno tělo pokřtěni jsme, buďto Židé, buďto Řekové, buďto služebníci, nebo svobodní, a všickni v jeden duch zapojeni jsme.14 Nebo tělo není jeden úd, ale mnozí.15 Dí-li noha: Poněvadž nejsem rukou, nejsem z těla, zdaliž proto není z těla?16 A dí-li ucho: Když nejsem oko, nejsem z těla, zdaliž proto není z těla?17 Jestliže všecko tělo jest oko, kde pak bude sluch? Pakli všecko tělo jest sluch, kde povonění?18 Ale zřídil Bůh údy jeden každý z nich v těle, tak jakž jest on chtěl.19 Nebo kdyby byli všickni údové jeden úd, kde by bylo tělo?20 Ale nyní mnozí údové jsou, však jedno tělo.21 A tak nemůžť oko říci ruce: Nepotřebí mi tebe, anebo opět hlava nohám: Nepotřebuji vás.22 Nýbrž mnohem více údové, kteříž se zdadí nejmdlejší v těle býti, potřební jsou.23 A kteréž máme za nejméně ctihodné údy v těle, ty větší ctí přistíráme; a nezdobní údové naši hojnější ozdobu mají,24 Ozdobní pak údové naši toho nepotřebují. Ale Bůh tak způsobil tělo, poslednějšímu dav hojnější poctu,25 Aby nebyla nesvornost v těle, ale aby údové jedni o druhé vespolek pečovali26 A protož jestliže trpí co jeden úd, spolu s ním trpí všickni údové; pakli jest v slávě jeden úd, radují se spolu s ním všickni údové.27 Vy pak jste tělo Kristovo, a údové z částky.28 A některé zajisté postavil Bůh v církvi nejprv apoštoly, druhé proroky, třetí učitele, potom moci, potom ty, kteří mají dary uzdravování, pomocníky, správce jiných, rozličnost jazyků mající.29 Zdaliž jsou všickni apoštolé? Zdali všickni proroci? Zdali všickni učitelé? Zdali všickni divy činí?30 Zdali všickni mají dary k uzdravování? Zdali všickni jazyky rozličnými mluví? Zdali všickni vykládají?31 Snažujtež se pak dojíti darů lepších, a ještěť vyšší cestu vám ukáži.