1A tu jsem spatřil Beránka, jak stojí na hoře Sijónu, a kolem něho sto čtyřicet čtyři tisíce těch, jejichž čela jsou označena jménem Beránka a jeho Otce.2Z nebe se ke mně donesl zvuk nejprve jako mohutného vodopádu nebo burácení hromu, potom jako hra na mnohé harfy.3Těch sto čtyřiačtyřicet tisíc začalo zpívat před Božím trůnem, před čtyřmi bytostmi a čtyřiadvaceti starci docela novou píseň. Nikdo jiný se k ní nemohl připojit, uměli ji jen tito vykoupení.4To jsou ti, kteří nejsou poskvrněni modloslužbou a následují Beránka všude. Byli jako první sklizeň vykoupeni pro Boha a pro Beránka.5Jsou čistí a mají čistá ústa – nepropůjčili je nikdy lži.
Tři andělé: Ohlášení Božího soudu a porážky satanových spojenců
6Pak jsem viděl anděla, jak letěl vysoko nad nebeskou klenbou. Nesl radostnou zprávu o vykoupení, zprávu, která nikdy neztratí svou platnost. Ohlašoval ji všem obyvatelům země, lidem všech ras, kmenů, jazyků i národností.7Volal silným hlasem: „Bojte se Boha, vzdejte mu čest! Chvíle jeho konečného soudu nastává. Poklekněte před Stvořitelem nebe i země, moře i pramenů vod!“8Následoval ho druhý anděl a ten volal: „Padl, padl mocný Babylón, který opájel národy, aby zrazovaly Boha. Jeho číše se teď změnila v pohár Božího hněvu.“9Za nimi letěl třetí anděl s důležitou zprávou: „Kdo uctívá šelmu a její sochu, kdo nese na čele nebo na ruce její znak,10ten okusí víno Božího rozhořčení; už se nalévá nezředěné do poháru Božího hněvu. Ctitelé šelmy, její sochy a nositelé jejího znaku propadnou před svatými anděly a před Beránkem soudu.11V jejich utrpení nebude pro ně úleva ve dne ani v noci.12Vyplatí se vytrvalost těch, kdo zachovali Boží přikázání a věrnost Kristu!“
Druhý příchod Krista – žeň země
13K tomu se připojil hlas z nebe: „Piš! Ti, kdo umírají s Kristem a zůstávají mu věrní, mohou se od této chvíle radovat. Boží Duch jim dává odpočinek i zadostiučinění.“14Tu vidím sněhobílý oblak a na něm muže – ano, je to sám Kristus! Na hlavě má zlatou korunu a v ruce ostrý srp.15Z chrámu vyšel anděl a volá na něj hlasitě: „Začni svou žeň, chvíle pro ni nastala, úroda země už dozrála!“16Pán z oblaku mávl srpem po zemi a země byla rázem požnutá.17Z chrámu vyšel jiný anděl s ostrým vinařským nožem v ruce.18Od oltáře vyšel další anděl, ten který měl moc nad ohněm. Hlasitě zavolal na anděla se srpem a vybídl ho: „Sklízej hrozny, vinice země dozrály k soudu!“19Anděl odřezával hrozny pozemské révy a házel je do obrovského lisu Božího hněvu za hradbami města.20Tam byly hrozny tlačeny, až víno rudé jako krev se rozlévalo do nedohledna.
Nádej pre kazdého
Baránok so svojimi vyvolenými
1Potom som videl Baránka, ako stojí na vrchu Sion, a s ním stoštyridsaťštyritisíc tých, čo majú na čele napísané jeho meno i meno jeho Otca.2A začul som hlas z neba ako hukot mohutného vodopádu alebo burácanie hromu a zároveň ten hlas znel ako nádherný chorál sprevádzaný harfami.3Pred Božím trónom, pred štyrmi bytosťami a pred starcami spievala sa nová pieseň. A tú pieseň sa nemohol nik naučiť, iba tých stoštyridsaťštyritisíc z obyvateľov zeme, ktorí boli vykúpení.4Zostali verní svojmu Pánovi a nepoškvrnili sa so ženami. Nasledujú Baránka, kamkoľvek ide. Ako prví z ľudí boli Kristovou obeťou vykúpení pre Boha a pre Baránka.5Ich ústa nikdy nevyslovili lož a nenájde sa na nich nijaká škvrna.
Traja anjeli ohlasujú súd
6Potom som videl anjela, ako letí stredom nebeskej klenby. Niesol radostnú správu o vykúpení, ktorá má večnú platnosť. Ohlasoval ju všetkým obyvateľom zeme, každému národu, kmeňu, jazyku i rase.7Volal mohutným hlasom: „Bojte sa Boha a vzdajte mu česť! Nastáva chvíľa jeho konečného súdu! Pokloňte sa tomu, ktorý stvoril nebo i zem, more i pramene vôd!“8Za ním letel druhý anjel a volal: „Padol Babylon, padlo to veľké mesto, ktoré zvádzalo všetky národy a strhávalo do hriechu.“9Za nimi letel tretí anjel a volal mohutným hlasom: „Ak sa niekto bude klaňať šelme a jej obrazu a bude nosiť jej znak na čele alebo na ruke,10bude piť víno Božieho rozhorčenia, nezriedeného, naliateho do čaše jeho hnevu a bude mučený ohňom a sírou pred svätými anjelmi a pred Baránkom.11Dym z ohňa, ktorý ich trápi, bude stúpať na večné veky a tí, čo sa klaňajú šelme a jej obrazu a dali si vtisnúť znamenie jej mena, nebudú mať úľavy vo dne ani v noci.12Tu sa prejaví vytrvalosť Božieho ľudu, ktorý zachováva Božie príkazy a vernosť Kristovi.“13A vtom som počul hlas z neba: „Napíš toto: Od tejto chvíle sú šťastní tí, ktorí umierajú s Pánom. Áno, hovorí Duch, nech si odpočinú od svojej námahy, lebo ich skutky idú s nimi.“14Tu som videl biely oblak a na oblaku sedel ktosi, kto vyzeral ako Syn človeka. Na hlave mal zlatý veniec a v ruke ostrý kosák.15Vtom ďalší anjel vyšiel z chrámu a mohutným hlasom zavolal na toho, čo sedel na oblaku: „Hoď kosák a žni, lebo nastal čas žatvy a úroda zeme dozrela.“16A ten, čo sedel na oblaku, hodil kosák na zem a zem bola zožatá.17A ďalší anjel vyšiel z nebeského chrámu a aj on mal ostrý kosák.18Od oltára vyšiel ešte jeden anjel a ten mal moc nad ohňom. Zavolal mohutným hlasom na toho, čo mal kosák: „Daj sa do práce so svojím ostrým kosákom a odrež strapce z révy zemskej vinice, lebo hrozno dozrelo.“19Tu hodil anjel kosák na zem, odrezal strapce na zemskej vinici a hodil ich do veľkého lisu Božieho hnevu.20Lis šliapali vonku za mestom a z lisu vytekala krv, ktorá siahala až po uzdy koní a rozlievala sa dookola ako more.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.