Český ekumenický překlad (20 Treffer)

1Mo 24,23 Řekl: „Pověz mi prosím, čí jsi dcera? Bylo by pro nás v domě tvého otce místo k přenocování?“ 1Mo 42,32 že nás bylo dvanáct bratrů, synů našeho otce; jeden, ten že už není, a nejmladší že je teď u otce v kenaanské zemi. Jos 2,13 že ponecháte naživu mého otce a matku, mé bratry a sestry i vše, co jim náleží, a že nás vysvobodíte před smrtí.“ Jos 2,18 jestliže neuvážeš, až vstoupíme do země, tuto šňůru z karmínových vláken v okně, z něhož jsi nás spustila, a neshromáždíš k sobě do domu svého otce a matku, své bratry a celý svůj dům. Jos 24,17 Naším Bohem je přece Hospodin. On nás i naše otce vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. On činil před našimi zraky ta veliká znamení, opatroval nás na celé cestě, kterou jsme šli, i mezi kdejakým lidem, skrze nějž jsme procházeli. Ri 14,15 Po tři dny nebyli s to hádanku rozluštit. Sedmého dne navedli Samsonovu ženu: „Přemluv svého muže, ať nám hádanku prozradí! Jinak tě i s domem tvého otce upálíme. To jste nás sem pozvali, abyste nás obrali?“ 1Kön 12,4 „Tvůj otec nás sevřel tvrdým jhem. Ulehči nám nyní tvrdou službu svého otce a těžké jho, které na nás vložil, a my ti budeme sloužit.“ 1Kön 12,10 Mladíci, kteří s ním vyrostli, promluvili k němu takto: „Toto řekni tomuto lidu, který k tobě promluvil slovy: ‚Tvůj otec nás obtížil jhem, ty však nám je ulehči.‘ Promluv k nim takto: ‚Můj malík je tlustší než bedra mého otce. 2Kön 3,13 — Tažení tří králů proti Moábu - Výprava tří králů nakonec ztroskotá, když už byl Moáb téměř zničen. Elíša řekl izraelskému králi: „Co je mi do tvých věcí? Jdi si k prorokům svého otce a k prorokům své matky!“ Izraelský král mu odvětil: „Nikdy! Hospodin povolal nás, tyto tři krále, aby nás vydal do rukou Moábcům.“ 2Chr 10,4 „Tvůj otec nás sevřel tvrdým jhem. Ulehči nám nyní tvrdou službu svého otce a těžké jho, které na nás vložil, a my ti budeme sloužit.“ 2Chr 10,10 Mladíci, kteří s ním vyrostli, k němu promluvili takto: „Toto řekni lidu, který k tobě promluvil slovy: ‚Tvůj otec nás obtížil jhem, ty však nám je ulehči.‘ Promluv k nim takto: ‚Můj malík je tlustší než bedra mého otce. Neh 9,32 Nyní tedy, náš Bože, Bože veliký, mocný a budící bázeň, který zachováváš smlouvu a milosrdenství, nepokládej za málo všechny ty útrapy, které dolehly na nás, na naše krále, předáky, kněze a proroky, na naše otce a na všechen tvůj lid od doby asyrských králů až dodnes. Est 4,17 Mordokaj odešel a učinil všechno, co mu Ester přikázala. [ZAČÁTEK DEUTEROKANONICKÉHO TEXTU]A pomodlil se Mordokaj k Hospodinu, pamětliv všech Hospodinových činů: „Hospodine, Pane a Králi všemohoucí! V tvé moci je všecko a nikdo ti nemůže odolat, když ty chceš Izraele zachránit. Neboť ty jsi učinil nebe a zemi i všecko podivuhodné pod nebem, jsi Pánem všeho, a nikdo se tobě, Hospodine, nepostaví na odpor. Ty znáš všecky věci, ty víš, Hospodine, že jsem to neučinil ani z pýchy, ani ze zpupnosti, ani ze slávychtivosti, když jsem se neklaněl zpupnému Hamanovi. Rád bych jistě líbal chodidla jeho nohou pro záchranu Izraele. Ale jednal jsem tak, abych nepovýšil slávu člověka nad slávu Boží. A nebudu se klanět nikomu leč tobě, svému Pánu, a nebudu to dělat ze zpupnosti. A nyní, Hospodine, Bože, Králi, Bože Abrahamův, ušetři svůj lid, neboť nás sledují, aby nás zničili, a usilují od základu vyhubit tvé dědictví. Nepřehlížej svůj oddělený lid, který sis vykoupil z Egypta. Vyslyš mou prosbu a slituj se nad svým podílem, a náš zármutek obrať v radost, abychom zůstali naživu a opěvovali tvé jméno, Hospodine. Neumlčuj ústa těch, kdo tě chválí!“ Celý Izrael hlasitě naříkal ze vší síly, protože měli před očima smrt. I královna Ester se utekla k Hospodinu; bála se smrti, která jí hrozila; odložila své královské roucho a oblékla roucho sklíčenosti a žalu, a místo nádherných ozdob si posypala hlavu popelem a prachem. Své tělo tvrdě ponižovala a každičké místo, které dříve na něm radostně zdobila, pokryla vyrvanými vlasy a takto se modlila k Hospodinu, Bohu Izraele:„Pane můj, náš Králi! Ty jsi jediný. Pomoz mi, opuštěné a nemající opory leč v tobě, neboť nebezpečí je na dosah. Od narození jsem slýchala v otcovském rodu, žes ty, Hospodine, vyvolil Izraele ze všech národů a naše otce ze všech jejich předků, aby se ti stali věčným dědictvím. Učinil jsi jim, co jsi slíbil. Avšak nyní jsme zhřešili před tebou, a ty jsi nás vydal do rukou našich nepřátel za to, že jsme oslavovali jejich bohy. Jsi spravedlivý, Hospodine. Ale oni teď nemají dosti na hořkosti našeho otroctví: vložili své ruce na ruce svých model k přísaze, že zruší zaslíbení tvých úst, že zničí tvé dědictví, že rozbijí ústa tvých vyznavačů a uhasí slávu tvého domu i tvůj oltář. Chtějí otevřít ústa pronárodů k poctě marnosti a navěky obdivovat krále, který je pouhým tělem. Neodevzdej, Hospodine, své žezlo těm, kdo vůbec nejsou, ať se neposmívají našemu pádu, ale obrať jejich záměr proti nim. Toho pak, kdo začal proti nám, učiň výstražným příkladem. Rozpomeň se, Hospodine, v době našeho útlaku se dej poznat a dodej mi odvahu, Králi bohů a Vládce všeho stvoření. Vlož mi do úst příhodná slova před lvem a proměň jeho srdce, aby zanevřel na našeho protivníka k záhubě jeho i těch, kdo s ním stejně smýšlejí. Nás však svou rukou vysvoboď a pomoz mně opuštěné, neboť nemám nikoho než tebe, Hospodine. Znáš všecky věci a víš, že jsem nenáviděla slávu svévolníků a že si ošklivím lože neobřezaných i každého cizince. Ty znáš mou tíseň, že si ošklivím znamení své vznešenosti, které nosím na hlavě, když se musím ukázat; ošklivím si je jako nečistý cár hadru a nenosím je ve dnech klidu. Tvá služebnice nejedla z Hamanova stolu, nepřispívala jsem k lesku královy hostiny, ani jsem nepila víno úliteb. Tvá služebnice neměla ode dne, co s ní došlo k této změně, až podnes potěšení v ničem než v tobě, Hospodine, Bože Abrahamův. Ó Bože silný nade všecky, vyslyš hlas zoufajících a zachraň nás z ruky zlosynů; a mne vysvoboď z mé úzkosti!“[KONEC DEUTEROKANONICKÉHO TEXTU] Mal 2,10 — Porušená smlouva - Vyvolený rod se pomísil s modláři a porušuje i manželskou smlouvu. Což nemáme my všichni jednoho Otce? Což nás nestvořil jediný Bůh? Proč jsme vůči sobě věrolomní a znesvěcujeme tak smlouvu svých otců? Mt 6,9 — Modlitba Páně Vy se modlete takto: Otče náš, jenž jsi v nebesích, buď posvěceno tvé jméno. Joh 17,21 aby všichni byli jedno jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni byli v nás, aby tak svět uvěřil, že ty jsi mě poslal. Gal 1,4 který sám sebe vydal za naše hříchy, aby nás vysvobodil z nynějšího zlého věku podle vůle našeho Boha a Otce. Offb 1,6 a učinil nás královským kněžstvem Boha, svého Otce – jemu sláva i moc navěky. Amen. Jdt 8,25 Především však děkujme Hospodinu, našemu Bohu, který nás podrobuje zkoušce jako naše otce. Bar 1,20 Proto na nás dolehly až podnes zlé věci a prokletí, jak ustanovil Hospodin ústy svého služebníka Mojžíše v den, kdy vyvedl naše otce z Egypta, aby nám dal zemi oplývající mlékem a medem.