Synopse der Evangelien

— Utišení bouře

23 Vstoupil na loď a učedníci ho následovali. 24 Vtom se strhla na moři veliká bouře, takže loď už mizela ve vlnách; ale on spal. 25 I přistoupili a probudili ho se slovy: „Pane, zachraň nás, nebo zahyneme!“ 26 Řekl jim: „Proč jste tak ustrašeni, vy malověrní?“ Vstal, pohrozil větrům i moři; a nastalo veliké ticho. 27 Lidé užasli a říkali: „Kdo to jen je, že ho poslouchají větry i moře?“

— Utišení bouře

35 Téhož dne večer jim řekl: „Přeplavme se na druhou stranu!“ 36 Opustili zástup a odvezli ho lodí, na které byl. A jiné lodi ho doprovázely. 37 Tu se strhla velká bouře s vichřicí a vlny se valily na loď, že už byla skoro plná. 38 On však na zádi lodi na podušce spal. Učedníci ho probudí a řeknou mu: „Mistře, tobě je jedno, že zahyneme?“ 39 Tu vstal, pohrozil větru a řekl moři: „Zmlkni, utiš se!“ I ustal vítr a bylo veliké ticho. 40 Ježíš jim řekl: „Proč jste tak ustrašení? Ještě nemáte víru?“ 41 Zmocnila se jich veliká bázeň a říkali jeden druhému: „Kdo to jen je, že ho poslouchá i vítr i moře?“

— Utišení bouře

22 Jednoho dne vstoupil on i jeho učedníci na loď; řekl jim: „Přeplavme se na druhý břeh jezera.“ Když odrazili od břehu 23 a plavili se, usnul. Tu se snesla na jezero bouře s vichřicí, takže nabírali vodu a byli ve velkém nebezpečí. 24 Přistoupili a probudili ho se slovy: „Mistře, Mistře, zahyneme!“ On vstal, pohrozil větru a valícím se vlnám; i ustaly a bylo ticho. 25 Řekl jim: „Kde je vaše víra?“ Oni se zděsili a užasli. Říkali mezi sebou: „Kdo to jen je, že rozkazuje i větru a vodám, a poslouchají ho?“