Synopse der Evangelien

1 A vyšed Ježíš, bral se z chrámu; i přistoupili učedlníci jeho, aby ukázali jemu stavení chrámové. 2 Ježíš pak řekl jim: Vidíte-liž tyto všecky věci? Amen pravím vám: Nebude zůstaven tuto kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen. 3 A když se posadil na hoře Olivetské, přistoupili k němu učedlníci jeho soukromí, řkouce: Pověz nám, kdy to bude, a která znamení budou příchodu tvého a skonání světa? 4 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Vizte, aby vás žádný nesvedl. 5 Nebo mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Jáť jsem Kristus, a svedouť mnohé. 6 Budete slyšeti zajisté boje a pověsti bojů. Hleďtež, abyste se nekormoutili; nebo musí to všecko býti; ale ne ihned bude konec. 7 Nebo povstane národ proti národu a království proti království, a budou morové a hladové a zemětřesení po místech. 8 Ale tyto všecky věci jsou počátkové bolestí. 9 A tehdy vy budete souženi, a budou vás mordovati, a budete v nenávisti u všech národů pro jméno mé. 10 A tehdyť se zhorší mnozí a vespolek se budou zrazovati a nenáviděti. 11 A mnozí falešní proroci povstanou, a svedou mnohé. 12 A že rozmnožena bude nepravost, ustydneť láska mnohých. 13 Ale kdož by setrval až do konce, tenť spasen bude. 14 A budeť kázáno toto evangelium království po všem světě, na svědectví všem národům, a tehdážť přijde skonání. 15 Protož když uzříte ohavnost zpuštění, předpověděnou od Daniele proroka, ana stojí na místě svatém, (kdo čte, rozuměj,) 16 Tehdáž ti, kteříž by byli v Judstvu, nechť utekou k horám. 17 A kdo na střeše, nesstupuj dolů, aby něco vzal z domu svého. 18 A kdo na poli, nevracuj se zase, aby vzal roucha svá. 19 Běda pak těhotným a těm, kteréž kojí, v těch dnech. 20 Protož modlte se, aby utíkání vaše nebylo v zimě anebo v svátek. 21 Nebo bude tehdáž soužení veliké, jakéž nebylo od počátku světa až dosavad, aniž kdy potom bude. 22 A byť nebyli ukráceni dnové ti, nebyl by spasen nižádný člověk. Ale pro vyvolené ukráceni budou dnové ti. 23 Tehdy řekl-li by vám kdo: Aj, tutoť jest Kristus, anebo tamto, nevěřte. 24 Nebo povstanou falešní Kristové a falešní proroci, a činiti budou divy veliké a zázraky, tak aby v blud uvedli, (by možné bylo,) také i vyvolené. 25 Aj, předpověděl jsem vám. 26 Protož řeknou-liť vám: Aj, na poušti jest, nevycházejte. Aj, v skrýších, nevěřte. 27 Neb jakož blesk vychází od východu slunce, a ukazuje se až na západ, takť bude i příchod Syna člověka. 28 Neboť kdežkoli bude tělo, tuť se sletí i orlice. 29 A hned po soužení, kteréž bude těch dnů, slunce se zatmí a měsíc nedá světla svého a hvězdy budou padati s nebe a moci nebeské budou se pohybovati. 30 A tehdyť se ukáže znamení Syna člověka na nebi, a tuť budou kvíliti všecka pokolení země, a uzříť Syna člověka přicházejícího na oblacích nebeských s mocí a slavou velikou. 31 Kterýž pošle anděly své s hlasem velikým trouby, a shromáždíť vyvolené jeho ode čtyř větrů, od končin nebes až do končin jejich. 32 Od stromu pak fíkového naučte se podobenství: Když již ratolest jeho odmladne a listí se pučí, porozumíváte, že blízko jest léto. 33 Takéž i vy, když uzřeli byste toto všecko, vězte, žeť blízko jest a ve dveřích království Boží. 34 Amen pravím vám, že nepomine věk tento, až se tyto všecky věci stanou. 35 Nebe a země pominou, ale slova má nepominou. 36 O tom pak dni a hodině té nižádný neví, ani andělé nebeští, jediné sám Otec můj.

1 A když vycházel z chrámu, dí jemu jeden z učedlníků jeho: Mistře, pohleď, kteraké kamení a jaké jest toto stavení! 2 Tedy Ježíš odpovídaje, řekl jemu: Vidíš toto tak veliké stavení? Nebudeť ostaven kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen. 3 A když se posadil na hoře Olivetské proti chrámu, otázali se jeho obzvláštně Petr, Jakub a Jan a Ondřej, řkouce: 4 Pověz nám, kdy to bude? A které znamení, když se toto všecko bude plniti? 5 Ježíš pak odpovídaje jim, počal praviti: Vizte, aby vás někdo nesvedl. 6 Neboť mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Já jsem Kristus, a mnohéť svedou. 7 Když pak uslyšíte boje a pověst o válkách, nestrachujte se; nebo musí to býti, ale ne ihned konec. 8 Povstaneť zajisté národ proti národu a království proti království, a bude zemětřesení po místech, a hladové i bouřky. 9 A toť budou počátkové bolesti. Vy pak šetřte se. Nebo vydávati vás budou na sněmy a do shromáždění; budete biti, a před vladaři a králi stanete pro mne, na svědectví jim. 10 Ale ve všech národech nejprv musí býti kázáno evangelium. 11 Když pak vás povedou vyzrazujíce, nestarejte se, co byste mluvili, aniž o to pečlivě přemyšlujte, ale což vám bude dáno v tu hodinu, to mluvte; nebo nejste vy, jenž mluvíte, ale Duch svatý. 12 Vydáť pak bratr bratra na smrt a otec syna, a povstanou děti proti rodičům, a budou je mordovati. 13 A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé. Ale kdož setrvá až do konce, tenť spasen bude. 14 Když pak uzříte ohavnost zpuštění, o kteréž povědíno jest skrze Daniele proroka, ana stojí, kdež by státi neměla, (kdo čte, rozuměj,) tehdáž ti, kdož jsou v Židovstvu, ať utekou na hory. 15 A kdož na střeše jest, nesstupuj do domu, ani vcházej, aby co vzal z domu svého. 16 A kdo na poli, nevracuj se zase, aby vzal roucho své. 17 Běda pak těhotným a těm, kteréž krmí v těch dnech. 18 Protož modlte se, aby utíkání vaše nebylo v zimě. 19 Neboť budou ti dnové plní takového soužení, jakéhož nebylo od počátku stvoření, kteréž Bůh stvořil, až dosavad, aniž potom bude. 20 A byť neukrátil Pán těch dnů, nebyl by spasen žádný člověk. Ale pro vyvolené, kteréž vyvolil, ukrátil těch dnů. 21 A tehdáž řekl-li by vám kdo: Aj teď jest Kristus, aneb, aj tamto, nevěřte. 22 Neboť povstanou falešní Kristové a falešní proroci, a budou činiti divy a zázraky k svedení, by možné bylo, také i vyvolených. 23 Vy pak šetřte se. Aj, předpověděl jsem vám všecko. 24 V těch pak dnech, po soužení tom, slunce se zatmí a měsíc nedá světla svého. 25 A hvězdy nebeské budou padati, a moci, které jsou na nebi, pohnou se. 26 A tehdážť uzří Syna člověka, an se béře v oblacích s mocí velikou a s slavou. 27 I tehdyť pošle anděly své, a shromáždí vyvolené své ode čtyř větrů, od končin země až do končin nebe. 28 Od fíku pak učte se podobenství: Když již ratolest jeho odmladne a vypučí se listí, znáte, že blízko jest léto. 29 Takž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, vězte, že blízko jest a ve dveřích království Boží. 30 Amen pravím vám, žeť nepomine pokolení toto, až se tyto všecky věci stanou. 31 Nebe a země pominou, ale slova má nepominou. 32 Ale o tom dni a hodině žádný neví, ani andělé, jenž jsou v nebesích, ani Syn, jediné sám Otec.

5 A když někteří pravili o chrámu, kterak by kamením pěkným i jinými okrasami ozdoben byl, řekl: 6 Načež se to díváte? Přijdouť dnové, v nichžto nebude zůstaven kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen. 7 I otázali se ho, řkouce: Mistře, kdy to bude? A které znamení, když se to bude míti státi? 8 On pak řekl: Vizte, abyste nebyli svedeni. Nebo mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Že já jsem Kristus, a čas se blíží. Protož nepostupujte po nich. 9 Když pak uslyšíte o válkách a různicech, nestrachujte se; neboť musí to prve býti, ale ne ihned konec. 10 Tehdy pravil jim: Povstaneť národ proti národu, a království proti království. 11 A země třesení veliká budou po místech, a hladové, a morové, hrůzy i zázrakové s nebe velicí. 12 Ale před tím přede vším vztáhnou ruce své na vás, a protiviti se vám budou, vydávajíce vás do škol a žalářů, vodíce k králům a k vladařům pro jméno mé. 13 A toť se vám díti bude na svědectví. 14 Protož složtež to v srdcích vašich, abyste se nestarali, kterak byste odpovídati měli. 15 Jáť zajisté dám vám ústa a moudrost, kteréžto nebudou moci odolati, ani proti vám ostáti všickni protivníci vaši. 16 Budete pak zrazováni i od rodičů a od bratrů, od příbuzných i od přátel, a zmordují některé z vás. 17 A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé. 18 Ale vlas s hlavy vaší nezahyne. 19 V trpělivosti vaší vládněte dušemi vašimi. 20 Když pak uzříte obležený od vojska Jeruzalém, tedy vězte, žeť se přiblížilo zkažení jeho. 21 A tehdy ti, kdož jsou v Judstvu, utíkejte k horám, a kdo uprostřed něho, vyjděte, a kteří v končinách, nevcházejte do něho. 22 Neboť budou dnové pomsty, aby se naplnilo všecko, což psáno jest. 23 Ale běda těhotným a těm, kteréž kojí v těch dnech. Neboť bude dav veliký v této zemi, a hněv Boží nad lidem tímto. 24 I padati budou ostrostí meče, a zjímaní vedeni budou mezi všecky národy, a Jeruzalém tlačen bude od pohanů, dokudž se nenaplní časové pohanů. 25 A budouť znamení na slunci a na měsíci i na hvězdách, a na zemi soužení národů, nevědoucích se kam díti, když zvuk vydá moře a vlnobití, 26 Takže zmrtvějí lidé pro strach a pro očekávání těch věcí, kteréž přijdou na všecken svět. Nebo moci nebeské pohybovati se budou. 27 A tehdyť uzří Syna člověka, an se béře v oblace s mocí a slavou velikou. 28 A když se toto počne díti, pohleďtež a pozdvihnětež hlav vašich,protože se přibližuje vykoupení vaše. 29 I pověděl jim podobenství: Patřte na fíkový strom i na všecka stromoví. 30 Když se již pučí, vidouce to, sami to znáte, že blízko jest léto. 31 Takž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, věztež, že blízko jest království Boží. 32 Amen pravím vám, že nepomine věk tento, ažť se toto všecko stane. 33 Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.