Bible Kralická (36 Treffer)

1Mo 46,13 Synové Izacharovi: Tola, Fua, Job a Simron. Hi 1,1 Byl muž v zemi Uz, jménem Job, a muž ten byl sprostný a upřímý, boje se Boha, a vystříhaje se zlého. Hi 1,5 A když vypořádali dny hodů, posílával Job, a posvěcoval jich, a vstávaje ráno, obětoval zápaly podlé počtu všech jich. Nebo říkával Job: Snad zhřešili synové moji, aneb zlořečili Bohu v srdci svém. Tak činíval Job po všecky ty dny. Hi 1,9 A odpovídaje Satan Hospodinu, řekl: Zdaliž se Job darmo bojí Boha? Hi 1,20 Tedy Job vstav, roztrhl roucho své, a oholil hlavu svou, a padna na zem, poklonu učinil. Hi 1,22 V tom ve všem nezhřešil Job, a nepřivlastnil Bohu nic nemoudrého. Hi 2,10 Jížto řekl: Mluvíš, jako jedna z bláznivých mluvívá. Dobré-liž jen věci bráti budeme od Boha, zlých pak nebudeme přijímati? V tom ve všem nezhřešil Job rty svými. Hi 3,1 Potom otevřev Job ústa svá, zlořečil dni svému. Hi 3,2 Nebo mluvě Job, řekl: Hi 6,1 Odpovídaje pak Job, řekl: Hi 9,1 Odpověděv pak Job, řekl: Hi 12,1 Odpověděv pak Job, řekl: Hi 16,1 A odpovídaje Job, řekl: Hi 19,1 Tedy odpověděv Job, řekl: Hi 21,1 A odpovídaje Job, řekl: Hi 23,1 Tedy odpověděl Job a řekl: Hi 26,1 A odpovídaje Job, řekl: Hi 27,1 Potom dále Job vedl řeč svou a řekl: Hi 29,1 Ještě dále Job vedl řeč svou, a řekl: Hi 31,40 Místo pšenice nechť vzejde trní, a místo ječmene koukol. [ (Job 31:41) Skonávají se slova Jobova. ] Hi 32,14 Odpovím: Ač Job neobracel proti mně řeči, a však slovy vašimi nebudu jemu odpovídati. Hi 34,5 Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou. Hi 34,35 Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná. Hi 34,36 Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým, Hi 35,16 A protož marně Job otvírá ústa svá, hloupě rozmnožuje řeči své. Hi 36,33 Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když pára zhůru vstupuje. [ (Job 36:34) Takéť se i nad tím děsí srdce mé, až se pohybuje z místa svého. ] Hi 39,30 Ano i mladí její střebí krev, a kde těla mrtvá, tu i ona jest. [ (Job 39:31) A tak odpovídaje Hospodin Jobovi, řekl: ] [ (Job 39:32) Zdali hádající se s Všemohoucím obviní jej? Kdo chce viniti Boha, nechť odpoví na to. ] [ (Job 39:33) Tehdy odpověděl Job Hospodinu a řekl: ] [ (Job 39:34) Aj, chaternýť jsem, což bych odpovídal tobě? Ruku svou kladu na ústa svá. ] [ (Job 39:35) Jednou jsem mluvil, ale nebudu již odmlouvati, nýbrž i podruhé, ale nebudu více přidávati. ] Hi 40,24 Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým? [ (Job 40:25) Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce? ] [ (Job 40:26) Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho? ] [ (Job 40:27) Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji. ] [ (Job 40:28) Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen? ] Hi 42,1 Tedy odpovídaje Job Hospodinu, řekl: Hi 42,7 Stalo se pak, když odmluvil Hospodin slova ta k Jobovi, že řekl Hospodin Elifazovi Temanskému: Rozpálil se hněv můj proti tobě, a proti dvěma přátelům tvým, proto že jste nemluvili o mně toho, což pravého jest, tak jako služebník můj Job. Hi 42,8 Protož nyní vezměte sobě sedm volků, a sedm skopců, a jděte k služebníku mému Jobovi, abyste dali obětovati obět za sebe, a služebník můj Job, aby se modlil za vás. Nebo jistě oblíčej jeho přijmu, abych neučinil s vámi podlé bláznovství vašeho; nebo nemluvili jste toho, což pravého jest, o mně, tak jako služebník můj Job. Hi 42,10 Navrátil také Hospodin to, což odjato bylo Jobovi, když se modlil za přátely své, tak že což měl Job, rozmnožil to Hospodin dvénásobně. Hi 42,16 Byl pak živ Job potom sto a čtyřidceti let, a viděl syny své, a syny synů svých, až do čtvrtého pokolení. Hi 42,17 I umřel Job, stár jsa a pln dnů. Hes 14,14 By pak byli u prostřed ní tito tři muži, Noé, Daniel a Job, oni v spravedlnosti své vysvobodili by sami sebe, praví Panovník Hospodin. Hes 14,20 Živť jsem já, praví Panovník Hospodin, že byť pak Noé, Daniel a Job u prostřed ní byli, nikoli by ani syna ani dcery nevysvobodili. Oni v spravedlnosti své vysvobodili by sami sebe.