Český ekumenický překlad (143 Treffer)

1Mo 1,3 TAJEMSTVÍ A DIV STVOŘENÍ - — Vše pro člověka - Bůh tvoří slovem. Připravuje vše, aby člověk mohl plně a radostně žít. I řekl Bůh: „Buď světlo!“ A bylo světlo. 1Mo 1,4 Viděl, že světlo je dobré, a oddělil světlo od tmy. 1Mo 1,5 Světlo nazval Bůh dnem a tmu nazval nocí. Byl večer a bylo jitro, den první. 1Mo 1,16 Učinil tedy Bůh dvě veliká světla: větší světlo, aby vládlo ve dne, a menší světlo, aby vládlo v noci; učinil i hvězdy. 1Mo 1,18 aby vládla ve dne a v noci a oddělovala světlo od tmy. Viděl, že to je dobré. 2Mo 10,23 Lidé neviděli jeden druhého; po tři dny se nikdo neodvážil hnout ze svého místa. Ale všichni Izraelci měli ve svých obydlích světlo. 2Sam 21,17 Avšak Abíšaj, syn Serújin, mu přišel na pomoc a toho Pelištejce ubil k smrti. Davidovi mužové tehdy Davida zapřísáhli: „Víckrát se s námi do boje nevydávej, ať nezhasíš světlo Izraele!“ 2Sam 22,29 Ty jsi moje světlo, Hospodine. Hospodin mi září do mých temnot. 2Sam 23,4 je jak jitřní světlo při východu slunce, jak bez mráčku jitro, od jehož jasu a vláhy se zelená země. 1Kön 11,36 Jeho synu dám jeden kmen, tak, aby mému služebníku Davidovi zůstalo planoucí světlo po všechny dny přede mnou v Jeruzalémě, v městě, které jsem si vyvolil, abych tam dal spočinout svému jménu. 1Kön 15,4 Ale pro Davida mu dal Hospodin, jeho Bůh, v Jeruzalémě planoucí světlo; vzbudil po něm jeho syna a upevnil Jeruzalém. 2Kön 8,19 Ale Hospodin nechtěl na Judu uvést zkázu kvůli Davidovi, svému služebníku, protože mu přislíbil, že dá jemu i jeho synům planoucí světlo po všechny dny. 2Chr 21,7 Ale Hospodin nechtěl na dům Davidův uvést zkázu, a to kvůli smlouvě, kterou s Davidem uzavřel, jak mu přislíbil, že dá jemu i jeho synům planoucí světlo po všechny dny. Est 1,1 ACHAŠVERÓŠ A VAŠTI - Král pořádá okázalou hostinu a zapuzuje královnu. [ZAČÁTEK DEUTEROKANONICKÉHO TEXTU]V druhém roce kralování Artaxerxa Velikého, prvního dne měsíce nísanu, měl sen Mordokaj, syn Jaíra, syna Šemeíova, syna Kíšova z kmene Benjamínova, člověk žid, bydlící v městě Šúšanu, významný člověk, jenž sloužil na královském dvoře. Byl jedním ze zajatců, které s judským králem Jekonjášem odvedl z Jeruzaléma do zajetí babylónský král Nebúkadnesar. Toto byl jeho sen: „Hle, hlasy a hřmot, hromy a zemětřesení, hrůza na zemi. A hle, přišli dva velicí draci, oba připraveni spolu zápasit, a ozval se jejich veliký řev. Na jejich řev se připravil celý národ k válce a začal bojovat proti národu spravedlivých. Nastal den tmy a temnoty, útisk a tíseň, pohroma a veliká hrůza na zemi. Celý spravedlivý národ propadl zmatku; obávali se od nich zlého, byli připraveni, že zahynou, a volali k Bohu. Z jejich volání jako z malého pramínku vznikla veliká řeka s množstvím vody. Vzešlo světlo a slunce, ponížení byli povýšeni a pohltili slavné.“Mordokaj procitl, když viděl tento sen; uchovával v srdci to, co se Bůh rozhodl učinit, a až do noci se všemožně snažil to pochopit. Když odpočíval Mordokaj na dvoře s Gabathou a Tharrou, dvěma královskými kleštěnci střežícími palác, vyslechl jejich rozhovor, odhalil jejich záměry a pochopil, že se chystají vztáhnout ruku na krále Artaxerxa. Oznámil to o nich králi. Ten podrobil oba kleštěnce výslechu, a když se přiznali, byli odvedeni na popravu. Král dal zapsat tyto věci do pamětní knihy. Také Mordokaj o tom napsal. Potom uložil král Mordokajovi, aby sloužil v paláci, a obdaroval jej za to. Ale Haman Bugajský, syn Hamedatův, který se těšil vážnosti u krále, dychtil uškodit Mordokajovi a jeho lidu kvůli těm dvěma královským kleštěncům. [KONEC DEUTEROKANONICKÉHO TEXTU] Stalo se to za dnů Achašveróšových; to byl ten Achašveróš, který kraloval nad sto dvaceti sedmi krajinami od Indie až po Kúš. Est 8,16 Židům vzešlo světlo a radost, veselí a pocta. Est 10,3 Neboť žid Mordokaj byl první po králi Achašveróšovi; byl veliký u židů a oblíbený u množství svých bratří, pečoval o dobro svého lidu a usiloval o pokoj veškerého svého potomstva. [ZAČÁTEK DEUTEROKANONICKÉHO TEXTU]Mordokaj řekl: „Stalo se to od Boha. Vzpomněl jsem si totiž na sen, který jsem viděl o těchto věcech. Nic z toho nevyšlo naprázdno. Malý pramínek se stal řekou. Vzešlo světlo a slunce a mnoho vody. Tou řekou je Ester, kterou král pojal za ženu a učinil královnou. Těmi dvěma draky jsem já a Haman. Těmi pronárody jsou pronárody, shromážděné, aby zahladily jméno židů. Mým národem však je Izrael, ti, kdo volali k Bohu, a byli zachráněni. Hospodin zachránil svůj lid a vytrhl nás ze všeho zlého; Bůh učinil divy a zázraky veliké, jaké se nestaly mezi národy. Proto učinil dva losy, jeden lidu Božímu a jeden pro všecky pronárody. Ty dva losy přišly v hodinu a ve chvíli a v den soudu před Boha, a to pro všecky pronárody. Ale Bůh se rozpomenul na svůj lid a ospravedlnil své dědictví. Ty dny v měsíci adaru budou jejich, čtrnáctého a patnáctého toho měsíce je budou slavit se shromážděním, s radostí a s veselím před Bohem po všecka pokolení až navěky v jeho lidu, v Izraeli.“ Ve čtvrtém roce kralování Ptolemaia a Kleopatry přinesl Dósitheos, prý kněz a levita, a jeho syn Ptolemaios tento list o púrím, o kterém tvrdili, že je pravý a že jej přeložil Lysimachos, syn Ptolemaiův z Jeruzaléma.[KONEC DEUTEROKANONICKÉHO TEXTU] Hi 3,9 Hvězdy ať se zatmí, nežli začne svítat, ať nevzejde světlo, když je bude očekávat, aby nespatřila řasy zory, Hi 3,16 nebo jako zahrabaný potrat – nebyl bych tu, jako nedonošený plod, který nespatřil světlo. Hi 3,20 — Jób se ptá po smyslu Božích cest Proč dopřává Bůh bědnému světlo, život těm, kdo mají v duši hořkost, Hi 12,22 odkrývá hlubiny temnot a na světlo vyvádí, co jev šeru smrti, Hi 18,5 Avšak světlo svévolníka zhasne, plamen jeho ohně nezazáří, Hi 18,6 světlo v jeho stanu ztemní, zhasne nad ním jeho kahan. Hi 22,28 Rozhodneš-li se pro něco, stane se tak, a na tvých cestách bude zářit světlo. Hi 25,3 Je možno jeho houfy sečíst? Nad kým nevzchází jeho světlo? Hi 26,10 Na vodní hladině vykroužil obzor, kde končí světlo i tma. Hi 28,11 zamezil prosakování proudících vod, a co se tají v zemi, vynáší na světlo. Hi 29,24 Usmíval jsem se na ně, když ztráceli víru, a oni neodmítali světlo mé tváře. Hi 30,26 Dobro jsem s nadějí očekával, a přišlo zlo, čekal jsem na světlo, a přišlo mračno. Hi 31,26 jestliže jsem viděl světlo sluneční, jak září, a měsíc, jak skvostně pluje po obloze, Hi 33,28 Bůh vykoupil jeho duši, aby neodešla do jámy, jeho život smí hledět na světlo. Hi 36,30 Hle, nad tím rozprostírá světlo a přikrývá kořeny moře. Hi 37,3 Nechá jej dunět pod celým nebem a jeho světlo září až k okrajům země. Hi 38,15 Svévolníkům bude odepřeno světlo a zvednutá paže bude přeražena. Hi 38,24 Kde je cesta k místu, kde se dělí světlo? Odkud se žene na zemi východní vítr? Hi 41,10 Jeho kýcháním se rozžehává světlo, jeho oči jsou jak řasy jitřenky, Ps 18,29 Ty mi rozsvěcuješ světlo, Hospodine. Můj Bůh září do mých temnot. Ps 19,9 Hospodinova ustanovení jsou přímá, jsou pro radost srdci. Hospodinovo přikázání je ryzí, dává očím světlo. Ps 27,1 HOSPODIN JE SVĚTLO MÉ A MOJE SPÁSA Davidův. Hospodin je světlo mé a moje spása, koho bych se bál? Hospodin je záštita mého života, z koho bych měl strach? Ps 36,10 U tebe je pramen žití, když ty jsi nám světlem, spatřujeme světlo. Ps 37,6 Dá, že tvoje spravedlnost zazáří jak světlo, jako polední jas tvoje právo. (Dálet) Ps 38,11 Selhává mi srdce, opouští mě síla a mým očím hasne světlo. Ps 43,3 Sešli své světlo a svoji věrnost; ty ať mě vedou, ty ať mě přivedou k tvé svaté hoře, k příbytku tvému, Ps 44,4 Nezmocnili se země svým mečem, vítězství jim nedobyla jejich paže, nýbrž tvá pravice, tvoje paže, a světlo tvé tváře, neboť jsi v nich našel zalíbení. Ps 49,20 musí se přidat k pokolení svých otců, kteří nikdy nezahlédnou světlo. Ps 74,16 Tobě patří den, i noc je tvoje, tys upevnil světlo noci i slunce, Ps 97,11 Pro spravedlivého je zaseto světlo, radost pro ty, kteří mají přímé srdce. Ps 112,4 Ve tmách vzchází přímým světlo; (Chet) Bůh je milostivý, plný slitování, spravedlivý. (Tet) Ps 118,27 Hospodin je Bůh, dává nám světlo. Slavte svátek ratolestí, k rohům oltáře se ubírejte. Ps 119,130 Kam tvá slova proniknou, tam vzchází světlo, nezkušení nabývají rozumnosti. Ps 132,17 Zde dám pučet Davidovu rohu, svému pomazanému budu pečovat o planoucí světlo. Ps 139,12 Žádná tma pro tebe není temná: noc jako den svítí, temnota je jako světlo. Spr 4,18 Stezka spravedlivých je jak jasné světlo, které svítí stále víc, až je tu den. Spr 13,9 Světlo spravedlivých radostně září, kdežto svévolníkům svítilna hasne. Spr 20,20 Kdo zlořečí otci a matce, tomu zhasne jeho světlo v nejhlubší tmě. Spr 20,27 Lidský duch je světlo od Hospodina; to propátrá všechny nejvnitřnější útroby. Spr 24,20 Zlý žádnou budoucnost nemá, svévolníkům zhasne světlo. Spr 29,13 Chudý a utlačovatel se střetávají, ale oběma dal světlo očí Hospodin. Pred 2,13 Shledal jsem, že moudrost nese více užitku než pomatenost, jako světlo dává větší užitek než tma. Pred 11,7 Sladké je světlo a vidět slunce je milé očím. Pred 12,2 než se zatmí slunce a světlo, měsíc, hvězdy, a vrátí se po dešti mraky. Jes 5,20 Běda těm, kdo říkají zlu dobro a dobru zlo, kdo vydávají tmu za světlo a světlo za tmu, kdo vydávají hořké za sladké a sladké za hořké! Jes 5,30 V onen den se nad ním bude rozléhat jekot jakoby jekot moře. Pohlédne-li kdo na zemi, hle, skličující temnota; světlo ztemnělo jejím šerem. Jes 9,1 SYN - — Světlo v temnostech - Do temnot soudobých strastí a úzkostí jako světlo zazáří narození božského Syna. Lid, který chodí v temnotách, uvidí velké světlo; nad těmi, kdo sídlí v zemi šeré smrti, zazáří světlo. Jes 10,17 Světlo Izraelovo se stane ohněm a jeho Svatý plamenem. Ten bude hořet a pozře její křoví a bodláčí v jediný den. Jes 30,26 A bude světlo bledé luny jako světlo žárného slunka a světlo slunka bude sedmkrát větší, jako světlo sedmi dnů, v den, kdy Hospodin ováže zlomeniny svého lidu a rány jemu zasazené uzdraví. Jes 42,6 „Já, Hospodin, jsem tě povolal ve spravedlnosti a uchopil tě za ruku; budu tě opatrovat, dám tě za smlouvu lidu a za světlo pronárodům, Jes 42,16 Slepé povedu cestou, již neznají, stezkami, o nichž nic nevědí, je budu vodit. Tmu před nimi změním v světlo, pahorkatiny v rovinu. Toto jsou věci, jež učiním, od toho neupustím. Jes 45,7 Já vytvářím světlo a tvořím tmu, působím pokoj a tvořím zlo, já Hospodin konám všechny tyto věci.“ Jes 49,6 On dále řekl: „Nestačí, abys byl mým služebníkem, který má pozvednout Jákobovy kmeny a přivést zpátky ty z Izraele, kdo byli ušetřeni; dal jsem tě za světlo pronárodům, abys byl spása má do končin země.“ Jes 53,11 Zbaven svého trápení spatří světlo, nasytí se tím, co zakusil. „Můj spravedlivý služebník získá spravedlnost mnohým; jejich nepravosti on na sebe vezme. Jes 58,8 Tehdy vyrazí jak jitřenka tvé světlo a rychle se zhojí tvá rána. Před tebou půjde tvá spravedlnost, za tebou se bude ubírat Hospodinova sláva. Jes 58,10 budeš-li štědrý k hladovému a nasytíš-li ztrápeného, vzejde ti v temnotě světlo a tvůj soumrak bude jak poledne.“ Jes 59,9 Proto se vzdálilo od nás právo, nedosahuje k nám spravedlnost. Čekáme na světlo, a je tma, na úsvit, a chodíme v šeru. Jes 60,1 — Vzešlo ti světlo - Země je zahalena v temnotu, ale Hospodin je - svému lidu světlem, za nímž půjdou i pronárody. „Povstaň, rozjasni se, protože ti vzešlo světlo, vzešla nad tebou Hospodinova sláva. Jes 60,19 Už nebudeš mít slunce za světlo dne, ani jas měsíce ti nebude svítit. Hospodin ti bude světlem věčným, tvůj Bůh tvou oslavou. Jer 25,10 Způsobím jim, že se ztratí hlas veselí a hlas radosti, hlas ženicha a hlas nevěsty, hlas mlýnku i světlo lampy. Jer 31,35 Toto praví Hospodin, který dává slunce za světlo ve dne, měsíc a hvězdy za světlo v noci podle svých ustanovení, který vzdouvá moře, takže jeho vlny hučí, jehož jméno je Hospodin zástupů: Hes 32,7 Až budeš zhasínat, zakryji nebesa, zatemním jejich hvězdy, slunce zakryji oblakem a měsíc nevydá světlo. Dan 2,22 Odhaluje hlubiny a skryté věci, poznává to, co je ve tmě, a světlo s ním bydlí. Dan 3,33 Jak veliká jsou jeho znamení, jak mocné jsou jeho divy! Jeho království je království věčné, jeho vladařská moc po všechna pokolení. [ZAČÁTEK DEUTEROKANONICKÉHO TEXTU]TŘI MUŽI V ROZPÁLENÉ PECI - Azarjášova modlitba - Procházeli se mezi plameny, velebili Boha a dobrořečili Hospodinu. Pak se Azarjáš zastavil, otevřel svá ústa a uprostřed ohně se takto modlil: „Požehnaný a chvályhodný jsi, Hospodine, Bože našich otců,tvé jméno ať je oslaveno navěky. Jsi spravedlivý ve všem, co jsi nám učinil,všechna tvá díla jsou pravdivá, tvé cesty jsou správné,všechny tvé soudy jsou pravda. Pravdivá rozhodnutí jsi učinil ve všem, co jsi uvedl na nása na svaté město, na město našich otců, Jeruzalém,neboť podle pravdy a soudu jsi uvedl toto všechno pro naše hříchy. Hřešili jsme, svévolně se odvrátili od tebe;prohřešili jsme se ve všem, neposlouchali tvá přikázání, nedbali jsme a nedělali, co jsi nám uložil pro naše dobro. Vše, co jsi na nás uvedl a co jsi nám udělal,podle pravdivého soudu jsi učinil. Vydal jsi nás do rukou svévolných nepřátel, hanebných odpadlíků,nespravedlivému králi, nejhoršímu na celé zemi. Nesmíme nyní otevřít ústa:hanba a opovržení postihly tvé služebníky, ty, kdo tě uctívají. Nezříkej se nás úplně pro své jméno, neruš svou smlouvu. Nevzdaluj své milosrdenství od náspro Abrahama, kterého jsi miloval,pro Izáka, svého služebníka, a Izraele, svého svatého. Jim jsi slavnostně slíbil,že rozmnožíš jejich potomstvo jako hvězdy na nebia jako písek na mořském břehu. Panovníku, jsme nepatrní mezi všemi pronárody,pro své hříchy jsme dnes poníženi na celé zemi. V tomto čase nemáme ani vladaře ani proroka ani vůdce,nemáme celopaly ani zápalné oběti ani obětní dary ani kadidlo,nemáme místo, kam bychom ti přinesli oběť prvotina kde bychom nalezli milosrdenství. Kéž bys nás přijal pro sklíčenost mysli a pokoru ducha,jako bychom přišli s celopaly beranů a býků,jako s deseti tisíci tučných beránků. Taková ať je dnes naše zápalná oběť před tebou,dokonalými učiň, kteří tě následují,aby nebyli zahanbeni ti, kdo v tebe doufají. Nyní tě chceme celým srdcem a s bázní následovata hledat tvou tvář. Nenechávej nás v hanbě, ale nalož s námi podle své shovívavostia podle množství svého milosrdenství. Vysvoboď nás podle své podivuhodné mocia oslav své jméno, Hospodine! Ať se zastydí všichni, kdo působili tvým služebníkům zlo,ať jsou zahanbeni, bez veškeré moci a vlády,ať je zničena jejich síla, ať poznají, že ty jediný, Hospodine, jsi Bůh,hodný slávy po celém světě.“ Smrt Kaldejců - Služebníci královi, kteří je uvrhli dovnitř, nepřestali rozpalovat pec naftou, koudelí, smůlou a roštím, takže plameny šlehaly nad pec do výše čtyřiceti devíti loktů. A jak vyrazily, sežehly ty z Kaldejců, kteří byli blízko pece. S těmi však, kteří byli s Azarjášem, sestoupil do pece anděl Hospodinův, vypudil plameny ohně z pece a způsobil, že uvnitř pece jako by vanul ranní vánek. Oheň se jich vůbec nedotkl, neublížil jim, ani jim nebyl na obtíž. Píseň tří mužů - Tehdy ti tři v peci jako jedněmi ústy velebili Boha, oslavovali jej a dobrořečili mu slovy: „Požehnaný jsi, Hospodine, Bože našich otců,chvályhodný a vyvýšený navěky,a požehnané svaté jméno tvé slávy,nade vše chvályhodné a nade vše vyvýšené navěky. Požehnaný jsi v chrámu své svaté slávy,nade vše velebený a přeslavný navěky. Požehnaný jsi, který trůníš nad cheruby a shlížíš na propasti,chvályhodný a nade vše vyvýšený navěky. Požehnaný jsi na svém královském trůně,nade vše velebený a nade vše vyvýšený navěky. Požehnaný jsi na nebeské klenbě,velebený a oslavený navěky!“ Stvoření je vyzváno ke chvále - „Dobrořečte Hospodinu, všechna jeho díla,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, nebesa,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, jeho andělé,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, všechny vody nad oblohou,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, všechny mocnosti,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, slunce a měsíci,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, nebeské hvězdy,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, všechen dešti a roso,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, všechny větry,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, ohni a žáre,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, chladno i teplo,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, krůpěje rosy i sněhové vločky,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, noci a dni,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, světlo a temnoto,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, lede a mraze,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, ledovce a sněhy,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, blesky a mračna,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořeč Hospodinu, země,veleb a vyvyšuj ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, hory a pahorky,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořeč Hospodinu, vše, co roste na zemi,veleb a vyvyšuj ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, moře a řeky,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, prameny vod,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, netvoři a vše, co se hýbe ve vodách,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořeč Hospodinu, všechno nebeské ptactvo,veleb a vyvyšuj ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, všechna zvířata divoká i krotká,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, synové lidští,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořeč Hospodinu, Izraeli,veleb a vyvyšuj ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, jeho kněží,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, jeho služebníci,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, duchové a duše spravedlivých,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, věrní a pokorní srdcem,velebte a vyvyšujte ho navěky. Dobrořečte Hospodinu, Chananjáši, Azarjáši, Míšaeli,velebte a vyvyšujte ho navěky.On nás vysvobodil z podsvětí a zachránil nás z moci smrti,vychvátil nás z vnitřku pece, ze šlehajících plamenů,vychvátil nás zprostředka ohně! Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý,jeho milosrdenství je věčné. Dobrořečte Hospodinu, Bohu bohů, všichni, kteří se ho bojíte,velebte a chválu vzdejte, protože jeho milosrdenství je věčné.“[KONEC DEUTEROKANONICKÉHO TEXTU] Hos 6,5 Proto jsem je otesával skrze proroky, ubíjel jsem je výroky svých úst; z mých soudů nad tebou ti vzejde světlo. Mi 7,9 Chci nést Hospodinův hrozný hněv, neboť jsem proti němu hřešila, dokud on neurovná můj spor a nezjedná mi právo. Vyvede mě na světlo a uzřím jeho spravedlnost. Hab 3,4 Září jako světlo, po straně má rohy, v nichž je skryta jeho síla. Zef 3,5 Spravedlivý Hospodin je uprostřed něho, bezpráví neučiní, každé jitro vynáší na světlo svůj soud, denně, bez ustání, ale ten, kdo se dopouští bezpráví, nezná studu. Sach 14,6 V onen den nebude světlo, vše vzácné ztuhne mrazem. Sach 14,7 A nastane den jediný, známý jen Hospodinu, kdy nebude den ani noc; i za večerního času bude světlo. Mt 4,16 lid bydlící v temnotách uvidí veliké světlo; světlo vzejde těm, kdo seděli v krajině stínu smrti.‘ Mt 5,14 Vy jste světlo světa. Nemůže zůstat skryto město ležící na hoře. Mt 5,16 Tak ať svítí vaše světlo před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích. Mt 6,22 Světlem těla je oko. Je-li tedy tvé oko čisté, celé tvé tělo bude mít světlo. Mt 6,23 Je-li však tvé oko špatné, celé tvé tělo bude ve tmě. Jestliže i světlo v tobě je temné, jak velká bude potom tma? Mk 4,21 — Světlo určené na svícen A řekl jim: „Přichází snad světlo, aby bylo dáno pod nádobu nebo pod postel, a ne na svícen? Lk 2,32 světlo, jež bude zjevením pohanům, slávu pro tvůj lid Izrael.“ Lk 8,16 Nikdo přece nerozsvítí světlo a nepřikryje nádobou ani je nedá pod postel, ale dá je na svícen, aby ti, kdo vcházejí, viděli světlo. Lk 11,33 — Výroky o světle Nikdo nerozsvítí světlo, aby je postavil do kouta nebo pod nádobu, ale dá je na svícen, aby ti, kdo vcházejí, viděli. Lk 11,34 Světlem tvého těla je oko. Je-li tvé oko čisté, i celé tvé tělo má světlo. Je-li však tvé oko špatné, i tvé tělo je ve tmě. Lk 11,35 Hleď tedy, ať světlo v tobě není tmou. Lk 11,36 Má-li celé tvé tělo světlo a žádná jeho část není ve tmě, bude celé tak jasné, jako když tě osvítí světlo svou září.“ Joh 1,4 V něm byl život a život byl světlo lidí. Joh 1,5 To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila.