Bible, překlad 21. století (64 Treffer)

1Kön 17,1 Boží muž Eliáš Tišbejský, přistěhovalec z Gileádu, řekl Achabovi: „Jakože je živ Hospodin, Bůh Izraele, před jehož tváří stojím, v těchto letech nebude rosa ani déšť – jedině na mé slovo.“ 1Kön 17,13 „Neboj se,“ řekl jí Eliáš. „Jdi, udělej, cos řekla, ale nejdřív mi z toho připrav chlebovou placku a dones mi ji. Potom připravíš jídlo sobě a synovi. 1Kön 17,15 Šla tedy a udělala, jak Eliáš řekl. Ona i její dům pak měli dlouho co jíst. 1Kön 17,23 Eliáš ho vzal, snesl ho z horní místnosti dolů do domu a předal ho matce. „Podívej se, tvůj syn žije,“ řekl jí. 1Kön 18,1 Baal, nebo Hospodin? Po dlouhé době, ve třetím roce sucha, dostal Eliáš slovo Hospodinovo: „Jdi, ukaž se Achabovi. Hodlám na zemi seslat déšť.“ 1Kön 18,2 Eliáš se tedy šel ukázat Achabovi. V Samaří panoval velký hlad. 1Kön 18,7 Obadiáš šel svou cestou a hle – naproti mu jde Eliáš! Jakmile ho Obadiáš poznal, padl před ním na tvář: „Jsi to ty, můj pane, Eliáši?“ zvolal. 1Kön 18,8 „Ano,“ odpověděl mu. „Jdi oznámit svému pánovi: ‚Eliáš je tu.‘“ 1Kön 18,11 A ty teď říkáš: ‚Jdi oznámit svému pánovi – Eliáš je tu!‘ 1Kön 18,14 A ty teď říkáš: ‚Jdi oznámit svému pánovi – Eliáš je tu.‘ Vždyť mě zabije!“ 1Kön 18,15 Eliáš mu odpověděl: „Jakože je živ Hospodin zástupů, před jehož tváří stojím, dnes se mu ukážu.“ 1Kön 18,18 „Já Izraeli neškodím,“ odpověděl mu Eliáš. „To děláš ty a dům tvého otce, protože opouštíte Hospodinovy příkazy a ty následuješ baaly. 1Kön 18,21 Eliáš předstoupil před lid. „Jak dlouho se budete kývat na obě strany?“ řekl jim. „Je-li Hospodin Bohem, následujte ho! Je-li jím Baal, následujte jeho!“ Lid mu na to neodpověděl ani slovo. 1Kön 18,22 ‚Já sám jsem zbyl jako jediný prorok Hospodinův,“ řekl Eliáš lidu, „ale Baalových proroků je čtyři sta padesát. 1Kön 18,25 „Vyberte si jednoho býka,“ řekl pak Eliáš Baalovým prorokům, „a připravte ho jako první, protože vás je víc. Vzývejte jméno svých bohů, ale oheň nezapalujte.“ 1Kön 18,27 Kolem poledne se jim Eliáš začal posmívat: „Křičte hlasitěji, vždyť je to bůh! Třeba se zapovídal nebo si šel ulevit. Možná není doma anebo spí – tak ať se probudí!“ 1Kön 18,30 Tehdy Eliáš vyzval lid: „Pojďte ke mně.“ Když k němu všichni přistoupili, Eliáš opravil zbořený Hospodinův oltář. 1Kön 18,32 Eliáš z těch kamenů postavil v Hospodinově jménu oltář a kolem něj udělal strouhu, do níž by se vešly dvě míry* zrní. 1Kön 18,36 Potom, v čas večerní oběti, přistoupil prorok Eliáš a pravil: „Hospodine, Bože Abrahamův, Izákův a Izraelův, dnes se pozná, že ty jsi Bůh Izraele a já jsem tvůj služebník a že jsem toto vše udělal na tvůj příkaz. 1Kön 18,40 Eliáš jim přikázal: „Zajměte Baalovy proroky! Žádný ať neunikne.“ A když je zajali, Eliáš je odvedl k potoku Kíšon a tam je pobil. 1Kön 18,42 Achab se tedy odešel najíst a napít. Eliáš vystoupil na vrchol Karmelu a schoulil se na zemi, hlavu mezi koleny. 1Kön 18,43 Pak řekl svému mládenci: „Vzhůru, jdi se podívat na moře.“ Vyšel se tedy rozhlédnout. „Nic tam není,“ řekl. „Udělej to sedmkrát,“ odpověděl Eliáš. 1Kön 18,44 Teprve posedmé mládenec zvolal: „Vidím, jak od moře stoupá obláček, ne větší než dlaň.“ Tehdy mu Eliáš řekl: „Jdi vyřídit Achabovi: Zapřáhni a jeď, než tě zastaví liják!“ 1Kön 19,1 Tichý, jemný hlas Achab pověděl Jezábel o všem, co Eliáš udělal, a jak pobil všechny proroky mečem. 1Kön 19,3 Eliáš dostal strach a utíkal o život. Dorazil do Beer-šeby v Judsku, kde nechal svého mládence, 1Kön 19,13 Jakmile ho Eliáš uslyšel, zahalil si tvář pláštěm, vyšel a postavil se u vchodu do jeskyně. Vtom k němu ten hlas promluvil: „Co tu chceš, Eliáši?“ 1Kön 19,19 Eliáš tedy odešel a nalezl Elíšu, syna Šafatova, jak oře s dvanácti páry dobytka. Jedenáct párů bylo před ním a on byl u dvanáctého. Když ho Eliáš míjel, přehodil přes něj svůj plášť. 1Kön 19,20 Elíša tam nechal dobytek a běžel za Eliášem. „Jenom políbím otce a matku,“ volal za ním, „a hned půjdu za tebou!“ Eliáš mu řekl: „Vrať se a považ, co jsem ti udělal.“ 1Kön 21,17 Eliáš Tišbejský tehdy dostal slovo Hospodinovo: 1Kön 21,28 Eliáš Tišbejský tehdy dostal slovo Hospodinovo: 2Kön 1,4 Nuže, toto praví Hospodin: Nejenže nevstaneš z lože, na něž jsi ulehl, ale zemřeš!‘“ Pak Eliáš odešel. 2Kön 1,8 „Měl plášť z kožešiny,“ odpověděli, „a kolem boků kožený pás.“ „To je Eliáš Tišbejský!“ řekl král. 2Kön 1,9 Poslal tedy na něj velitele s padesáti vojáky. Eliáš seděl na vrcholu hory, a tak velitel hned vylezl za ním a přikázal mu: „Boží muži, král praví: Sestup dolů!“ 2Kön 1,10 „Jestli jsem Boží muž,“ odpověděl Eliáš veliteli, „tak ať z nebe sestoupí oheň a pohltí tě i těch tvých padesát.“ Vtom z nebe sestoupil oheň a pohltil velitele i s jeho padesáti. 2Kön 1,12 „Jestli jsem Boží muž,“ odpověděl Eliáš, „tak ať z nebe sestoupí oheň a pohltí tě i těch tvých padesát.“ Vtom z nebe sestoupil Boží oheň a pohltil velitele i s jeho padesáti. 2Kön 2,2 „Zůstaň tu,“ řekl Eliáš Elíšovi. „Hospodin mě posílá do Bet-elu.“ Elíša ale odpověděl: „Jakože je živ Hospodin a živ jsi ty, neopustím tě!“ A tak šli do Bet-elu. 2Kön 2,4 Potom mu Eliáš řekl: „Zůstaň tu. Hospodin mě posílá do Jericha.“ On ale odpověděl: „Jakože je živ Hospodin a živ jsi ty, neopustím tě!“ A tak šli do Jericha. 2Kön 2,6 Potom mu Eliáš řekl: „Zůstaň tu. Hospodin mě posílá k Jordánu.“ On ale odpověděl: „Jakože je živ Hospodin a živ jsi ty, neopustím tě!“ A tak šli dál spolu. 2Kön 2,8 Eliáš vzal svůj plášť, svinul ho a udeřil jím do vody. Ta se rozestoupila a oba přešli po suchu na druhou stranu. 2Kön 2,9 Když přešli, Eliáš Elíšu vyzval: „Řekni, co pro tebe mám udělat, než budu od tebe vzat.“ „Prosím, ať mi připadnou dva díly tvého ducha!“ odpověděl Elíša. 2Kön 2,10 „Žádáš o nelehkou věc,“ řekl mu Eliáš. „Pokud ale uvidíš, jak jsem od tebe vzat, tvá žádost se splní. Pokud ne, nesplní se.“ 2Kön 2,11 Šli tedy spolu dál a rozmlouvali, když vtom je náhle rozdělil ohnivý vůz s ohnivými koni – Eliáš ve vichru vystoupil do nebe! 1Chr 8,27 Jaarešiáš, Eliáš a Zichri byli synové Jerochamovi. Esr 10,21 Ze synů Charimových: Maasejáš, Eliáš, Šemajáš, Jechiel, Uziáš. Esr 10,26 Ze synů Elamových: Mataniáš, Zachariáš, Jechiel, Abdi, Jeremot, Eliáš. Mt 11,14 Jste-li to ochotni přijmout, on je ten Eliáš, který měl přijít. Mt 17,10 Učedníci se ho zeptali: „Proč tedy znalci Písma říkají, že nejdříve musí přijít Eliáš?“ Mt 17,11 „Jistě, ‚přijde Eliáš a všechno napraví.‘“* odpověděl Ježíš. Mt 17,12 „Já vám však říkám, že Eliáš už přišel, ale oni ho nepoznali a udělali s ním, co chtěli. Totéž od nich vytrpí i Syn člověka.“ Mt 27,49 Ostatní říkali: „Nech ho, uvidíme, jestli mu přijde na pomoc Eliáš!“ Mk 6,15 Jiní říkali: „Je to Eliáš,“ a další: „Je to prorok jako jeden z dávných proroků.“ Mk 9,11 Potom se ho zeptali: „Proč ale znalci Písma říkají, že nejdříve musí přijít Eliáš?“ Mk 9,12 On jim odpověděl: „Jistě, ‚nejdříve přijde Eliáš a všechno napraví‘. Co je ale psáno o Synu člověka? Že musí mnoho vytrpět a být pohrdán. Mk 9,13 Říkám vám, že Eliáš už přišel a oni mu udělali, co chtěli, jak je to o něm psáno.“ Mk 15,36 Někdo pak odběhl, naplnil houbu octem, nabodl na prut a dával mu napít se slovy: „Nechte ho. Uvidíme, jestli přijde Eliáš, aby ho dal dolů!“ Lk 4,26 ale Eliáš nebyl poslán k žádné z nich – jen k jedné vdově do sidonské Sarepty.* Lk 9,8 jiní, že prý se zjevil Eliáš, a další, že vstal jeden z dávných proroků. Lk 9,30 A hle, mluvili s ním dva muži. Byli to Mojžíš a Eliáš, Joh 1,21 „Kdo tedy jsi?“ zeptali se ho. „Eliáš?“* Řekl: „Nejsem.“ „Jsi ten Prorok?“* Odpověděl: „Ne.“ Joh 1,25 Zeptali se ho: „Proč tedy křtíš, když nejsi Mesiáš ani Eliáš ani ten Prorok?“ Röm 11,2 Bůh nezavrhl svůj lid, který odedávna znal. Znáte přece vyprávění Písma o tom, jak si Eliáš Bohu stěžoval na Izrael: Jak 5,17 Eliáš byl člověk jako my, a když se horlivě modlil, aby nepršelo, na zemi nezapršelo tři a půl roku. 1Mak 2,58 Eliáš byl za svou velkou horlivost pro Zákon vzat do nebe.* Sir 48,1 Eliáš Pak povstal Eliáš, prorok jak oheň; jeho slovo plálo jako pochodeň.